Většina kuřecího masa v českých řetězcích pochází ze speciálně vyšlechtěných rychle rostoucích brojlerů. Aktivisté volají po zlepšení jejich životních podmínek. Zákazníci nicméně za maso lépe chovaných kuřat zatím nejsou obvykle ochotni platit.
Více než 140 milionů kuřat každoročně v tuzemsku putuje na porážku. Podle statistik státního podniku Mezinárodní testování drůbeže se jedná z 99 procent o rychle rostoucí genotypy, tedy brojlery typu Ross 308 či Cobb 500 vyšlechtěné tak, aby zvládli rychlý váhový přírůstek během 35 dní, kdy jejich život končí.
Aktivisté upozorňují na to, že takový nápor jejich těla často nezvládají. Rychle rostoucí kuřata prý trpí různými nemocemi a jejich pohyb je i kvůli nedostatku prostoru minimální. V Česku se může chovat až 42 kilogramů živých kuřat na metr čtvereční, přičemž na porážku jdou zpravidla po dosažení dvoukilové hmotnosti.
Spolek na ochranu zvířat Obraz tento týden v rámci kampaně Rychlokuřata.cz upozorňoval před českými supermarkety na takzvanou nemoc bílých vláken. Jde o nutriční svalovou dystrofii, kterou způsobuje obvykle nedostatek selenu a vitamínu E. Její rozličná stádia podle vzorků sesbíraných spolkem vykazují kuřecí prsa všech privátních značek řetězců (96 %).
Nemoc není škodlivá pro konzumenty, nicméně koordinátor kampaně Radim Trojan je přesvědčen, že snižuje kvalitu masa a je důkazem špatných životních podmínek kuřat. Spolek Obraz proto vyzývá české řetězce, aby se připojily k závazku European Chicken Commitment (ECC), který definuje nové standardy pro chov.
Argumenty aktivistů „hraničí se šířením poplašné zprávy“
Darina Chodová z Katedry chovu hospodářských zvířat České zemědělské univerzity v Praze se závěry spolku Obraz nesouhlasí. Pruhování na masu je podle ní způsobeno délkou výkrmu a porážkovou hmotností kuřat a objevuje se i u pastevních chovů.
„Pořád je to hlavně estetická povrchová vada na vnější části prsní svaloviny, která nemá vliv na kvalitu masa. V USA mají jiné genotypy brojlerových kuřat a vykrmují je do čtyř kilogramů a více, tam jsou změny výraznější a mohou ovlivnit i kvalitu masa pro větší podíl tuku a kolagenu,“ tvrdí Chodová. Znepokojující fotky, které lidem ukazují aktivisté, jsou podle ní většinou záměrně vybrané z jedné části haly a jsou účelově zaměřeny proti výkrmu rychle rostoucích genotypů kuřat.
Předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá považuje argumentaci aktivistů za nebezpečnou. „Výrazy jako nemoc na talíři, nemocná kuřata, choroby kuřat, rychlokuřata jsou dle mého názoru již na pováženou a hraničí se šířením poplašné zprávy a zahrávají si s důvěrou zákazníků. Zvažujeme proti tomu právní kroky,“ sdělila Ekonews Dlouhá.
Průzkum spolku Obraz podle ní není objektivní, protože vady masa nehodnotila žádná laboratoř ani odborník. V Česku se podle ní vyskytuje jen u zhruba deseti procent masa.
„Nabídka pomalu rostoucích kuřat na trhu v Česku již je, ale ze strany odběratelů není zájem o maso, které je o 40 a více procent dražší. Pokud by byla chovatelům za tyto kuřata zaplacena adekvátní cena, nebude problém produkovat jich více. V žádném případě ale nelze jít pod výrobní náklady,“ upozorňuje Dlouhá. „Změna přijde, ale teď na to prostě není ještě vhodná situace, i když vím, že na úrovni Evropské unie už se něco rýsuje,“ dodává.
Více prostoru pro kuřata
Závazek European Chicken Commitment obchodní a fastfoodové řetězce postupně přijímají ve Francii, Německu či Polsku. Romana Šonková, která je vedoucí charitativní organizace Compassion in World Farming Česko lobbující za lepší podmínky chovaných zvířat, uvádí, že například francouzská pobočka řetězce Lidl k závazku ECC přistoupila. Kroky podniká třeba rovněž řetězec rychlého občerstvení KFC, ale pouze ve Velké Británii, Irsku či Německu, nebo britský Burger King. Z francouzských řetězců se k ECC hlásí rovněž Carrefour.
