Audio verze článku:

Stromeček vonící jehličím v tuzemských domácnostech o svátcích vítězí, ale v ostatních ohledech se všudypřítomné umělohmotné výrobky derou do popředí. Místo svíček vánoční náladu vytvářejí řetězy diod a plastové ozdoby se tak snadno nerozbijí.

Většina plastového odpadu skončí ve spalovně, nebo na skládce, recykluje se ho minimum. O Vánocích to platí dvojnásob, protože umělé stromky či ozdoby často kombinují více materiálů, což recyklaci úplně znemožňuje.

Pokud chcete plasty o svátcích co nejvíce omezit, volte raději přírodní variantu, tradiční výrobek ze skla či vlny nebo věc, kterou lze aspoň používat mnoho let.

Konec prodeje živých kaprů? Neziskovka volá po tom, aby se Češi vzdali domácí vánoční „zabijačky“

Vánoční stromek

Každoročně se v tuzemsku prodá asi 1,3 milionu „živých“ vánočních stromečků, jak uvádí sdružení pěstitelů vánočních stromků. Kolik lidí si v Česku koupí umělý, nikdo nesleduje. Někteří lidé pořizují plastový stromek v domnění, že tím šetří přírodu. Je pravda, že vydrží mnohem déle. Otázkou je, zda to je dost dlouho na to, aby se ospravedlnila jeho uhlíková stopa, tedy kolik emisí oxidu uhličitého vzniklo při jeho výrobě a dopravě.

Plastový stromek se vyrábí z fosilních zdrojů za výrazné spotřeby vody a různých aditiv. Není výjimkou, že obsahuje PVC, které se v podstatě nedá ekologicky zlikvidovat, navíc jde ruku v ruce s toxickými změkčovadly, ftaláty. Většina stromků se navíc na český trh dováží z Číny, čímž se uhlíková stopa zhoršuje.

Pokud si přece jen chcete umělý stromek pořídit, je lepší se poohlédnout po nějakém z druhé ruky a jeho životnost prodloužit alespoň přes dvacet let, jak doporučuje studie kanadské poradenské společnosti Ellipsos z roku 2009. Například v Severní Americe ale lidé umělý stromek obvykle vyměňují po šesti letech.

Plastové ozdoby

Plastové ozdoby, například z polystyrolu, jsou populární pro svou „nerozbitnost“. Platí pro ně podobná logika jako v případě umělého stromku. Pokud se nebudou dědit z generace na generaci, a to nejspíše nebudou, protože vánoční design podléhá módním vlnám, je daleko lepší sáhnout po skleněných ručně vyráběných ozdobách přímo v Česku. Variantou jsou i slaměné nebo perličkové ozdoby.

Světelné řetězy

Plasty a toxické látky mohou také obsahovat světelné řetězy. Nakupujte spíše v obchodech než u stánků a volte raději LED variantu, která je úspornější než tradiční žárovky. Většina tuzemských zákazníků to tak dělá.

Loni se podle údajů Českého statistického úřadu na zdejší trh dovezlo světelných řetězů s diodami za 180 milionů korun, hodnota ostatních elektrických řetězů dosáhla 23 milionů. Zhruba osmdesát procent všech světelných řetězů doputovalo z Číny.

Světelné řetězy na vánoční stromky, Zdroj: Český statistický úřad
Zdroj: Český statistický úřad
Vánoce na oleji. Spotřeba olejů o svátcích rapidně roste. Kam s nimi po usmažení kapra?

Svíčky raději přírodní

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří také svíčky. Ty běžně dostupné se vyrábějí z parafínu, tedy ropného produktu. Při jejich pálení se tak do ovzduší mohou dostávat látky, jako je toluen, aceton, benzen či formaldehyd. Uvolňuje se také oxid uhličitý, oxid uhelnatý či nespálené parfémové příměsi.

Přírodní svíčky se oproti tomu vyrábějí z rostlinných či živočišných surovin, které pochází z obnovitelných zdrojů a jsou biologicky odbouratelné. Nejčastěji ze sójového vosku. Vůně by měly pocházet z přírodních éterických či vonných olejů.

Potřebujete sobí svetr

Těžko říci, z jakého materiálu měla filmová postava Marka Darcyho vánoční svetr se sobem v legendární scéně Deníku Bridget Jonesové. Snad se jednalo o čistou vlnu. V řetězcích s rychlou módou ale seženeme spíše vánoční svetry z umělých vláken, nejčastěji akrylu. Při praní se z nich uvolňují do prostředí mikroplasty, které už jsou ve vodě, vzduchu a půdě i v nejodlehlejších koutech světa. A přitom se stále přesně neví, jaký vliv na zdraví člověka mají.

„Svetrový“ zvyk navíc není zrovna zdejší tradicí, je tedy otázka, zda svetr pro jediný den v roce pořizovat. Nejde ale jen o svetry. K dostání jsou kolem Vánoc i plastové fleecové ponožky, chlupaté overaly či deky. Fleece je přitom z pohledu uvolňování mikroplastů tím nejhorším materiálem.

Foto: Sarah Pflug, Burst

Balicí papír

Věděli jste, že plast obsahují i lesklé balicí papíry? Problém je, že končí v modrém kontejneru, kam vůbec nepatří – mají se hodit do černé popelnice se směsným odpadem. Recyklaci znesnadňují i celoplošné potisky.

Dárky se místo toho dají balit do recyklovatelného neběleného balicího papíru bez potisku, případně lze opakovaně používat dárkové tašky. Sehnat je můžete i na swapech s vánoční tématikou. Použít můžete i papíry z minulých let. Dárky se také dají vložit do opakovatelně použitelných vánočních krabiček nebo zabalit do látek.

Za zvážení stojí mašle a stužky, protože i ty mohou obsahovat plast, znovu použít se dají jen ty opravdu odolné. Zvolte raději jutový provázek. Izolepou šetřete, nebo ji úplně vynechejte.

Jednorázové nádobí

Podle facebookového účtu „Brněnské Vánoce“ zavedlo město na adventních trzích plošný systém vratných kelímků, což také může být cesta, jak snižovat objem plastového odpadu. Umělohmotné nádobí je také v některých domácnostech součástí oslav nového roku. Jakékoli jednorázové nádobí, ať už z plastu nebo z bioplastu, však nelze doporučit. Toto nádobí se navzdory tvrzením o recyklovatelnosti v českých podmínkách nejčastěji spálí, nebo skončí na skládce. Biodegradabilní, tedy rozložitelné nebo kompostovatelné, zase škodí ve žlutých kontejnerech, případně kompostárnách, které si s ním neumějí poradit. Nádobí pro početné návštěvy je tak lepší zapůjčit od známých, nebo pořídit na nějakém swapu a po oslavách zase poslat dál.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.