Pietní místo pro nenarozené děti, záchranná stanice pro ježky či vlčí a rysí hlídky v Krušných horách na ochranu těchto šelem. To jsou jen některé z projektů vybraných do Dražby dobrých skutků, na které už nyní mohou přispět firmy.
Dražbu organizuje Lucie Hyblerová, zakladatelka společnosti Breakfaststory na pomoc seniorům, handicapovaných a znevýhodněným lidem, se svými partnery už podruhé. Loni se podařilo vybrat 2,2 milionu korun na 23 dobrých skutků, letos by tuto částku ráda pokořila.
Princip „dražby dobých skutků“ je ten, že firmy a podnikatelé se nyní až do konce května mohou hlásit o to, který „skutek“ je zajímá a přispět na něj uvedenou částku. Například na „slané děti“ (nemocné s cystickou fibrózou, pozn. aut.) částkou 118 tisíc korun (tento skutek už byl „prodán“). Nebo na noční osobní asistenci pro těžce handicapované lidi, kteří si nemohou dovolit asistenta na noc a nedojdou si tak třeba na záchod či se neotočí na bok (240 tisíc). Či na rysí a vlčí hlídky v Krušných horách na ochranu těchto velkých šelem (151 tisíc).
Skutků je celkem třicet a lze je rozdělit do čtyřech oblastí: lidé s vážným zdravotním handicapem, sociální problematika, duševní zdraví a vzdělávání a kultivace veřejného prostoru a ochrany přírody. Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové byl u prvního i letošního druhého ročníku dražebním partnerem a finančním garantem akce.
„Témata jsme vybírali s Výborem dobré vůle (Nadace Olgy Havlové, pozn. aut.) a kritérium bylo to, že půjde o oblasti, kde pokulhává podpora ze strany státu. To jsme se snažili v každém skutku akcentovat. Proč tam máme paruky pro onkologicky nemocné děti? Protože paruka není proplácena ze strany zdravotních pojišťoven a je to problém a je potřeba, aby to vykrýval neziskový sektor,“ popisuje Lucie Hyblerová.
Podobně jsou na tom „inhalátory pro slané děti ze sociálně slabých rodin“. Ty výkonné a dobré přijdou na 25 tisíc, ale pojišťovna je proplácí jen jednou za pět let.
„Pro mě hnusné a zanedbané téma je Šluknovský výběžek, který už nikoho nebaví, ale zapomnělo se, že situace je tamhorší a horší a eskaluje do podoby, že si děcka ze základky v páté třídě střílí do žíly drogy,“ popisuje organizátorka akce další oblast, kde jsou potřeba finance. Konkrétně 121 tisíc korun na nízkoprahová zařízení, kde mohou být děti v bezpečí a něco se naučit.
Čtyři témata jsou environmentální. Jedním z nich je záchrana ježků. „Zachránce“ je ze Zlínského kraje, kde založil dvě stanice ke své vlastní práci navíc. „Řekli si o 80 tisíc a já jsem se ho ptala, zda nechce víc. A on říkal ne, že na 80 tisíc je vyjde jídlo pro 150 ježků včetně náhrady mateřského mléka a budou tak pokrytí letos na podzim a v zimě,“ popisuje další příběh Lucie Hyblerová.
Největší je tak zvaný kolektivní skutek, na který může přispět kdokoli jakoukoli částkou. Letos jde o vznik pietního místa, památníku a zároveň hrobky pro děti, které se nenarodily, anebo krátce po porodu zemřely, na hřbitově v Olomouci. „Je to projekt, který vzbuzuje velké vášně, a proto na něj nejsou peníze. Neziskovka, Dítě v srdci, se setkala s naprosto nečekaným odporem, že to je nehumánní a nekřesťanské a že takové místo nemá u nás co dělat,“ popisuje historii tohoto projektu Lucie Hyblerová.
Každý skutek poté bude mít svého ambasadora. Loni šlo například o architektku Evu Jiřičnou, spoluzakladatele Divadla Sklep a architekta Davida Vávru, výtvarníka Františka Skálu či zpěvačku Martu Kubišovou.
„Nejde jenom dělat dobro, ale pojďme ho dělat systémově s tím, že jsem domluvená i s Klárou Laurenčíkovou (zmocněnkyně pro lidská práva, pozn. aut.), že potom vyberu desítku témat, na kterých budeme dál pracovat ve veřejném prostoru, medializovat je, otvírat v daných regionech,“ uzavírá Lucie Hyblerová.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
