Je to dilema, o kterém diskutovali majitelé ComApu často. Jejich firma dělá řídicí systémy pro výrobu elektřiny a mezi její zákazníky patří společnosti Shell či Maersk, tedy velcí znečišťovatelé a původci emisí oxidu uhličitého. Je etické s nimi spolupracovat, nebo ne? Na otázky U jednoho stolu odpovídal Libor Mertl, spolumajitel společnosti ComAp.

„Bavili jsme se mnohokrát o tom, jestli chceme vlastnit firmu, která bude součástí transformace, anebo ji chceme prodat a věnovat se třeba jenom řízení solárních panelů. A nakonec jsme řekli, že nechceme prodat. Chceme takovou firmu vlastnit a chceme pomoct svým zákazníkům k tomu, aby se transformovali,“ popisuje.

Restaurace se podle Mertla může rozhodnout dělat jen vegetariánská jídla, nebo jídla s hovězím masem, které mezi potravinami patří k emisně nejnáročnějším. „Máte možnost tuhle restauraci prodat a založit jenom vegetariánskou. My jsme ale řekli, že to nechceme,“ uvedl. Jenom se rozhodli „steaky dělat trochu lepší a trochu menší a zákazníkům pomáhat se změnou“.

Mezi stávající zákazníky ComApu patří Shell, Catterpilar či Maersk. „Všechny tyto firmy se musí transformovat. A my jim v tom musíme pomoct. Kdybychom řekli, že jim dodávat nebudeme, tak za prvé nebudeme existovat, protože to je drtivá většina našeho byznysu, a za druhé jim bude dodávat někdo jiný a my jim nebudeme moc pomoct,“ vysvětlil Libor Mertl.

Do budoucna je podle něj jisté, že ComAp bude řídit jenom obnovitelné zdroje. Otázka pouze je, kdy nynější tradiční fosilní zdroje energií skončí.

Nynější zákazníci ComApu se podle něj z pohledu environmentálních preferencí dají rozdělit způsobem na „early adopters“, pragmatiky a konzervativce. „Early adopters je čtvrtina. Chtějí nejnovější, nejčistější technologie a k nim řízení mikrosítí, kombinaci solárů, baterek a podobně. Pak je polovina pragmatiků, které to zajímá jenom, když budou mít důvod přejít, a pak je další čtvrtina konzervativců, kteří říkají: Nepřejdeme nikdy, jen přes naši mrtvolu. Snažíme se podporovat první čtvrtinu a trochu přesvědčovat polovinu. S těmi konzervativními nic neuděláme,“ popsal Mertl.

Byznys, ESG, U JEDNOHO STOLU
S dotacemi by se mělo zacházet opatrně. U jednoho stolu se šéfem Vodafone Petrem Dvořákem

Zde přinášíme výběr některých otázek a odpovědí, které na zářijové akci U jednoho stolu padly.

Vyjádřil jste se někdy veřejně ve smyslu podpory nějakého opatření, které ovlivňuje byznys?

Ne a sám si kladu otázku, jestli to je zbabělost, nebo není. Když čtu ale vyjádření lidí, ať už to jsou byznys lídři, laureáti Nobelovy ceny nebo herci, tak si říkám, že ti lidé tomu vůbec nerozumějí. Tomu se snažím vyhnout, protože mám pocit, že se veřejně dehonestují. Snažím se nebýt součástí téhle skupiny.

Kdo je ve společnosti ComAp lídrem udržitelnosti a kdo by jím obecně měl ve firmách být?

Musí to vycházet z centra firmy, musí to vycházet od ředitele. Protože když to ředitele nezajímá, tak se to propadne dolů. Nad ředitelem to musí vycházet od správní rady a nad správní radou to musí vycházet od majitelů. Pokud to majitele nezajímá, tak si zvolí členy správní rady, které to nezajímá, a ti si zvolí ředitele, kterého to nezajímá. Ten si vybere svůj tým, který to nezajímá.

Můžete být jako člen správní rady vzorem řadovým zaměstnancům nebo vrcholovému managementu?

Primárně v tom, co člověk dělá, třeba jaké auto si koupí. Já mám plug-in hybrid Mitsubishi Outlander, elektrické auto bude moje další. Důvod pro plug-in bylo to, že před pěti lety dobíjecích stanic bylo strašně málo. Je to velké auto, ale my jezdíme s kajaky a s koly po celé Evropě a nechceme mít dvě auta. To auto není dobré. Vůbec ne, ale je dostatečné na všechny možné věci.

Jaký má smysl přispívat k udržitelnému chování po kapkách?

Jsem přesvědčen, že to má smysl absolutní. Máme chalupu na venkově a taky jsem předseda správní rady tábora Vrbno, jsem ve správní radě se zemědělcem a podobně. Má to smysl. Ale člověk nemůže očekávat, že přijde na diskuzi, někoho přesvědčí a odejde. To je nereálné. Jde o to hledat balanc. Balanc jak se v angličtině říká purpose and pleasure. To znamená, že to, co dělám, má smysl, ale já si taky musím trochu užívat. Abych úplně nevyhořel.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.