Spotřební koš pro školní jídelny se má po třiceti letech změnit. Nejdříve ale až od ledna příštího roku. Neziskové organizace si stěžují na „šnečí“ tempo. Jídla, která neodpovídají nárokům na moderní stravování, přitom konzumuje 1,8 milionu žákyň a žáků v 8500 jídelnách.
Tři desítky let vaří školní jídelny podle stejného mustru a ze stejných surovin. Od příštího roku by se to však mohlo změnit. Podle Státního zdravotního ústavu nyní odborná skupina vypracovává návrh patřičné vyhlášky. Následně její členové představí návrh meziresortní skupině pro institucionální stravování a proběhne pilotní testování na reprezentativním vzorku školních jídelen. Testování navržené normy je naplánováno během roku 2024, sdělilo Ekonews ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jehož zástupci jsou členy meziresortní pracovní skupiny.
Původně měla být vyhláška o školním stravování připravená již koncem loňského roku. Sociálnĕ-ekologická nevládní organizace Nesehnutí, která o aktualizaci systému usiluje v kampani Pestré jídelny několik let, je proto z pomalého postupu rozladěná. Podle jejích zástupců ministerstva školství ani zdravotnictví navzdory slibům stále nekonají reálné kroky vedoucí ke zlepšení. Jak uvádí iniciativa v podkladových materiálech ke kampani Pestré jídelny, pětina českých dětí ve věku od jedenácti do patnácti let přitom trpí nadváhou či obezitou.
„S dalším odložením se nemůžeme smířit. Každý školní rok, ve kterém jídelny zůstávají zavřené pro děti se specifickými stravovacími potřebami a zahazují svůj potenciál rozvíjet u dětí zdravý životní styl, je zásadní. Na změnu se čeká minimálně patnáct let. Času a slibů už bylo dost,“ říká za kampaň Pestré jídelny Anna Neumannová.
„Nebyla to priorita“
Jídelny by podle organizace Nesehnutí měly nabízet pokrmy, které budou udržitelnější a s menším podílem živočišných potravin. Podle průzkumu agentury InsightLab z listopadu 2021 mezi 533 rodiči, kteří mají jedno a více dětí ve věku šest až osmnáct let, nejčastější požadavky na změny ve školních jídelnách zahrnují více ovoce a zeleniny nebo pestřejší jídelníček. Z dotazování také vyplynulo, že až 69 procent rodičů by v jídelnách uvítalo vyšší podíl rostlinné stravy.
Organizace Nesehnutí v kampani Pestré jídelny usiluje o nahrazení zastaralého spotřebního koše novým systémem, který bude předepisovat například nutriční parametry připravovaných pokrmů. Jídelny by podle něj měly také nabízet alespoň jedno vyvážené rostlinné jídlo a jedno vyvážené bezmasé jídlo týdně a otevření školních jídelen pro děti se stravovacími omezeními a potřebami, a to alespoň ve formě umožnění ohřevu jídla z domu a jeho konzumace přímo v jídelně.
Podle koordinátorky projektu „Máme to na talíři a není nám to jedno“ a členky meziresortní pracovní skupiny pro institucionální stravování Alexandry Košťálové ze Státního zdravotního ústavu ke změně spotřebního koše dojde až po třiceti letech proto, že předtím nepatřila tato problematika mezi priority.
Zdravé nemusí být jen zrní a saláty
„Až nyní, právě se vznikem meziresortní skupiny pro institucionální stravování, jsme dostali jasné zadání. A přestože ve vyhlášce vypadá spotřební koš jako jednoduchá tabulka, není úplně jednoduché hodnoty aktualizovat. Navíc jdeme cestou, kdy do vyhlášky chceme dosadit i parametry pro kvalitu. A to je potřeba velice precizně zpracovat,“ tvrdí Košťálová.
Do letošního června by odborná skupina měla definitivně odsouhlasit formulace a propočty k dalšímu schválení. „Realistický termín, kdy může nejdříve projít legislativní změna, pokud nebudou žádné komplikace a obstrukce, se jeví leden 2025,“ dodává Košťálová.
Cílem reformy není podle mluvčí ministerstva školství Terezy Fojtové odstranit z jídelníčků oblíbené omáčky, sladké pokrmy či tradiční českou kuchyni. Je třeba zajistit, aby podávané obědy měly nutriční kvalitu odpovídající současným potřebám dětí.
„V Čechách si zdravé pokrmy pořád spojujeme se saláty, zrním nebo záhadnými exotickými ingrediencemi, které nikdo nezná a nechce jíst. Tak tomu ale není – i rajská nebo svíčková omáčka s knedlíkem může být nutričně vyváženým pokrmem – za předpokladu využití kvalitních surovin a dodržení vhodné kulinářské úpravy. Cílem reformy je zajistit, aby se tak na talířích dětí skutečně stalo,“ sdělila Fojtová. Tiskové oddělení ministerstva zdravotnictví na otázky Ekonews do uzávěrky článku nereagovalo.
Stravování vychovává a podporuje rovnost
Stávající vyhláška umožňuje dávat dětem dvakrát do měsíce sladký pokrm. „Nedává to smysl, sladká jídla nejsou nutričně vyvážená. Ve školce se pak děje i to, že děti mají sladký oběd a pak ještě dostanou k odpolední svačině ovocný jogurt s dvanácti gramy cukru. Ano, mít dobře vymyšlenou sladkou tečku je v pořádku. Ale ne hlavní jídlo,“ uvedla Karolina Kallmünzerová, manažerka programu Skutečně zdravá škola v loňském rozhovoru pro Reportér. Programu dali záštitu ministři zemědělství a životního prostředí.
Úprava vyhlášky o školním stravování je přitom podle organizace Nesehnutí jen jedním z nezbytných kroků. Předpokladem je rovněž navýšení platů zaměstnanců školních jídelen, podpora jejich dalšího vzdělávání, průběžné navyšování limitů na nákup potravin, vznik jednotného softwaru s databází schválených nutričně vyvážených receptů či zavedení povinného podílu potravin pocházejících z ekologického zemědělství.
„Důležité je, že školní stravování bude mít nejen sytící funkci, ale i preventivní, výchovnou, udržitelnou a rovnost podporující. Žáci a studenti by mohli získat klíčové kompetence k odpovědnosti za své zdraví. Vědět, jak má vypadat skladba talíře, jak číst etikety, vybírat potraviny a ještě se díky školním pozemkům naučit je vypěstovat a v učebnách nebo cvičných kuchyňkách si z nich uvařit. Téměř každá škola na to zázemí má. Chybějí však učitelské vzory pro tuto praktickou výuku. Proto by se stravování mělo řešit už na pedagogických fakultách,“ prohlásila Kallmünzerová.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
