Odpalování zábavní pyrotechniky během novoročních oslav plaší zvířata, která jsou pak ve stresu a mnohdy hynou, zamořuje ovzduší toxickými látkami a kontaminuje půdu. Před jejich používáním varují neziskové organizace i Akademie věd ČR.
Novelu zákona o pyrotechnických výrobcích posvětila vláda už během léta, stále ale čeká na první čtení v Poslanecké sněmovně. Obsahuje například omezení pro nakládání s kategorií F3 zábavní pyrotechniky pro veřejnost (prodejné od 21 let). Zároveň by měla zavést ochranné pásmo 250 metrů od objektů, jako jsou nemocnice, domovy pro seniory, útulky či zoologické zahrady.
Zástupkyně Společnosti pro zvířata Judita Laura Krásná považuje za chybu, že novela neomezuje kategorii F2, prodejnou od 18 let. Ta stejně jako kategorie F3 zahrnuje venkovní kompakty a baterie se stovkami ran, pumy, bomby, římské svíce, petardy, fontány či ohňostroje. Spolku navíc vadí, že ochranné pásmo není dost široké. Podle něj by mělo být alespoň tisíc metrů od objektů a mělo by zahrnovat i vodní plochy, břehy, pastviny a výběhy.
„Už to, že novelu schválila vláda a zahrnula i některé námi navrhované úpravy, bereme jako úspěch. Několik let totiž jen ležela v elektronické knihovně legislativního procesu. Byli bychom rádi, aby se stihla schválit alespoň v tomto volebním období jako první krůček k ukončení velmi škodlivé a nebezpečné takzvané zábavy několika procent veřejnosti,“ říká Krásná. Na webu stoppyro.cz se podle ní lidé mohou o tématu dozvědět aktuální informace.
Brno bez městského ohňostroje
Důležitou změnou měly být také větší pravomoci obcí, které by mohly používání té nebezpečnější pyrotechniky na svém území sakumprásk zakázat. V tuto chvíli ji mohou jen omezit na některé lokality nebo dny.
Například v Praze se nesmí 31. prosince 2024 a 1. ledna 2025 odpalovat pyrotechnika v památkové rezervaci, na vodních tocích 50 metrů od břehu či v okruhu 250 metrů od různých zařízení, například domovů pro seniory. Zákaz platí také v přírodních parcích a ve vzdálenosti do 50 metrů od nich a 250 metrů od areálu Zoologické zahrady hlavního města Prahy či útulků pro zvířata.
Zakázáno je používání takzvaných lampionů štěstí. Za porušení vyhlášky hrozí na místě pokuta do výše 10 tisíc korun, ve správním řízení až 100 tisíc korun. Magistrát ani letos nebude pořádat velký ohňostroj.
Brno ohňostroj nemá už od roku 2017. To ovšem neznamená, že by se ve městě nekonal vůbec žádný. V Brně sice platí zákaz užívání zábavní pyrotechniky, ale toto omezení se netýká 31. prosince a 1. ledna. Zvláštní režim pak mají ohňostrojné práce a odpalování ohňostrojů.
Ostravská vyhláška stanovuje povinnost zdržet se používání zábavní pyrotechniky například o nedělích, státních a ostatních svátcích. Silvestr ale představuje výjimku, tvrdí mluvčí Magistrátu města Ostravy Gabriela Pokorná.
Zvířata trpí venku i uvnitř
Kdyby města a obce chtěly, mohly by být vůči pyrotechnice méně smířlivé už dnes. Venkovním odpalováním člověk totiž porušuje dost zákonů. Například ten o ochraně přírody a krajiny, ve kterém se píše o rušení ptáků, chráněných živočichů a poškozování přírody. Nepřímo se podle Společnosti pro zvířata může jednat i o zákon na ochranu zvířat proti týrání či zákon o myslivosti.
„Zvířata při odpalování trpí venku i uvnitř. V panice se snaží o únik, slepě narážejí do překážek a následky bývají fatální. Hynou také vyčerpáním, po několika hodinách či dnech,“ vypočítává problémy Krásná.
Ohňostroje mohou poznamenat i psychiku lidí, protože se svým způsobem jedná o celoplošné „bombardování výbušninami“. Ostatně i z toho důvodu loni neproběhl pražský ohňostroj. Bylo to mimo jiné kvůli prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Ohňostroje také znečišťují vzduch prachovými částicemi a těžkými kovy. Ty se v přírodě velmi špatně rozkládají, takže kontaminují půdu a vodu. Vyplývá to například z expertního stanoviska Akademie věd ČR z loňského roku, kde se píše, že ohňostrojový smog může přetrvávat i řadu dnů, během nichž se škodlivé látky stávají součástí potravních řetězců.
„Ohňostroje, zejména amatérské, nelze bez závažných zdravotních ani environmentálních rizik provozovat,“ píše se ve zprávě. V ohňostrojovém smogu je přítomna řada prvků ve formě, která je pro člověka a životní prostředí vysoce toxická. Tyto kovy, mimo jiné měď, hliník, titan, baryum nebo lithium, slouží k barevným efektům ohňostroje. „Je relevantní a odpovědné uvažovat o úplném zákazu ohňostrojů nebo o jejich zásadním omezení, jak je tomu například v Německu, Kanadě nebo v Austrálii,“ píší vědci.
Dá se koupit všude
Pyrotechniku prodávají hobby markety a obchodní řetězce, přestože mají péči o životní prostředí ve svých zprávách a strategiích udržitelnosti. Nabízet ji přestaly například Hornbach, Billa či Tesco. Zároveň je možné ji sehnat online, například na Alza.cz či Mall.cz.
„Pro letošní rok jsme se rozhodli toto zboží v naší nabídce ponechat. (…) Nicméně toto téma je součástí našich interních diskuzí o udržitelnosti a o budoucím směřování naší nabídky,“ sdělila mluvčí Alza.cz Eliška Čeřovská.
„Zrušení jejího prodeje aktuálně neplánujeme. Sortiment odpovídá poptávce našich zákazníků,“ napsala mluvčí Lidlu Eliška Froschová Stehlíková.
Lidé si přitom omezení pyrotechniky přejí. Ministerstvo životního prostředí uspořádalo v lednu tohoto roku anketu, do které se zapojilo přes 65 tisíc lidí. Výsledky ukázaly, že pro úplné nebo částečné omezení pyrotechniky je přes 90 procent respondentů. Nejvíce lidem vadí úhyn zvěře (83,1 procenta respondentů), hluk (79,1 procenta) a nepořádek po odpalování (73,5 procenta). Velmi negativně lidé vnímají i znečištěný vzduch (65,8 %) a nelegální odpalování v národních parcích (55,6 %).
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
