Nad vinicemi, chmelnicemi nebo sady se nově budou moct objevit solární panely. Agrovoltaika by mohla pomoci se snížením nákladů nebo u některých plodin jako ochrana před přímým sluncem.
Senátoři na konci května schválili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která umožní sloučení výroby elektrické energie a pěstování plodin, označované jako agrovoltaika. Rozjet by se tak mohla už od července, pokud ministerstva připraví příslušné vyhlášky. Podobně už elektřinu vyrábí například v USA, Číně a v dalších zemích Evropské unie.
Díky novele odpadne většina papírování, které bylo dosud nutné pro panely na zemědělské půdě. Sad nebo chmelnici nebude nově nutné vyjmout ze zemědělského půdního fondu, zájemce tak nebude muset platit odvody. Potřebný ale bude souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Povolení podle velikosti pozemku bude muset vydat obec s rozšířenou působností. Pozitivní zprávou pro zemědělce nebo jiného investora také je, že nebude nutné měnit územní plán nebo prokazovat soulad s charakterem území.
„Za měsíc bychom měli mít v České republice jednu z nejkvalitnějších legislativ pro agrovoltaiku v EU. Pokud chceme zachovat konkurenceschopnost českého zemědělského, energetického, ale i průmyslového sektoru, je třeba počítat a využít i tohoto nástroje,“ popsal na nedávno konané konferenci Solární energie a akumulace v ČR novelu Jiří Bím, vedoucí sekce a garant agrovoltaiky v Solární asociaci.
V tuzemsku se nová kombinace například testuje v Praze Suchdol. Na České zemědělské univerzitě zde pěstují maliny a současně vyrábí elektřinu. V obci Zavidov poblíž středočeského Rakovníka zase doplňují biopásy vertikální agrovoltaiky, které mají podpořit místní biodiverzitu.
Dalším projektem je vinice ve Starém Poddvorově na jižní Moravě. Odrůdy Ryzlink rýnský a Donaurriesling zde pěstují vinaři na areálu energetické firmy MND. Ta musela vysázet vinice na brownfieldu přesně z toho důvodu, že by jinak musela vinici vyjmout ze zemědělského půdního fondu.
Sadů ubývá
Agrovoltaika by mohla přinést českému sadařství nový impuls. Za poslední dva roky totiž ubyly v tuzemsku zhruba dva a půl tisíce hektarů sadů, uvedl na zmíněné konferenci Vlastimil Zedek z Ministerstva zemědělství. „Možnost využití agrovoltaiky bude znamenat určitý stimul pro ovocnáře nebo investory, kteří se chtějí zabývat pěstováním ovoce, aby se tyto kultury zase rozšiřovaly na vyšší čísla,“ dodal. Dvojí příjem z plodin a současně z vyrobené energie by pro zemědělce mohl znamenat zvýšení stability.
Jeho slova potvrdil také předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. „Česká republika je závislá na dovozu ovoce, plocha sadů se v posledních deseti letech výrazně a dramaticky snižuje. Je to zejména z důvodu špatné rentability pěstování ovoce, velké konkurence ze sousedního Polska, z oligopolního chování řetězců a nedostatku pracovních sil, ale také i z důvodu klimatické změny,“ vysvětlil.
V současné době je v tuzemsku podle čísel Ovocnářské unie ČR přibližně 11 tisíc hektarů ovocných sadů. Jedná se o 600 až 800 farem. „Mnoho ovocnářů uteklo k polní výrobě, která je pro Českou republiku daleko charakterističtější, tedy k pěstování k obilovin a olejnin,“ doplnil Ludvík.
Ovocnářství je celkově velmi energeticky náročné. Energie tvoří podstatnou část nákladů. Ovoce si sadaři musí většinou sami zpracovat, mají na starosti třídění, balení i následnou výrobu moštů, sušeného ovoce nebo pyré.
Mnoho energie se spotřebuje také při samotném skladování, aby si lidé mohli například jablka koupit celý rok. „Sklízíte ovoce v době, kdy má teplotu 20 až 25 stupňů, a vy ho musíte rychle zchladit. V případě jablek například až na jeden stupeň. Ve skladech následně produkci v klimatizovaných podmínkách držíte šest až devět měsíců v daném roce,“ přibližuje předseda Ovocnářské unie ČR.
Ochrana před mrazem
Odradit od pořízení by zemědělce mohla podle Vlastimila Zedka z Ministerstva zemědělství komplikovaná údržba agrovoltaiky nebo vysoké pořizovací náklady, které se podle něj pohybují v řádu desítek milionů korun. Nevýhodou může být také potenciální negativní dopad na růst pěstovaných plodin. „Některé plodiny nemusí prosperovat ve stínu solárních panelů, je to o výběru,“ upřesňuje Zedek
Předseda Ovocnářské unie ČR Ludvík zmínil například zmenšení velikosti plodů či jejich horší zabarvení. „Dnes, když potřebujete produkovat nejlepší kvalitu, sebemenší poškození plody degraduje do produkce určené na zpracování,“ popsal nevýhody. Vhodně vybraným plodinám by ale agrovoltaika naopak mohla v růstu pomoct. Chránit je může před přímým sluncem, krupobitím i mrazíky. Právě nečekaně nízké jarní teploty letos ovocnářům značně úrodu poničily.
Podle Ludvíka zůstávají u agrovoltaiky pro ovocnáře otázky, jak bude spojení v praxi fungovat. Důležité například je, jak si povedou panely s různými přípravky na ošetření rostlin a hnojivy. Problém by také mohly být četné přejezdy techniky nebo teplota vzduchu v okolí panelů. Důležité také je, zda k rostlinám budou mít dostatečný přístup opylovači, ale i jiné užitečné organismy a škůdci.
Vinice, sady i školky
Přínosy agrovoltaiky ocenil také ministr zemědělství Marek Výborný. „Těší mě, když vidím, že se zemědělcům daří sladit inovativní a tradiční obory hospodaření, aby společně přinášely užitek jak zemědělcům, tak národnímu hospodářství i našemu životnímu prostředí,“ řekl poslední květnový den na události v Litomyšli s názvem Pro moderní Česko: nová energie pro české farmy začne.
Novelu zákona ještě doplní potřebná vyhláška, na které pracuje Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem životního prostředí. Ta přesně určí zemědělské kultury vhodné pro takovýto druh pěstování. Mimo to definuje potřebné technické zařízení a další parametry agrovoltaiky. Vyhláška také bude upravovat pravidla pro horizontálně i vertikálně postavené panely.
Podobu chystané vyhlášky přiblížil na Solární konferenci ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Vlastimil Zedek. Agrovoltaika bude moct prozatím vzniknout nad vinicí, chmelnicí, ovocným sadem, školkou nebo plochou s kontejnery, tedy pod skleníky či jiným krytem, pod kterým se pěstují plodiny. Jako její doplnění navíc vyhláška bude navrhovat také akumulaci elektřiny.
Trvalé kultury, jako jsou vinice, chmelnice, sady nebo třeba školky tvoří podle dat Solární asociace méně než tři procenta zemědělského půdního fondu, zbytek tvoří trvalé travní porosty a ornice. Agrovoltaika tak bude moct pro zatím vzniknout pouze na malé části zemědělské půdy.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
