Nově stanovené „eko“ parametry se nejprve dotknou textilních výrobků, obuvi, nábytku, matrací, pneumatik, čistících prostředků, barev a chemikálií, ale budou se vztahovat i na meziprodukty jako železo, ocel a hliník.
První změny dle nového nařízení EU musí firmy plnit od 19. července 2025. Postupem času se bude záběr ekodesignových požadavků rozšiřovat na další skupiny produktů. Spotřebitel bude mít taky lepší informace o historii produktu či uhlíkové stopě.
Nařízení EP a Rady (EU) 2024/1781 o ekodesignu vytvářejí rámec pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, dle něj se budou jednotlivé sektorové směrnice . Význam je pak jasný: prodloužit životnosti, energetickou účinnost, opravitelnost či recyklovatelnost výrobků distribuovaných v EU.
Rámcové nařízení samotné zatím žádné konkrétní ekodesignové požadavky nestanoví, jde pouze právní rámec, na jehož základě se budou konkrétní požadavky pro jednotlivé kategorie výrobků stanovovat prostřednictvím specifických nařízení pro jednotlivé produkty. Tato tzv. delegovaná nařízení pak vydává Evropská komise (obdoba českých ministerských vyhlášek) po konzultaci a projednání s výrobci daných výrobků a vnitrostátními orgány.
Nová regulace stanoví povinnosti hospodářských subjektů v souvislosti s budoucími nařízeními:
- Povinnost dodržovat požadavky, jako je životnost, spolehlivost, opětovná použitelnost, upgradovatelnost, opravitelnost, možnost údržby a renovace, energetická účinnost a účinnost zdrojů, recyklovatelnost atd. Požadavky zajistí, aby se výrobky předčasně nestaly zastaralými z důvodů, které zahrnují výběr designu ze strany výrobců, např. použití nedostupných součástek nebo nedostupných náhradních dílů, softwaru, který po aktualizaci operačního systému již nefunguje.
- Požadavky na komplexní informace včetně hodnoty opravitelnosti, skóre životnosti, uhlíkové stopy nebo ekologické stopy (článek 16).
- Povinnost výrobců uvést své jméno, registrovanou obchodní značku nebo registrovanou ochrannou známku, poštovní adresu, na níž je lze kontaktovat, a elektronické komunikační prostředky, pomocí kterých je lze kontaktovat (čl. 27 odst. 6).
- Povinnost výrobce poskytnout digitální návod k použití (čl. 27 odst. 7)
- Povinnost provést postup posouzení shody a připojit požadované označení CE (čl. 39 až 47)
- Detailní informační povinnosti vůči orgánům dozoru nad trhem (čl. 27/29/30)
Zákaz ničení neprodaného oblečení
Rámcové nařízení zavede zákaz ničení neprodaného oblečení, oděvních doplňků a obuvi s účinností již od poloviny roku 2026. Tento zákaz bude časem možné rozšířit i na další kategorie spotřebního zboží v návaznosti na vyhodnocení dat ohledně vyřazeného a neprodaného zboží, která budou nově muset firmy pravidelně zveřejňovat.
Velké i střední společnosti napříč všemi sektory produktů budou muset zveřejňovat a webech výroční zprávy s daty o počtu a hmotnosti produktů, které vyřazují, a také důvody, proč tak činí.
Digitální pasy výrobků
Důležitou novinkou je z hlediska informovanosti spotřebitele povinnost opatřit každý výrobek tzv. digitálním pasem, a to již od roku 2026. Výrobce musí zajistit, aby prostřednictvím jednoho datového nosiče (např. QR kódu, čárového kódu, vodoznaku) byly na jednom místě zpřístupněny veškeré relevantní informace, třeba takzvané skóre opravitelnosti, skóre životnosti, uhlíková stopa nebo ekologická stopa, ale taky technický výkon produktu, materiály a jejich původ, možnosti oprav či recyklace ze strany výrobce.
Poslední zásadní změnou je, že unijní legislativa zakládá právo spotřebitele na odškodnění v případě, kdy se nějaké poškození zboží vyskytlo kvůli nesouladu výrobku s požadavky na ekodesign. Spotřebitelé pak mohou požadovat náhradu této škody od výrobce. Pokud nesídlí výrobce v EU, bude kontaktovat dovozce nebo zplnomocněného zástupce výrobce.
To se dotkne kupříkladu výrobců z Číny, prodávajících v EU přes platformy typu Temu nebo Aliexpress. Nově budou mít povinnost jmenovat evropského zástupce, aby se spotřebitelé a kontrolní úřady měli na koho obracet, což je důležitý krok pro lepší vymahatelnost evropských standardů.
