Ceny energií po celé Evropě prudce rostou. V souvislosti s tím polský sejm přijal rezoluci, která po Evropské unii žádá pozastavení trhu s emisními povolenkami. Bývalý ministr Havlíček s ex premiérem Babišem s polskými kroky souhlasili a odkazovali se na rekordně vysoké ceny emisních povolenek. Pomohla by reforma systému EU ETS k nižším cenám za energie? Jaká řešení se nabízí pro zmírnění současné krize?
Analýza energetického think-tanku Ember ukazuje, že elektřina v Česku mezi srpnem 2020 a srpnem 2021 zdražila o 140 procent. Zatímco cena za vypuštěné emise při výrobě jedné megawatthodiny z fosilního plynu vzrostla za stejné období asi dvojnásobně, cena za plyn vzrostla o 450 procent a vyšplhala se z šestnácti na 89 euro za megawatthodinu. Tento týden se cena plynu dokonce přehoupla přes 120 euro za MWh. Analytici se shodují, že cena emisní povolenky se promítá do ceny elektřiny „jen“ asi z deseti až dvaceti procent.
Hlavní příčiny růstu cen energií
Cena elektřiny a cena plynu je v liberalizovaném evropském trhu s energiemi propojená. I když Evropa postupně snižuje svoji závislost na fosilních palivech – obnovitelné zdroje energie v roce 2020 poprvé předstihly fosilní paliva a staly se hlavním zdrojem elektřiny v EU – ceny fosilního plynu stále určují cenu elektřiny, protože výslednou cenu určuje poslední zdroj, který se na výrobě podílí. A protože je obvyklé, že paroplynové elektrárny pokrývají poptávku hlavně ve špičkách, určují výslednou cenu elektřiny. Skvěle tento mechanismus popsal Jan Rovenský ve svém komentáři pro Hospodářské noviny.
Už víme, co je důvodem růstu cen elektřiny. Proč rostou ceny plynu? Příčinou je hlavně ekonomické oživení po zrušení restrikcí po celém světě spojených s ústupem pandemie. To nastartovalo poptávku, nabídka ale neodpověděla a došlo k velké tržní nerovnováze. Spojením tuhé zimy na severní polokouli, která poptávku po teplu potažmo plynu ještě umocnila a faktem, že zásobníky plynu, které měl po Evropě pronajaté Gazprom, se přes léto nenaplnily, jak by bylo obvyklé, se vytvořily ideální podmínky pro vysoké ceny plynu.
Polská rezoluce
Polský parlament v rámci řešení energetické krize přijal rezoluci vyzývající EU k pozastavení a reformě trhu s emisními povolenkami. Pokud k reformě nedojde, chce Polsko ze systému EU ETS odejít. Dnes už bývalý ministr Havlíček před pár dny uvedl, že Česko polský návrh podpoří a pondělní tisková konference to jen potvrdila. Uveďme ale věci na pravou míru. Systém EU ETS je založen na směrnici z roku 2003, která než vstoupila v platnost, byla potvrzena každým členským státem. Systém pro obchodování s emisními povolenkami je naprosto zásadním dekarbonizačním nástrojem EU a na revizi tohoto nástroje se opět musí členské státy shodnout. Pozastavení systému ETS je naprosto nemyslitelné a v Evropě se pro takové nápady budou jen těžko hledat spojenci.
Reforma Směrnice o EU ETS
Jednostranné vystoupení Polska ze systému by se kvůli porušení Směrnice o EU ETS navíc jistě neobešlo bez sankcí ze strany EU. Reforma evropského trhu s emisními povolenkami v rámci klimatického balíčku FitFor55 na stole je, ubírá se ale jiným směrem než je navyšování celkového množství povolenek v oběhu. Navíc, žádný návrh jako alternativa k současné reformě se zatím neobjevil. Andrej Babiš na tiskové konferenci pouze navrhl navrácení 379 milionů emisních povolenek zpět do systému. Tyto povolenky mají být z trhu staženy mezi zářím 2021 a srpnem 2022 v rámci fungování rezervy tržní stability.
Takový krok by opět musel být odsouhlasen na půdě Komise a ze strany dalších členských států. Ale hlavně, navrácení 379 milionů emisních povolenek do systému by mělo na cenu elektřiny a plynu jen omezený účinek. Zatímco se náš premiér v demisi vychloubal tím, že poslal předsedkyni Evropské komise Ursule Von der Leyen další dopis, ve kterém žádá, aby revidovala směrnici o EU ETS, příčina a tedy i řešení energetické krize jsou úplně jinde.
Zelená dohoda
Česko a další státy se na Zelenou dohodu pro Evropu dívají jako na viníka energetické krize. Pravdou je, že Green Deal nabízí řešení, jak podobným krizím předcházet. V září tohoto roku komentoval současnou krizi místopředseda Evropské komise Frans Timmermans v Evropském parlamentu slovy: „Ironií je, že kdybychom měli Zelenou dohodu o pět let dříve, nebyli bychom v této pozici, protože bychom pak byli méně závislí na fosilních palivech.“
Dlouhodobým řešením je opravdu rozvoj obnovitelných zdrojů energie a tedy menší závislost na plynu ze třetích zemí a hlavně zlepšení energetické účinnosti domácností, které by menší spotřebou byly méně zasaženy cenovými skoky. Evropská komise ve svém prohlášení k aktuální krizi členským státům navrhuje využít část příjmů z aukcí emisních povolenek. Zavedení uhlíkové dividendy na Slovensku, tedy pravidelné vyplácení určité částky pro všechny rezidenty, navrhl minulý měsíc europoslanec Martin Hojsík. Příjmy z prodeje emisních povolenek by se tak dostaly zpět k domácnostem, které na vysoké ceny energií doplácejí.
V jednom se s komentáři bývalé vlády k aktuální krizi ztotožňuji. Je třeba ihned podpořit domácnosti a snažit se v krátkém horizontu snížit jejich náklady na energie. Podrobněji se na možná řešení aktuální krize dívá factsheet zpracovaný kolegou Sklenářem nebo doporučení pro českou vládu od Svazu moderní energetiky a Budovy21.
Dále je třeba aplikovat dlouhodobá řešení na zamezení podobné krize v budoucnu. A tím opravdu není fosilní plyn oficiálně prohlásit za tranzitní zdroj, nebo se zaměřit na jádro, jak se domnívá bývalý ministr Havlíček. Taková řešení našim peněženkám v budoucnu spíše přitíží.
Jan Svoboda
Jan Svoboda je analytikem a projektovým koordinátorem Výzkumného centra AMO. V současnosti se věnuje evropským energetickým a uhlíkovým trhům, energetické transformaci a nízkouhlíkovým zdrojům energie. Jan absolvoval magisterský obor International Energy na pařížské univerzitě Sciences Po. V rámci studia se rok na univerzitě v Bristolu věnoval problematice změny klimatu a politikám životního prostředí. Dále absolvoval půlroční pobyt na marocké univerzitě Mohameda VI, kde studoval obnovitelné zdroje energie.
