V pražských Modřanech vyroste do deseti let průkopnická čtvrť zaměřená na udržitelnost. Kombinace inovativních technologií, z nichž některé budou použity vůbec poprvé, má za cíl šetřit vodou, materiálem a energií. Čtvrť nazvaná Modřanský cukrovar se začne stavět příští rok na jaře, první etapa má být hotová do dvou let.

Nedaleko soutoku Vltavy a Berounky se tyčí tovární komín, memento někdejšího známého cukrovaru, který byl kdysi dominantou starých Modřan a dával práci místním. Po roce 2000 však padl cukrovar k zemi a právě na jeho místě má vyrůstat nová, modro-zelená čtvrť.

Starý tovární komín zůstane na místě dál a stane se středem celého areálu, kde má vyrůst v sedmi etapách téměř osm set bytů. Komínu bude dělat společnost přilehlé centrální náměstí, které má sloužit nejen residentům, ale i přilehlým Modřanům. „Navrhujeme zde také multifunkční krytý veřejný prostor, který odkazuje na historickou výrobní halu původního cukrovaru a který bude sloužit pro pořádání společenských akcí,“ uvedl architekt Ondřej Mundl z architektonického studia Chybik+Kristof.

Prát i splachovat recyklovanou vodou místo pitné

Developer Skanska, který za projektem stojí, dal v projektu důraz na šetření s pitnou vodou. Využití takzvané šedé (recyklované) a dešťové vody v kombinaci s dalšími technologiemi má zajistit až 47 procentní úsporu pitné vody. Řečí čísel má celý areál s téměř 800 byty, náměstím i veřejným prostorem uspořit až 35 tisíc m3 vody za rok, což je podle developera 97 tisíc litrů vody denně.

Skanska je průkopníkem ve využití recyklované vody. Jde o vodu z van, umyvadel a sprch, která se znovu přečistí na parametry pitné vody a obyvatelé Modřanského cukrovaru ji budou moci znovu použít na splachování záchodu a praní prádla.

Technologie recyklace funguje tak, že se voda z umyvadel, van a sprch shromažďuje, přečistí, vydezinfikuje a znovu využije. To, zda majitelé bytů použijí vodu recyklovanou nebo pitnou, si budou moci vybrat sami díky dvojitému systému vodovodních a kanalizačních trubek. Recyklovanou vodu na splachování záchodů už Skanska vyzkoušela v rezidenčním projektu Botanica v pražských Jinonicích, možnost vyprat v ní prádlo nabídne v Modřanech úplně poprvé.

Podle projektového manažera Skansky Petra Dušty se na projektu Botanica o 160 bytech za tři roky ušetřilo osm milionů litrů pitné vody, což jsou, opět viděno optikou pražského Podolí, tři plavecké bazény.

Ani kapka do kanálu

Další unikum je, že dešťová voda z veřejného prostoru nepůjde do kanalizace, ale díky propustným povrchům, odvodňování chodníků do průlehů a terénním úpravám se zasákne, odpaří, nebo steče do akumulačních nádrží a využije se na zalívání zeleně.

„Chceme minimalizovat odtok srážek a tuto vodu efektivně využívat. V každém objektu jsme navrhli zelené střechy, které zpomalí odtok dešťové vody, i akumulační nádrže, z nichž se voda bude využívat pro zálivku zeleně ve vnitroblocích. Využije se zde i voda ze zpevněných povrchů, případně se vsákne díky zeleným průlehům. Ty se stanou funkčním a zároveň estetickým prvkem veřejného prostoru,“ popisuje architekt Ondřej Chybík. V Modřanském cukrovaru jde úspora vody dál.

Na střechách domů budou bezúdržbové rozchodníkové zelené střechy, součástí každého bytu bude terasa osazená zelení. V areálu se počítá také se stovkami stromů, sadem či loukou, které mají podle Skansky potenciál absorbovat až patnáct tun uhlíku ročně.

 

Přebytečná voda ze zelených střech půjde do devatenácti akumulačních nádrží o objemu 190 tisíc litrů, které se využijí na zalévání zahrad a komunitních záhonů ve vnitroblocích. Uspoří se tak stejné množství pitné vody.

Recyklovaný beton

Až pětinu betonových konstrukcí bytových domů bude tvořit recyklovaný beton,na jehož výrobu se místo přirodního kameniva využívá drť ze stavební suti. Takzvaný rebetong má obdobné vlastnosti jako beton, místo přírodního kameniva ale díky příměsi nanočástic využívá stavební suť. Nanočástice fungují jako pojivo a dají se díky nim recyklovat také cihly. To dosud nebylo možné.

Většímu rozšíření rebetongu zatím brání chybějící legislativa. Současné normy povolují maximálně zmíněných dvacet procent recyklátu. Cílem Skansky, jejíž odborníci se na přípravě nových norem podíleli, je do budoucna možnost využití až sto procent recyklátu.

Skanska chce celým konceptem Modřanského cukrovaru motivovat budoucí obyvatele k odpovědnému chování. Stejně tomu je v případě energií. Celá čtvrť bude od počátku napojena na dodávky zelené energie z obnovitelných zdrojů, protože, jak developer připomíná, celou polovinu uhlíkové stopy v životním cyklu běžného bytového domu tvoří spotřeba elektrické energie a tepla. Budoucí obyvatelé však budou moci dodavatele změnit podle svých preferencí.

Cílem je energií rovněž šetřit. Obálka domu a například i využití exteriérových žaluzií jsou navrženy tak, aby se letní teploty v bytech přirozeně snižovaly o pět až sedm stupňů Celsia. Fototermické panely na střechách domů předehřívají teplou vodu, šetří primární zdroje až o 25 procent a významně prodlužují životnost kotlů

Čtvrť bez aut

Záměrem dále je, aby čtvrť, ve které bude i náměstí pro veřejnost a další prostor pro trávení volného času, byla bez aut. Auta mají proto sjíždět z hlavní silnice přímo do podzemních garáží. Podle Skansky jde jednak o bezpečnost, má to ale podpořit i komunitní a sousedský život. Ten už ostatně v areálu žije – developer poskytl dosud prázdné pozemky místním a vznikl na nich komunitní areál s kavárnou, posilovnou, letním kinem, bikrosovou dráhou nebo parkourem. Developer počítá s místem pro komunitní centrum nazvané Cukrkandl i po výstavbě areálu, byť v jiné jeho části než je dnes.

Skanska si chce ohlídat také skupování velkého počtu bytů jedním kupcem. To může přinášet problémy například při jednáních společenství vlastníků. Strategie je proto taková, že na jednoho vlastníka má připadnout jen jeden byt. Firma už tohle opatření zavedla u jednoho z předešlých projektů.

Projekt Modřanský cukrovar vyroste v sedmi etapách, přičemž výstavba té první začne příští rok na jaře. Prodej bytů první etapy už začal, ceny bytů startují na 130 tisících za metr čtvereční. Pro srovnání, ceny za běžný pražský byt bez zelených vychytávek se nyní pohybují kolem 120 tisíc za metr.

Veronika Němcová
Veronika Němcová

Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.