Oběti domácího násilí mohou najít zastání u svých zaměstnavatelů. Firmy učí své manažery rozeznávat příznaky a obětem nabízejí více volna nebo psychologickou, právní a finanční pomoc.
Pomlouvačné e-maily kolegům či dehonestující anonymní telefonát šéfové, i tak mohou vypadat projevy domácího násilí. Nehledě na to, že oběti násilníků mohou mít problémy v zaměstnání se soustředěním nebo docházkou, aniž by jejich pracovní okolí tušilo, co je pravou příčinou. Někdy kvůli tomu i dostanou výpověď.
Zaměstnavatelé přitom mohou hrát při odhalování domácího násilí klíčovou roli. „Pokud se násilník snaží oběť diskreditovat u kolegů či nadřízených, radíme firmám, aby věřili oběti,“ uvádí Zuzana Holá ze společnosti Vodafone. „Násilník ji chce tímto způsobem připravit o zaměstnání ve víře, že se na něm poté stane finančně závislou a do vztahu s ním se vrátí,“ vysvětluje.
Během pandemie se v Česku zvýšil počet případů domácího násilí. V reakci na to se tématem začaly zabývat některé firmy a iniciovaly projekty, na jejichž základě dnes stojí Charta proti domácímu násilí, k níž se připojily už tři desítky společností a institucí. Je mezi nimi jak Česká pošta, která je v tuzemsku jedním z největších zaměstnavatelů, tak několik ministerstev, banky nebo řetězce Tesco a Kaufland. A také společnosti Vodafone a Ikea.
Pomáhá aplikace i azylové byty
Mobilní operátor Vodafone a prodejce nábytku Ikea patří v Česku k firmám, které se problematice začaly věnovat jako první. Vodafone provozuje od roku 2020 mobilní aplikaci Bright Sky. Její českou verzi firma vyvinula společně s neziskovou organizací ROSA – centrum pro ženy, která pomáhá týraným ženám. Aplikace je zdarma a nabízí podporu a informace komukoliv, kdo se nachází v násilném vztahu, nebo kdo má takové obavy o někoho ze svých blízkých.
Paralelně s tím Vodafone vytvořil pro zaměstnance interní směrnici proti domácímu násilí. V tuzemsku šlo o vůbec první firmu, která téma pokryla tak komplexně. Směrnice umožňuje zaměstnancům Vodafone vystaveným domácímu násilí vzít si až deset dní placeného volna navíc, dále například změnu telefonního čísla nebo e-mailové adresy v případě, že je oběť atakována v práci. Další volno nebo možnost pracovat odkudkoli mohou využít i zaměstnanci, kteří obětem domácího násilí pomáhají.
Řetězec Ikea zase přišel s kampaní Za bezpečný domov, která na rostoucí problém domácího násilí v době pandemie upozorňovala. Ruku v ruce s tím se firma angažovala v přímé pomoci neziskovým organizacím. Součástí podpory bylo například vybavení azylových bytů, kterých je v Česku dlouhodobě nedostatek.
Podobně jako Vodafone se také Ikea soustředila na své zaměstnance. Těm, kteří se stali oběťmi domácího násilí, nabízí rovněž volno navíc, finanční pomoc, psychologickou, právní a další podporu. „Zároveň jsme edukovali manažery, aby dokázali rozpoznat oběti domácího násilí a pomoc jim efektivně nabídnout,“ vysvětluje Martina Hlisnikovská z Ikea ČR.
Hlavní zásady vyjmenovává charta
Vodafone spolu s řetězcem Ikea stály v roce 2021 u vzniku Akademie proti domácímu násilí, která prostřednictvím workshopů vzdělává ostatní firmy a poskytuje jim praktické zkušenosti s řešením domácího násilí z pozice zaměstnavatele. A to včetně toho, jak přesvědčit nejvyšší vedení o důležitosti tohoto tématu. Z akademie pak loni vzešla zmíněná Charta proti domácímu násilí, která tyto aktivity přetavila do srozumitelných standardů, které se dají aplikovat ve většině podniků.
Firmy a instituce, které se k chartě připojily, tím podle Kláry Šimáčkové Laurenčíkové dávají důležitý signál, že téma domácího násilí hodlají řešit v rámci svých struktur a nehodlají takové chování tolerovat. „Říkají tím, že pokud se někdo z jejich řad stane obětí, dostane se mu včas potřebné pomoci. Charta také obsahuje konkrétní závazky, které mohou obětem v mnoha ohledech pomoct,“ uvedla zmocněnkyně pro lidská práva vlády Petra Fialy.
Charta stanovuje minimální zásady, které by signatářská firma nebo instituce měla splňovat. Zapojené firmy mají do dvanácti měsíců od podpisu charty začít zavádět do svého systému péče o zaměstnance edukační a podpůrné aktivity v oblasti boje proti domácímu násilí a podpory jeho obětí. Řada klientek poradenského centra ROSA se setkala například s tím, že po odchodu z násilného vztahu se je partner snažil proti jejich vůli v práci kontaktovat. Výjimkou nejsou ani fyzická napadení.
Důležitý hlas byznysu
Podle Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, která z pozice zmocněnkyně nad Chartou proti domácímu násilí převzala záštitu, je hlas byznysu důležitý v mnoha tématech společenské prospěšnosti. Právě Vodafone a Ikea jsou podle ní hnací silou mezi firmami v agendě domácího násilí a pomohly na svět také novele zákonu o domácím násilí, kterou na jaře schválila vláda.
Zákon jednotně definuje domácí násilí, posiluje práva obětí, prodlužuje délku vykázání ze společného obydlí a zavádí povinnost policie zabavit vykazované osobě zbraň. „Podpora zmíněných firem byla klíčová, protože přinesly kapacitu, díky které se proces této důležité systémové změny dařil rychleji a efektivněji,“ tvrdí Šimáčková Laurenčíková.
Statistiky týkající se domácího násilí v Česku nevyznívají dobře. Podle nich má s tímto druhem násilí zkušenost téměř 30 procent žen a 12 procent mužů. Zjistil to výzkum iniciativy Pod svícnem a výzkumné agentury Ipsos z roku 2022 na více než tisíci respondentech. Naprostá většina případů domácího násilí stále zůstává neohlášená. Ve více než polovině případů domácího násilí jsou v rodině přítomny děti. Více než 20 procent Čechů tak zažilo na vlastní kůži domácí násilí, ať už ve formě fyzické, sexuální, psychické či ekonomické.
Tento článek vznikl za podpory Journalismfund Europe.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
