Audio verze článku:

Dodavatel dostane za kabelku značky Dior 56 eur, v obchodě se pak prodává za 2600 eur. Tedy místo 1340 korun za zhruba 66 tisíc korun. Šokující fakta včetně toho, jak výrobci luxusního zboží vykořisťují zaměstnance, nedávno odhalila evropská média. Otázka zní: Přispěje ke zlepšení nová směrnice o náležité péči podniků?

O co přesně jde? Kabelky Dior a Armani jsou luxusní zboží s patřičně nastavenými cenami. Jak napsal v obsáhlém článku v červenci Wall Street Journal, vyšetřování milánské prokuratury zjistilo, že místní továrny vyrábějící kabelky a kožené zboží pro značky, jako jsou Dior a Armani, vykořisťují zahraniční pracovníky.

Tyto továrny vyrábějí zboží za zlomek jeho maloobchodních cen. Rozdíly jsou ohromující, jde i o čtyřicetinásobek cen placených dodavatelům. Například Armaniho kabelky prodá dodavatel za 93 eur, nicméně v obchodě poté stojí 1800 eur, odhalilo vyšetřování.

Jste náš dodavatel, tak dodejte ESG data. Obchodníci chtějí informace o uhlíkové stopě či obalech

Vyšetřovaní dodavatelé známých značek pocházeli z Itálie, nicméně zaměstnávali nelegálně imigranty nebo vedli pracovníky mimo evidenci. Ti také podle kontrolorů obvykle obsluhovali stroje, z nichž byla odstraněna bezpečnostní zařízení, aby se zvýšila produktivita. V dílně, kde pracovali, také bydleli. Údaje o spotřebě elektrické energie ukázaly, že zaměstnanci obvykle pracovali od svítání do 21 hodin, a to i o víkendech a svátcích. Jejich mzdy přitom byly hluboko pod těmi minimálními.

Milánská prokuratura proto obvinila dotčení značky, že nezvládly dohled nad svým dodavatelským řetězcem. Francouzský Dior například patří do francouzské skupiny LVMH.

Sankce budou záviset na státech

Evropská směrnice CSDDD nazývaná také CS3D by měla právě takovému chování bránit. Minimálně u velkých firem, kterých se týká. Zjednodušeně řečeno, dotčené firmy budou muset podle nové směrnice dohlížet na to, aby se i jejich dodavatelé chovali k zaměstnancům podle zákona a stejně odpovědně přistupovali k životními prostředí. Firma bude muset mít strategii, kde popíše, jaká kontrolní a následná opatření týkající se náležité péče přijala. A v rámci due diligence pak bude muset společnost identifikovat skutečné a potenciální nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí.

„V některých případech může být nutné stanovit akční plán s jasně definovanými opatřeními a termíny, včetně kvantitativních ukazatelů pro měření zlepšení,“ popsal dopady směrnice v komentáři na webu csrd.cz Ondřej Štolba z poradenské společnosti EY.

Za nedodržování povinností budou společnostem hrozit sankce, které ale zatím nejsou stanoveny. To bude až v kompetencích jednotlivých států, uvádí ESG konzultantka Veronika Doubnerová. Už nyní je ale podle ní jisté, že se nejen velké firmy začínají o svou due diligence zajímat.

„A nejen s ohledem na CSDDD. Regulatoriky týkající se dodavatelského řetězce vznikají nebo už platí jinde po Evropě i světě, například v Německu či ve Francii. Je to ukázka jistého směru, který když jako velký hráč nezachytíte, můžete přijít nejen o pověst, ale budou vám i uloženy sankce,“ uvádí Veronika Doubnerová.

Zavedení nových pravidel bude pro mnoho společností bolestivé, jak naznačuje nejen případ Dioru a Armani. Právní předpisy se ve finální verzi dotknou společností s tisíci a více zaměstnanci a ročním obratem nad 450 milionů eur (cca 11,3 miliardy korun), ale až za pět let. U firem s více než třemi tisíci zaměstnanci a obratem nad 900 milionů eur (22,7 miliardy korun) vznikne povinnost implementace CS3D za čtyři roky. Na firmy s obratem přesahujícím 1,5 miliardy eur (cca 38 miliard korun) a s více než pěti tisíci zaměstnanci dopadne povinnost za tři roky.

Reportování ESG si můžete letos naposledy natrénovat nanečisto, radí firmám experti České spořitelny

Dětská práce s jasmínem

Značky Armani či Dior nejsou jediné, které nemají své dodavatele dobře podchycené. Zmíněné vyšetřování například odhalilo, že podobné neetické výrobní praktiky nejsou v Itálii výjimkou. Tisíce malých výrobců, které ovládají zahraniční majitelé, dodává luxusním značkám zboží tvářící se jako „made in Italy“, ale přitom je za ceny „made in China“.

Letos na jaře server BBC popsal případ, kdy pro dodavatele dalších známých značek, jako jsou L’Oréal, Lancôme a Estée Lauder, sbíraly jasmín do jejich parfémů děti. Jasmín se používá ve vůních Lancôme Idôle L’Intense či Ikat Jasmine a Limone Di Sicilia od Aerin Beauty. Polovina jeho produkce pochází z Egypta. BBC popsalo, že výrobci vůní tlačí ceny dolů, což nutí dodavatele bylin využívat k práci ve velké míře „levné“ děti.

Obviněním v minulosti čelila i módní značka Boohoo, jejíž továrna v Leicesteru neplatila zaměstnancům ani minimální mzdu a nezajistila dostatečné podmínky bezpečnosti práce. Před více než čtyřmi lety značka slíbila nápravu.

„Sankce budou v rámci CSDDD působit dvěma směry – shora z pozice národního kontrolního orgánu a zespoda, kdy může být firma žalována za náhradu škody z důsledku nedodržení CSDDD. S ohledem na reputační dopady v případě zjištění významných nedostatků tak jde o záležitost, která by mohla vnímání vlastních negativních dopadů a práce s riziky v nich posunout správným směrem,“ uvádí Doubnerová.

Podle ní se díky evropské regulaci přesune odpovědnost za dodavatele, stejně jako ESG, ve firmách do nejvyšších pater, do oddělení compliance a financí. Nepůjde už jenom o „nice to have“ záležitost.  To, jestli dojde k plošné změně, ale bude zčásti záviset na výši sankcí.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.