ESG označuje svět, v němž firmy nemají pouze sledovat své finanční výsledky. Spolu s tím mají hodnotit dopady svého byznysu na životní prostředí i na společnost. Navíc záleží i na tom, zda mají dobře nastavená firemní pravidla, například proti korupci.
ESG je zkratka anglických slov Environmental, Social a Governance. Česky tento pojem lze vyjádřit jako zodpovědný a udržitelný přístup firmy k životnímu prostředí (environmental), společnosti a komunitám (social) a byznysu obecně (governance).
Jedním z prvních kroků vytvářejících na firmy tlak ohledně jejich působení bylo v Evropské unii přijetí směrnice o nefinančním reportingu NFRD v roce 2014. Ta požadovala, aby velké firmy zveřejňovaly informace o svém vlivu na životní prostředí, sociální otázky a správu a řízení společnosti. V roce 2022 pak byla schválena směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive).
Cílem CSRD je, aby všechny firmy od určité velikosti vydávaly zprávy o tom, jaký vliv má jejich podnikání na okolní svět. Pro všechny nastavuje stejná pravidla, díky nimž by se investoři, zákazníci, spotřebitelé i finanční regulátoři měli lépe orientovat v tom, která firma je udržitelná, a která naopak není. Společnosti budou muset svá tvrzení podložit důkazy, navíc je budou ověřovat nezávislí kontroloři.
Od biodiverzity až po lidská práva
Směrnice CSRD stanovuje požadavky na firmy, které musí vydávat zprávy o své činnosti podle Evropských standardů pro reportování udržitelnosti (ESRS). Ty pokrývají širokou škálu témat od změny klimatu přes biodiverzitu až po lidská práva.
V environmentální oblasti („E“) musí firmy uvádět například údaje o svých emisích skleníkových plynů, o spotřebě energií nebo o strategiích pro snižování emisí ve vlastním provozu, případně v dodavatelském řetězci.
Pro oblast sociální („S“) je typickým tématem diverzita a rovnost platů mužů a žen. Jde například o opatření na podporu genderové rovnosti, včetně platů či podílu žen v řídících a dozorčích orgánech.
Další oblastí, kterou ESRS pokrývají, je bezpečnost zaměstnanců. Firmy musejí uvádět informace o svých politikách a opatřeních na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. To zahrnuje údaje o pracovních úrazech, nemocech z povolání a opatřeních na prevenci rizik.
V oblasti „G“ (správy a řízení společnosti) firmy musejí zveřejňovat například data týkající se struktury a složení správních orgánů, včetně diverzity a kvalifikace členů představenstva. Dále musejí uvádět informace o procesech řízení rizik a interních kontrolních mechanismech. Mezi další povinné údaje patří odměňování vrcholového managementu, politika proti korupci a úplatkářství nebo postupy pro zajištění etického chování v rámci celé organizace.
Konkrétní data, která budou firmy reportovat, si stanoví samy na základě analýzy dvojí materiality (někdy uváděné jako analýza dvojí významnosti), která stanoví pro firmu významné oblasti v oblastech E, S a G. To znamená, že firmy musí posoudit, jak jejich činnost ovlivňuje životní prostředí a celou společnost, a zároveň jak environmentální a sociální faktory prostředí, ve kterém podnikají, ovlivňují jejich podnikání.
První zprávy budou povinné příští rok
ESRS některé firmy vnímají jako přílišnou byrokratickou zátěž. Jiné firmy je berou jako příležitost budovat příběh o tom, jaký má jejich byznys dopad na svět a naopak. Pro některé pracovníky tak půjde pouze o splnění legislativních požadavků, jiní se budou snažit skutečně zlepšit firemní praktiky v oblasti udržitelnosti.
První vlna několika desítek velkých firem v Česku bude zprávu ESRS připravovat již pro finanční rok 2024, přičemž zprávy vyjdou v roce 2025. Příprava na ESRS reporting u nich většinou již před několika měsíci začala.
Další vlna firem bude muset začít zveřejňovat zprávu od finančního roku 2025. Tato povinnost se bude týkat firem, které splňují alespoň dvě z následujících kritérií minimálně dvě po sobě jdoucí období: mají více než 250 zaměstnanců (průměrný počet za účetní období), roční obrat přesahuje 50 milionů eur a celková aktiva přesahují 25 milionů eur. Zprávy poprvé budou muset vydat v roce 2026.
Důležité je také zmínit nařízení o taxonomii, které se vztahuje na stejné subjekty jako ESRS. Podle tohoto nařízení firmy musí zveřejňovat podíl svých udržitelných činností na obratu, kapitálových výdajích (CapEx) a provozních výdajích (OpEx).
Proces na několik měsíců
Vytváření zprávy je pro firmy náročné. Příprava zahrnuje analýzu dvojí materiality (dvojí významnosti), která představuje úplně nový koncept vykazování. Firmy jsou zvyklé na dosavadní účetní standardy, které řeší jen jednu materialitu – tu finanční. CSRD ale přináší i takzvanou dopadovou materialitu, která řeší i dopady na fyzické a právnické osoby zainteresované v činnosti podniku (takzvané stakeholdery).
Analýza dvojí materiality je analytický proces, v jehož rámci je potřeba posoudit nejen finanční rizika a příležitosti, ale i dopady – a to jak z krátkodobého, tak střednědobého a dlouhodobého hlediska. Z posouzení firmě vyjde sada materiálních témat, která předurčí rozsah zprávy. A to je jen začátek.
Následně je potřeba provést GAP analýzu, která pomáhá identifikovat mezery mezi požadavky ESRS a skutečnou úrovní připravenosti firmy na reporting. To znamená, že je potřeba zjistit, jestli data, která by firma měla vykazovat na základě analýzy dvojí materiality, má vůbec k dispozici a zda a jakým způsobem je schopna je sbírat a vykazovat.
Samotné nastavení sběru dat může být náročný a zdlouhavý proces. A je potřeba myslet i na to, že následně musí být data ověřena nezávislou třetí stranou. Firmy by měly proto začít s přípravou na ESG reporting co nejdříve. Obvykle je potřeba několik měsíců až rok a půl příprav v závislosti na velikosti firmy.
Příprava na ESRS reporting vyžaduje spolupráci různých částí firmy od ESG přes ekonomické, právní, provozní, IT, personální až po marketingové oddělení. Je důležité mít jasný plán a harmonogram, který zahrnuje všechny potřebné kroky od analýz až po sběr a ověřování dat. A také komunikační plán vně i dovnitř firmy. Pro začínající ESG manažery je důležité vědět, že přípravou letos prochází několik desítek velkých firem v Česku a své zkušenosti často sdílejí. Tato spolupráce a sdílení znalostí může být cenným zdrojem inspirace a podpory.
Redakce Ekonews
Ekonews je web o udržitelnosti, který hledá v ekologických tématech ekonomické souvislosti a mezi byznysmeny chuť dělat věci ohleduplněji k životnímu prostředí.
