Spodní prádlo nosíme každý den, je v blízkém kontaktu s naší pokožkou. Přesto obsahuje problematické látky, konkrétně bisfenoly. Test odhalil alarmující hladiny u výrobků značek jako jsou Adidas či Dedoles. Nejvíce ohroženy jsou ženy, protože jejich prádlo nejčastěji obsahuje syntetické materiály. Bavlněné vzorky dopadly oproti tomu dobře.

Organizace dTest a spolek Arnika se v rámci evropského projektu „ToxFree Life“ zaměřily na obsah problematických bisfenolů ve spodním prádle a zjistily, že třetina produktů je obsahovala, každý dvacátý dokonce v míře překračující bezpečnou hranici. Prádlo ze syntetických vláken pak bylo výrazně horší než bavlněné.

Některé bisfenoly jsou přitom známé jako endokrinní disruptory, látky narušující hormonální systém člověka i jiných živočichů. Výzkumy u nich prokázaly například zvýšené riziko potratu, vzniku rakoviny prsu a prostaty, obezity nebo metabolických poruch, neblaze působí na vývoj malých dětí a také na imunitní systém. Vzhledem k jejich hojnému průmyslovému využití dnes najdeme stopy bisfenolů ve vodě, živočiších i lidském organismu.

Daleko nad „limitem“

Do testování bylo zahrnuto 166 vzorků spodního prádla zakoupeného napříč pěti evropskými státy, 79 výrobků bylo dostupných na českém a slovenském trhu, zbytek pocházel z Rakouska, Maďarska a Slovinska. Vůbec největší koncentraci bisfenolů měl rakouský vzorek dámských kalhotek „Hunkenmöller Invisible short basic tan“, který lze podle internetu zakoupit i na českém Zalandu. Kalhotky obsahovaly tři různé bisfenoly v celkovém množství 301,19 mg/kg.

Z kousků prodávaných na českém trhu na tom byly nejhůře Dedoles „Veselé bezešvé dámské kalhotky“ (36 mg/kg) a pánské „Adidas Trunk boxerky 3 pack“ (15 mg/kg). Za maximální bezpečné množství se považuje 0,8 mg/kg materiálu. Jde o akceptovatelnou hladinu BPA v textilu uváděnou Vědeckým výborem EU pro bezpečnost spotřebitele.

Marketingové oddělení Dedoles do uzávěrky na dotaz Ekonews nereagovalo. Na svém webu v sekci Udržitelné materiály se nicméně chlubí řadou recyklovaných materiálů, například recyklovaným polyesterem či polyamidem, který je „vyrobený ze starých rybářských sítí, koberců a zbytků látek z výroby“. I recyklací se mohou chemikálie do zboží dostávat, jak už mnohokrát upozorňovala Arnika.

Bisfenoly obsahovalo 82 procent prádla ze syntetických vláken, přičemž ve 41 procentech případů šlo o vysokou koncentraci. Zato 85 procent bavlněného prádla bylo bez nálezů.

„Test ukázal, že nejvíce na to doplácejí ženy. Dámské spodní prádlo je obecně častěji vyrobeno ze syntetických látek, je tedy zatíženo zdaleka největší mírou,“ vysvětluje Karolína Brabcová odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží spolku Arnika s tím, že pánské nebo dětské spodní prádlo bývá z větší části bavlněné, a vykazovalo tak v testu podstatně lepší výsledky.

Tři čtvrtiny dívčího spodního prádla a čtyři pětiny chlapeckého a pánského byly bez bisfenolů. Oproti tomu ve více než polovině testovaného dámského prádla se bisfenoly našly.

Co jsou bisfenoly

Jedná se o skupinu chemických sloučenin primárně využívaných při výrobě plastů (konkrétně polykarbonátu) a epoxidových pryskyřic. Oba tyto materiály figurují v široké škále běžného spotřebního zboží od plastového nádobí po vnitřní nátěry konzerv a narazit na ně můžeme i v textiliích. V textilním průmyslu slouží k fixaci a dlouhé životnosti barev. Oproti bavlně potřebují umělé materiály při barvení větší pomoc, hůř totiž barviva přijímají. Ze stejného důvodu je nutné zapojení bisfenolů i při využívání recyklovaného polyamidu.

 

Plošná regulace je nutná

Úřady o rizicích spojených s bisfenoly ví, k plošné a účinné regulaci však povede ještě dlouhá cesta. Ačkoliv návrh na jejich celkový zákaz již evropské a národní vlády zvažují. Zatím je v EU obsah bisfenolů regulován například v materiálech určených pro styk s potravinami. V dubnu 2023 byla Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) výrazně snížena hodnota pro tolerovatelný denní příjem bisefnolu A (BPA) z potravin.

BPA je v EU veden jako látka vzbuzující mimořádné obavy. Jeho použití je od března 2018 omezeno jak coby samotné látky, tak i v chemických směsích určených pro spotřebitelské použití, například hračkách určených pro děti do tří let věku. Bisfenolů je však mnoho a zdaleka nejsou všechny regulované. BPA bývá výrobci nahrazován variantami s velmi podobným chemickým vzorcem, jako je bisfenol S (BPS) nebo bisfenol F (BPF). I u nich se však postupně ukazují negativní účinky na zdraví.

Textilu je zatím věnováno méně pozornosti než například potravinám a hračkám. Paradoxně je prádlo na panenkách (coby součásti hračky) regulováno přísněji než to lidské. Je pravda, že absorpce bisfenolů z oblečení přes kůži je výrazně nižší než například z potravin.

Sumci vylovení z Lipna v laboratoři Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Foto: Kateřina Hefler, Ekonews
Ryby nasávají z vody "věčné chemikálie" jako houby. Nejvíce jich mají dravci, nejméně kapři

Přítomnost bisfenolu v textilu proto úřední orgány zatím nepovažují za rizikovou. Nicméně již vznikla první studie dokládající migraci BPA do potu, uvádí zmíněné organizace ve společné tiskové zprávě. Zároveň je BPA klasifikován jako látka, která může způsobit kožní alergie.

Nošením i nejhůře hodnoceného prádla si člověk nepřivodí akutní potíže. „Je však třeba vzít v potaz, jakému množství nežádoucích látek jsme denně celkově vystaveni. Domníváme se, že je klíčové, aby úřady co nejrychleji zavedly plošnou regulaci toxických látek a lépe chránily spotřebitele,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest.

Pokud chcete snížit vystavení organismu bisfenolům, kupujte bavlněné spodní prádlo, radí zmíněné expertky. Tento materiál se v testování ukázal být z hlediska chemikálií nejbezpečnějším. Žádný bavlněný produkt neobsahoval vysoké množství bisfenolů. Podle zjištěných dat nezáleží, zda bavlněné kalhotky nebo boxerky spotřebitelé nakoupí ve značkovém obchodě nebo v supermarketu, nezáleží ani na barevnosti. Na základě testu se jeví, že materiál je jediným důležitým kritériem.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.