Obaly z mycelia, měření společenského dopadu nebo nábytkové banky. To je jen krátký výčet toho, co představila konference Vyspělé Česko, již pořádá platforma Změna k lepšímu. Vystoupili na ní zástupci startupů, neziskovek i politické scény a odhalili své příspěvky k ekologické transformaci Česka.
Hlavním výstupem konference Vyspělé Česko je souhrn konkrétních doporučení a akčních kroků pro firmy, banky či vládu. Změna k lepšímu teď tato doporučení rozešle poslancům a ministrům a bude iniciovat schůzky a kulaté stoly, aby se věci daly do pohybu. Za rok by mělo přijít vyhodnocení, co se podařilo prosadit a co nikoliv. Ekonews jsou mediálním partnerem akce.
Mycelium místo plastů
Když si člověk objedná lednici nebo mikrovlnku, dorazí zabalená v kartonové krabici vyplněné polystyrenem či bublinkovou folií. Zatímco papír z environmentálního hlediska tolik nevadí, protože je obnovitelný a dá se snadno recyklovat, výplně z plastů jsou problém. Právě na ně se zaměřil moravský startup Myco. Za svůj nápad vyrábět obaly z mycelia, tedy podhoubí, sklízí v posledních letech jednu cenu za druhou, získal například ekologického Oskara v Energy Globe Awards nebo prvenství v Cenách SDG‘s.
Jak to ale udělat, aby se biologicky rozložitelné houbové obaly dostaly k velkým výrobcům, kteří je v masovém měřítku vymění za plasty?„Letos jsme na to přišli,“ osvětlil na konferenci David Šohaj Minařík, zakladatel Myco.
„Vyvinuli jsme polštářky, které se dají do kartonových krabic vložit místo bublinkových folií či polystyrenu. Nárazy absorbují stejně dobře, zboží tedy ochrání, přitom jsou zcela rozložitelné a vyrábějí se z odpadních pilin spojených myceliem,“ pokračoval Minařík. Tyhle polštářky nyní Myco umí vyrábět za tak nízkou cenu, že dokážou bublinkové fólii konkurovat.
„Při balení výrobků se s nimi manipuluje jednoduše – prostě se do krabice zasunou. Nikdo nemusí nic složitě skládat, tudíž to pro výrobce není komplikace,“ zdůraznil Minařík. „Od chvíle, co jsme tohle řešení objevili, se s námi začaly bavit velké firmy, jsme pro ně partnerem a na naše řešení přecházejí,“ doplnil Minařík.
Myceliovými polštářky už polstruje krabice například výrobce optických přístrojů Meopta, vážně o nich uvažuje i jeden z velkých výrobců bílé elektroniky. Brněnská společnost Camea s nimi balí své dopravní senzory, které posílá do Afriky.
Sociální dopad firem se dá měřit
Na konferenci Vyspělé Česko vystoupili i představitelé dalších startupů a projektů zaměřených na udržitelnost. Jedním z nich byla například Hana Stelzer ze společnosti Impactso, která se zaměřuje na měření dopadů sociálně prospěšných aktivit firem.
„Máte dopad? A mohla bych ho vidět?“ začala Stelzer své vystoupení. „Vyhodnocujeme, jak vaše firma a její činnost přispívá ke společenské změně. Aktivity kategorizujeme podle jejich typu a způsobu sledování dopadů. K vyhodnocování dopadů využíváme i AI,“ zmínila Stelzer.
Impactso pomáhá ve vyhodnocování toho, jestli firma investuje peníze do aktivit CSR efektivně. Firma by podle Stelzer měla vědět, co, proč a jak dělá, a svá rozhodnutí stavět na datech. Ve finále by měla vědět, s kolika stakeholdery daný sociální problém řešila a jaké konkrétní společenské změny její snažení přineslo, třeba v podobě změny legislativy.
Na konferenci vystoupila také Zuzana Kuberová z Reuse federace, která sdružuje nábytkové banky a reuse centra. Poukázala na fakt, že nábytkové banky, kam lidé dávají nejrůznější vyřazený nábytek, již v Česku zachránily před vyhozením téměř 300 tisíc nejrůznějších kusů vybavení, které našly využití v bytech a ubytovnách potřebných.
„Prozatím však v Česku funguje jen pět nábytkových bank v pěti krajích. Naším cílem je rozšířit síť o čtyři nové banky každý rok. Do dvou let bychom chtěli mít nábytkové banky ve všech krajích,“ řekla Kuberová. Problém jsou ovšem finance. Na zprovoznění takové banky je třeba deset milionů korun a provoz stojí tři miliony ročně. Proto Reuse federace doufá ve větší finanční podporu od krajů či měst ve financování své služby.
Za rok přijde vyhodnocení
Hlavním výstupem konference je dokument Cesty k vyspělému Česku, který stanovuje konkrétní kroky, které je třeba podniknout. Výstup nabízí řadu doporučení v oblasti moderní energetiky, zdravé krajiny jako podmínky pro funkční ekonomiku, šetrného hospodaření se zdroji, podpory výzkumu, vývoje a inovací nebo nových byznys modelů a většího zapojení regionů.
„Měnící se světová i evropská ekonomika představuje pro Česko výzvu a nabízí velkou šanci pro transformaci. Nesmíme ale okno příležitosti promarnit. Je třeba spolupracovat na odstraňování překážek a vytvářet předvídatelné podmínky pro investory. Soukromé finance jsou připraveny podpořit ekonomickou transformaci naší země, stejně tak je ale třeba i podpora politická,“ uvedl Jenda Perla, výkonný ředitel byznysové platformy Změna k lepšímu, která akci pořádala.
„Vyspělé Česko nemá být jen řadovou konferencí, ale akcí s dopadem. Za přispění řady expertů z desítek různých organizací společně vznikl materiál s širokou podporou,“ dodává Perla.
Změna k lepšímu nyní výzvu zašle české vládě, ministrům i poslancům. Společně s partnery a signatáři této výzvy bude iniciovat schůzky, kulaté stoly a další práci na prosazení konkrétních kroků. Za rok se chtějí organizátoři potkat znovu a vyhodnotit, jak se jim dařilo výzvu naplnit.
Hladík: Na řadě změn už pracujeme
Ministr životního prostředí Petr Hladík na konferenci zmínil několik zákonů, na nichž jeho ministerstvo nyní pracuje a které jsou s výzvou v souladu. Je mezi nimi například novela zákona o obalech, která zavádí zálohování PET lahví a plechovek.
„A pak je tady řada dokumentů a strategií, které jdou na vládu. Jednou z těch strategií, které už máme skoro hotové, je otázka geotermálního využití tepelných čerpadel nebo strategie ukládání uhlíku a využití uhlíku. Tyto dvě strategie mi hodně chyběly, proto jsem je nechal napsat, teď se budou připomínkovat a na přelomu roku bych je chtěl nechat na vládě schválit,“ nastínil Hladík.
Resort životního prostředí pracuje rovněž na zřízení sociálně klimatického fondu nebo na další renovaci domů a bytů pomocí dotací. „Příkladem je dotační program Oprav dům po babičce. Jenom za první rok, co je spuštěný, jej využilo více než pět tisíc domácností. Neskromně řeknu, že díky tomu se nemuselo postavit pět tisíc rodinných domů na zelené louce. Využil se totiž stávající bytový fond, který se zregeneroval. Dnes jsem v Brně potkal jednu paní, která s rodinou koupila starý, nepoužitelný dům, zbourali jej a na tom samém místě nyní stavějí pasivní dřevostavbu,“ dal příklad Hladík.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
