Od 1. října začalo platit takzvané uhlíkové clo. To má doplnit současný systém obchodování s emisními povolenkami, který bez uhlíkového cla znevýhodňuje výrobce v Evropské unii. Týkat se bude firem dovážejících energeticky a emisně náročné komodity, kterým vzniknou nové povinnosti.
Nejde o clo v pravém slova smyslu, ale o systém vyrovnávání uhlíku na hranicích (takzvaný CBAM, carbon border adjustment mechanism, pozn. aut.). Cílem jeho zavedení je narovnat pozici evropských výrobců, kteří jsou nyní znevýhodněni vůči těm ze třetích zemí. To tuzemské podniky kvitují.
„My jako evropský průmysl jsme po zavedení uhlíkového poplatku na hranici EU dlouho volali, abychom narovnali hřiště vůči konkurenci ze třetích zemí, která nemusí nakupovat emisní povolenky,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Uhlíkový poplatek budou muset při vstupu na jednotný evropský trh zaplatit dovozci vybraných komodit, na které se v EU vztahuje systém obchodování s emisními povolenkami. Nejdříve půjde o dováženou elektřinu, železo, ocel, hliník, cement, hnojiva a výrobky z nich.
„Pokud tedy takové výrobky bude chtít někdo přivést na evropský trh, bude muset deklarovat jejich uhlíkovou stopu a uhradit adekvátní poplatek. Ten bude snížený o náklady na emisní povolenky v dané třetí zemi a upravený podle objemu bezplatné alokace povolenek v EU, jejichž objem se bude rychle snižovat,“ popsal Špicar.
Množství emisních povolenek poskytovaných evropským podnikům zdarma bude postupně klesat až do roku 2034, zatímco uhlíkové clo se bude postupně zavádět na stále více komodit.
Během přechodného období, které potrvá od letošního 1. října do 31. prosince roku 2025, se uhlíkové clo ještě nebude platit, dovozci však budou muset o emisích obsažených v dovezených komoditách povinně reportovat. Během tohoto období se bude reportovat čtvrtletně, to znamená za poslední čtvrtletí letošního roku podají firmy hlášení v lednu 2024.
-
- Komodity, na které se nyní vztahuje uhlíkové clo. Zdroj: Grafika společnosti EY
„Nejpozději jeden měsíc po skončení každého čtvrtletí podá Evropské komisi každý dovozce nebo nepřímý celní zástupce, který v průběhu daného čtvrtletí kalendářního roku dovezl zboží, za dané čtvrtletí zprávu obsahující informace o tomto dovezeném zboží,“ uvedla Nikola Morava z tiskového oddělení ministerstva financí.
Ostrá verze CBAM nastane od 1. ledna 2026. Od tohoto data bude nutné se při dovozu vybraného zboží registrovat u CBAM autority, podávat roční hlášení a platit za emise obsažené v dovezeném zboží. Stávající přechodné období je určené zejména na vyladění celého systému a má dát dovozcům dostatek času na to, aby si nastavili komunikaci se svými dodavateli ze třetích zemí. Právě od nich budou potřebovat relevantní data emisích komodit, které od nich nakupují.
„Správný reporting bude možný pouze ve spolupráci s dodavatelem, na kterého se však nové povinnosti přímo nevztahují. Spolupráci bude tedy stěžejní nastavit i po právní stránce,“ upozorňuje Jakub Kašuba z poradenské společnosti EY.
Uhlíkové clo má doplnit systém emisních povolenek, který Evropská unie zavedla v roce 2005 s cílem omezit emise skleníkových plynů. Od té doby se systém emisních povolenek vyvíjí a rozšiřuje na další sektory. Tato povinnost má firmy motivovat k tomu, aby emise snižovaly. Celkem je do systému zahrnuto podle zprávy Evropské komise za rok 2021 zhruba 36 procent emisí skleníkových plynů produkovaných v Evropské unii.
-
- Časová osa uhlíkového cla. Zdroj: Grafika společnosti EY
Postupně však tempo snižování emisí přestalo stačit a evropské státy se dohodly na ambicioznějších klimatických cílech. EU proto přistoupila jak k přísnějším emisním stropům, tak k omezenějšímu přidělování povolenek zdarma a hlavně rozšíření na další sektory. A to jak ve větší míře na leteckou dopravu, námořní dopravu či na spalovny komunálního odpadu, tak od roku 2027 na silniční dopravu a budovy.
Povolenky zdarma, jejichž přidělování má pomoci konkurenceschopnosti českého zboží mimo EU, skončí v roce 2034. V kombinaci se zavedením uhlíkového cla se podle Radka Špicara evropští výrobci dostanou do složité situace. „Se zavedením CBAM a s koncem bezplatné alokace povolenek totiž stoupnou výrobní náklady v mnoha odvětvích tolik, že se daný produkt stane nekonkurenceschopný. Jen v ocelářství jsou ohroženy vývozy z EU do třetích zemí za asi 45 miliard eur,“ vypočítal.
Odpůrci povolenek zdarma však upozorňují na to, že nejsou správnou motivaci pro snižování emisí. Ředitelka Centra pro dopravu a energetiku Barbora Urbanová začátkem letošního roku pro Český rozhlas upozornila na dosavadní zkušenost, která mimo jiné ukázala, že sektor energetiky, který si musel nakupovat povolenky v aukcích, snížil emise výrazně více, než průmysl, který velkou část dostává zdarma. „Emise v průmyslu buď stagnují, nebo klesají jen velmi nepatrně. A u některých odvětví, jako například výroba cementu, emise dokonce vzrostly,“ uvedla.
Partnerem seriálu o ESG je společnost Moneta Money Bank. Obsah vytváří redakce Ekonews.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
