Džíny patří k jednomu z nejhorších produktů módního průmyslu z pohledu toho, kolik je na jejich výrobu potřeba vody a kolik se na ně použije chemických látek. Několik známých značek se proto pod taktovkou organizace Ellen MacArthur Foundation zavázalo k tomu dodržovat principy, které přispějí ke snížení ekologické zátěže.
Produkovat „zelenější“ džíny zatím slíbilo přes třicet značek, výrobců a továren na výrobu látek s tím, že první kolekce takových džín by měla jít do prodeje na podzim roku 2020.
Ze značek, které jsou běžně dostupné i v Česku, jde například o kalhoty dánské módní obří společnosti Bestseller, švédské H&M, německé C&A, amerického Gapu, a dražších značek jako je Lee, Guess či Tommy Hilfiger.
„Jsou stanoveny minimální požadavky na trvanlivost oblečení, zdraví materiálu, jeho recyklovatelnost a dohledatelnost původu a musí být založeny na principech cirkulární ekonomiky,“ uvádí se ve zprávě Ellen MacArthur Foundation.
Prát co nejméně při nízké teplotě
Pokyny, které firmy musí splnit, jsou rozepsány na téměř dvacetistránkovém dokumentu. Velkým problémem tak zvané rychlé módy je to, že sice není tak drahá, ale příliš nevydrží. Pro džíny s certifikátem proto musí platit, že vydrží minimálně třicet praní. Viditelně na nich musí být umístěny pokyny, jak je udržovat, například prát co nejméně, při co nejnižší teplotě 30 a méně stupňů Celsia.
“K udržitelnosti patří nejen způsob, jak si svoje džíny pořídíme ale i to, jak se o ně staráme. Kvalitní džíny lze vyrobit jen z kvalitního denimu a ten musí být vyroben z kvalitní bavlny s tak zvaným dlouhým staplem neboli délkou vlákna. Takové džíny se hned tak neroztrhnou, ani se jim nevytáhnou kolena, ani se jinak nezmění jejich tvar. Mohou to být klidně džíny na celý život,” popisuje Roman Humlíček, pánský krejčí a návrhář šijící mimo jiné džíny na míru.
Problém podle něj je, že v běžných obchodech lze koupit jen džíny z bavlny, která není příliš kvalitní, což má za následek změnu jejich tvaru a brzké prodření v namáhaných místech jako jsou kolena, rozkrok, kapsy.
“Lidé běžné džíny z obchodu perou častěji, než by bylo třeba a to jenom proto, aby se vypráním vrátil zpět jejich tvar, protože se změní už po pár hodinách nošení. Tak zvané raw jeans se však doporučuje poprvé prát až po několika měsících nošení, a to proto, aby se na nich vytvořil přirozený, indigově modrý odstín a efekt obnošení, který se jinak vytváří už ve výrobě chemickou a mechanickou cestou, která poškozuje zdraví, nemluvě o nebezpečném odpadu, který přitom vzniká,” popisuje pánský krejčí.
Méně pesticidů i vody na výrobu
Používaní chemie se týká i další části pravidel stanovených organizací Ellen MacArthur, protože pěstování bavlny sice zabírá jen 2,5 procenta půdy, ale spotřebovává celých šestnáct procent všech používaných pesticidů. Což má vliv nejen na životní prostředí, ale i na zdraví farmářů, kteří bavlnu pěstují. Kromě pesticidů je stejně omezeno i používání vody.
“Zelené” džíny se také mají vyrábět z vláken založených na celulóze, ale nemusí jít jen o bavlnu, lyocell či viskózu. Naopak umělé materiály, vlákna jako nylon či polyester, by se neměla téměř vůbec používat.
Některé velké firmy jako zmíněný Bestseller, pod který patří značky jako Vero Móda, Vila, Only či Jack & Jones, proto už polyester úplně odmítají. “V našem týmu natvrdo odmítáme produkty, které výrobci nabídnou z polyesteru a neumí je vyrobit z recyklovaného polyesteru, nebo nabídnou běžnou bavlnu na místo té organické,“ popisuje za Bestseller jeden z jeho zaměstnanců.
Žádné nýty ani ozdoby
Co by naopak neměly džíny obsahovat jsou kovové nýty, kvůli kterým končí tyto kusy oblečení nejčastěji na skládce či ve spalovně. To samé platí i pro nejrůznější ozdoby, často na džíny našívané.
Kovové cvočky, jak připomíná ve své zprávě CNN, jsou součástí designu, který si nechal patentovat Levi Strauss už v roce 1873. Nejprve bylo jejich účelem zpevnit džíny v místech, kde se nejraději trhaly, posléze už byla jejich funkce jen ozdobná.
Otázkou, která zatím není zodpovězena je, jak se velké značky této výzvy chopí. Novým způsobem totiž nemusí vyrábět celé obří portfólio své denimové produkce, ale jen určitou minimální část. O kolik procent jejich džínové kolekce půjde, musí uvést ve své přihlášce. Následně by toto číslo měly zveřejnit i ve své výroční zprávě či zprávě o udržitelnosti. Velké firmy jako H & M na zaslané otázky neodpověděly.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
