Oblečení je v bezprostředním kontaktu s kůží, proto by mělo být bez toxických a zdraví ohrožujících látek. Jejich omezování se pozvolna daří, jedy ale mohou být v dovezeném zboží z mimoevropských e-shopů.
Evropská unie v roce 2020 omezila používání 33 chemických látek využívaných při výrobě oblečení a dalšího textilu kvůli jejich zdravotnímu riziku. Chemikálie sloužily například k tomu, aby oblečení neztrácelo barvu, nebo zabraňovaly srážení. Některé z nich přitom mají prokazatelný vliv na vznik rakoviny a reprodukčních problémů.
Zákaz se vztahuje na všechny textilní výrobky, které se v EU vyrábějí nebo se na evropském trhu prodávají. Jedná se nicméně jen o zlomek chemikálií. Studie The Environmental Price of Fast Fashion například uvádí, že v textilním průmyslu se v různých fázích výroby používá více než 15 tisíc chemikálií.
Jsou mezi nimi pesticidy, které se používají zejména při pěstování bavlny. Další chemikálie hrají roli během strojového zpracování vláken, třeba mazadla či rozpouštědla. Při výrobě látek se zase používají bělidla, změkčovadla, barviva či voděodolné látky.
Daň za nepromokavost
Většina textilu na evropském trhu se vyrábí mimo Unii, což ztěžuje dohled nad bezpečností oděvů. Spousta oblečení pochází třeba z Bangladéše. Textilní továrny, situované především v průmyslové oblasti okolo hlavního města Dháka, vyrábějí oblečení pro významné světové módní značky. Podle nové studie, na které spolupracovali i čeští vědci, také stojí za alarmující hladinou toxických perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS), takzvaných věčných chemikálií, které se v přírodě téměř nerozkládají, ve vzorcích povrchové a pitné vody.
Studii zveřejnily organizace European Sustainable Development Organisation (ESDO) a International Physical Activity and Environment Network (IPEN), které vystupují proti nebezpečným chemickým látkám v životním prostředí. Podílel se na ní také český spolek Arnika. Výzkumníci zjistili, že PFAS byly nalezeny téměř ve všech odebraných vzorcích vody.
Jednalo se o 27 z 31 vzorků povrchové vody (87 %). Hladiny PFAS ve většině vzorků výrazně překračovaly současné nebo navrhované regulační limity v Evropské unii či USA. Některé vzorky obsahovaly dokonce celosvětově zakázané PFAS (67 %).
Podle spoluautorky studie Jitky Strakové ze spolku Arnika přitom v textilním průmyslu není nutné látky PFAS používat, byť u oděvů zajišťují především nepromokavost. „Bezpečnější alternativy k PFAS v textiliích již existují. Textilní průmysl by měl rychle přistoupit k postupnému ukončení používání PFAS a transparentně informovat o jejich obsahu ve svých výrobcích,“ říká Straková.
Zatím je zakázáno jen několik chemikálií z této velké skupiny, například perfluorooktanová kyselina (PFOA). EU chce nyní zakázat celou skupinu PFAS. Pro impregnaci oděvů rovněž existují jiné varianty. Podle organizace Greenpeace, která se problematikou také zabývá, jde třeba o membrány Sympatex, PALTEX nebo Toray.
Hygieny jsou v klidu
Chemii v textilu zatím není věnována taková pozornost, jakou by si zasloužila. Jak napsala Ekonews mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová, instituce měla zájem testovat textil na bisfenol A, jenže na projekt nezískala peníze. „Jednalo se o výzkumný projekt z Grantové agentury ČR zaměřený na škodlivé chemické látky ve výrobcích určených spotřebitelům z tržnic i značkových obchodů. Především těch, které se vyrábějí za použití recyklovaných materiálů,“ sdělila Čechová. „Souhlasíme s tím, že by si celá výrobková sféra za účelem ochrany zdraví spotřebitelů, zejména z důvodů expozice škodlivým chemickým látkám, zasloužila větší finanční podporu a zájem,“ dodala.
Upozornila také, že Státní zdravotní ústav běžně neprovádí sledování toxických látek v textilních výrobcích na trhu. Pakliže se jedná o látky škodlivé pro lidské zdraví, spadá tato činnost do působnosti krajských hygienických stanic.
Hygieny však jsou zatím v klidu. V roce 2022 skončila akce („dozor“) zaměřená na kontrolu výrobců, dovozců, obchodů a tržišť. Sledovaly se vybrané nebezpečné zakázané látky nebo látky, pro které jsou stanoveny limity, a to ve 108 vzorcích. Šlo zejména o ty, které mají karcinogenní a mutagenní účinky nebo jsou toxické pro reprodukci. Nevyhověly pouze dva výrobky – pánské triko z Turecka kvůli nadlimitnímu obsahu olova a dětské tílko z Česka kvůli nadlimitnímu obsahu diethyhexylftalátu (DEHP).
„Vzhledem k poměrně velkému množství testovaných výrobků a k existenci pouze dvou výrobků, které nesplnily legislativou stanovené limity na chemické složení, lze situaci na našem trhu označit bez nadsázky za velmi dobrou,“ píše se v tiskové zprávě.
Riziko neprověřených e-shopů
Přesto se i na evropském trhu objevují oděvy, které tyto limity nesplňují. Největší riziko představují internetové obchody se sídlem mimo Evropskou unii. Chovají se jako doručovací firmy a neplatí pro ně stejná pravidla jako pro ostatní prodejce či dovozce spotřebního zboží.
Oblečení z e-shopů, jako je Wish, Shein či Temu, nemusí splňovat platné evropské normy. Některé takto pořízené oblečení proto může obsahovat například nadlimitní bisfenoly, formaldehyd, zpomalovače hoření, ftaláty nebo azobarviva, která jsou v EU zakázaná.
Jednoduchá poučka zní vyhnout se neprověřeným online prodejcům. Zároveň je vhodné co nejvíce kupovat oblečení z přírodních materiálů a každý kus před použitím nejprve vyprat. Vodítkem jsou také certifikáty jako Öko-Tex Standard 100 nebo Global Organic Textile Standard (GOTS) pro biobavlnu. Arnika nedoporučuje nakupovat boty a oblečení z PVC, jako jsou holínky či pláštěnky. Ty obsahují zmiňované ftaláty. Podle Arniky je lepší materiál kopolymer ethylenu a vinyl acetátu označovaný jako PEVA, případně kaučuk a polyuretan.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
