Mimopražská sdružení vlastníků jednotek (SVJ) dostanou od státu méně peněz na renovace. Může za to jejich zařazení do dotačního programu Nová zelená úsporám, který dotuje jen opatření na úsporu energií.
Dotace z programu Nová zelená úsporám, který míří na podporu energetických úspor v rodinných a bytových domech, mohla do letošního října čerpat jen bytová družstva či společenství vlastníků z Prahy. Mimopražské bytovky čerpaly dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Od října se pravidla sjednotila – všechny bytové domy mohou čerpat dotace už jen z Nové zelené úsporám.
Jde o podstatnou změnu, která podle Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) bude znamenat, že mimopražská SVJ dosáhnou na nižší podporu než dosud. Bytová družstva kvůli tomu před časem jednala se Státním fondem životního prostředí, pod který Nová zelená úsporám spadá, a podařilo se jí vyjednat dílčí navýšení. „Za to jsme rádi, ale i tak bude podpora nižší než z IROPU,” uvedl ředitel metodického odboru SČMBD Martin Hanák.
Důvodem je rozdílný výpočet dotace i fakt, že Zelená úsporám dotuje jen opatření na úsporu energií, zatímco IROP podporoval komplexní opravy celých domů, včetně například nových výtahů. Zatímco při opravě domu zahrnující zateplení a výměnu oken při nákladech 9,5 milionu korun byla podpora z IROP tři miliony (přibližně třicet procent), z Nové zelené úsporám bude jen něco přes dva miliony, zhruba dvacet procent.
Přitom podle letitých zkušeností SČMBD, aby výše dotace motivovala a přesvědčila nerozhodnuté členy bytových družstev a SVJ k odsouhlasení oprav, musí být dotace minimálně 25 procent. A čím chudší region, tím významnější toto pravidlo je.
Kombinace dotací jako jedna z cest
„Je třeba si uvědomit, že většina domů v ekonomicky silných oblastech již byla modernizována. V těchto lokalitách také žijí lidé, kteří mají obecně vyšší povědomí o dopadech energetické náročnosti provozu bytového domu, a tudíž jim motivace pro modernizaci jejich domu nechyběla. Nyní by se ale měl zájem státu orientovat do sociálně a ekonomicky problematičtějších regionů. V těchto regionech bude intenzita podpory hlavním motivačním prvkem. Nehodlá-li tedy stát rezignovat na modernizaci bytového fondu a její kvalitu v těchto oblastech, pak je dle mého názoru nezbytné přehodnotit nastavení podmínek,” říká Hanák.
Situace by se podle něj dala zlepšit, pokud by šlo kombinovat prostředky z Nové zelené úsporám a ze Státního fondu podpory investic, kde je v programu Panel na renovaci panelových domů možné získat zvýhodněný úvěr.
Z nedávno vydané zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zaměřil na rozdělování dotací na snížení energetické náročnosti bytových domů v letech 2015 až 2020, vyplynulo, že stát na dotacích rozdělil jen třetinu peněz, které na ně měly jít. Výsledkem jsou podle NKÚ nedostatečné úspory energie v bytových domech, na které přitom čím dál víc tlačí EU kvůli splnění klimatického cíle být do roku 2050 klimaticky neutrální.
Budou peníze stačit?
Do programu půjde jedenáct miliard korun z Národního plánu obnovy. Do roku 2030 ministerstvo počítá i se zapojením dalších zdrojů, především výnosů z prodeje emisních povolenek nebo peněz z Modernizačního fondu a z programu plánuje rozdělit 39 miliard. To je průměrně 3,9 miliardy ročně.
Podle profesního svazu šetrného stavebnictví Šance pro budovy však taková částka nemusí stačit, protože jen loni se v kategorii rodinných domů sešly žádosti za 3,7 miliardy korun. K tomu se přidaly ještě výše zmíněné mimopražské bytovky, které dříve spadaly do programu IROP. I ten loni zažil rekordní rok se žádostmi za více než čtyři miliardy Kč.
Zrychlení a prohloubení energeticky úsporných renovací by Česku podle svazu pomohlo i ke splnění klimatických cílů EU. Napříč různými typy budov by se daly celkové české emise skleníkových plynů snížit o třináct procent, čemuž by nejvíc pomohly právě dobře nastavené podpůrné programy.
„Je důležité zachovat je i do budoucna, protože bez těchto programů velká část renovací jednoduše neproběhne. Tím bychom se zároveň připravili o důležitý ekonomický motor, který při jedné koruně vložené z veřejných prostředků vyvolá celkové investice v trojnásobné výši. Navíc přináší zakázky hlavně českým malým a středním firmám, čímž pomáhá udržet peníze v domácí ekonomice,“ uvedla ředitelka Šance pro budovy Šárka Tomanová.
Podle Dominiky Pospíšilové z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí se však o navýšení alokované částky neuvažuje. „Vzhledem k tomu, že program Nová zelená úsporám doposud žadatele plně saturoval, není důvod k obavám. Ostatně ani rostoucí výnosy z prodeje emisních povolenek, jednoho z finančních zdrojů NZÚ, tomu nenasvědčují,” uvedla. Naráží tím na zdražování emisních povolenek, jejichž cena se za poslední rok přibližně zdvojnásobila.
Bonusy za více opatření a další novinky
V nové etapě Nové zelené úsporám je hned několik novinek. Dotace je nově možné získat například na rekreační objekt, ve kterém bude mít žadatel trvalý pobyt nebo na domácí nabíječky pro elektromobily, takzvané wallboxy.
Pod Novou zelenou úsporám nově spadá také původně samostatný program Dešťovka na hospodaření s dešťovou vodou. Žádat jde o dotace na systém pro zálivku zahrady nebo na systém pro využití přečištěné odpadní vody z umyvadel a van na splachování toalety nebo praní prádla. Příspěvky se rozšíří také na výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily a o dotace na ohřev vody pomocí tepelného čerpadla.
Novinkou je systém bonusů, které je možné získat za kombinaci více vybraných opatření. Ten se týká jak rodinných, tak bytových domů. Cílem je motivovat žadatele, aby dělali kompletní rekonstrukce. Čím více opatření, tím vyšší bonus.
Dotace na výměnu starých kotlů se rozdělily. Domácnosti s celkově nižšími příjmy, což jsou ty, kde jeden člen vydělal v roce 2020 maximálně 170 900 korun čistého, mohou získat dotaci ve výši až 95 procent a lidé si o ni budou moci žádat jako doposud – na krajských úřadech. Ostatní s běžnými a vyššími příjmy si budou nově žádat o výměnu starého kotle z Nové zelené úsporám. Výše dotace může dosáhnout až padesáti procent.
U některých opatření se výše dotace zvýšila. Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, pod který program Nová zelená úsporám spadá, už dříve uvedl, že například podpora na zateplení stávajících domů se zvýší přibližně o dvacet procent, podpora na výstavbu rodinného domu o padesát tisíc korun. Žadatelé z regionů se zvýšeným znečištěním ovzduší, tedy z Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, budou při žádosti automaticky zvýhodněni deseti procenty.
Tento článek byl publikován v Hospodářských novinách.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