V tuzemsku tak zatím z obchodních řetězců učinily pouze Trefa, Terno a Konzum Ústí nad Orlicí nebo fastfoodová síť Bageterie Boulevard. Vyšší standardy pro zvířata dodržuje z chovatelů třeba Farma rodiny Němcovy na Vysočině. Podle Františka Němce mají jejich brojleři více životního prostoru, což v praxi znamená množství kuřat na metr čtvereční do 30 kilogramů, a vykrmují se až 55 dní. „Maso je pak vyzrálejší, hutnější, zkrátka lepší,“ je přesvědčen farmář.
Do řetězců dodává minimálně, vyšší cena by pro jejich zákazníky prý nebyla únosná. „Náklady jsou při delším výkrmu vyšší, což se odráží v ceně. Obecně jsou drahé vstupy, z nichž nás nejvíc stojí energie. Spousta farem už skončila, takže ekonomika není nic moc,“ říká Němec.
Co je European Chicken Commitment
Firmy se zavazují, že od roku 2026 budou od dodavatelů požadovat následující:
– Dodržovat všechny zákony a regulace týkající se welfare zvířat stanovené Evropskou unií bez ohledu na zemi původu produktu.
– Snížit hustotu osazení zvířat na maximálně 30 kg/m2.
– Přejít na plemena se zvýšenými welfare výsledky.
– Zlepšit podmínky prostředí třeba zvýšením světla na nejméně 50 luxů, což zahrnuje i přírodní světlo.
– Používat jatka se systémem porážky kuřat CAS (kontrolovaná porážka plynem), několikafázovým systémem, nebo efektivní porážku elektrickým proudem bez zavěšení za běháky za plného vědomí.
– Dodržování výše zmíněných standardů nechat kontrolovat třetími stranami.
Zdroj: Obraz (redakčně zkráceno)
České řetězce se k závazku nepřipojily
Z tuzemských poboček řetězců (Tesco, Kaufland, Lidl, Penny Market) odpověděli podrobně na otázky k životním podmínkám kuřat pouze zástupci Penny a Lidlu. „V České republice jsme průkopníkem ‚Animal Welfare‘ přístupu ke zvířatům. Chov kuřat musí splňovat přísnější standardy, než stanovuje zákon, především pokud jde o klima v halách, kde je vyžadována mimo jiné optimalizovaná vlhkost, dále je požadována nižší hustota osazení kuřat v hale, nebo se jedná o zkrácení doby přepravy kuřat na porážku a lepší podmínky při jejich vyskladňování,“ uvedl mluvčí Penny Tomáš Kubík. Penny povoluje chovatelům maximálně 39 kilogramů živých kuřat na metr čtvereční.
Na otázku, proč se řetězec nepřipojí k závazku ECC, Kubík odpověděl, že Penny „považuje za klíčové, aby záležitost byla diskutována a řešena koncepčně na úrovni celého odvětví“.
Lidl vidí příležitost ve změně systému dotací. „Kromě řetězců by rozhodně měli být zapojeni producenti drůbeže a ministerstvo zemědělství. Ideální by bylo, aby ministerstvo zemědělství vypsalo nové dotační tituly na produkci dle ECC a současně ‚utlumilo‘ dotační tituly na stávající chovy,“ navrhuje mluvčí Lidlu Tomáš Myler.
V Kauflandu, který patří do téže skupiny Schwarz jako Lidl, byli sdílní podstatně méně. „Animal welfare je pro naši společnost důležitý a již delší dobu se touto problematikou zabýváme,“ uvedla bez dalších podrobností mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Zákazníci nechtějí platit víc
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza upozorňuje, že každý řetězec má v nabídce kuřata z pomalých chovů. Zákazníci, pro které je to důležité, mají možnost si je koupit. „Většina zákazníků ale u kuřecího masa sleduje cenu a drahá, pomalu rostoucí kuřata by byla neprodejná,“ říká Prouza.
„Supermarkety nabízejí svým zákazníkům maso z přešlechtěných a nemocných kuřat. Jejich život je krátký a plný utrpení. Nepřirozená rychlost růstu si vybírá krutou daň ve formě nejrůznějších zdravotních problémů a nemocí, včetně nemoci bílých vláken, se kterou se v supermarketech zákazníci setkávají naprosto běžně,“ tvrdí Trojan z Obrazu.
Státní veterinární správa trvá na tom, že maso je ze zdravotního hlediska v pořádku, změnám se ale nebrání. „Vyřešení problému je i v zájmu chovatelů a zpracovatelů. Toto maso má nižší hodnotu jak pro prodej, tak pro zpracování na výrobky,“ uvádí Petr Majer ze Státní veterinární správy s tím, že správa se s fenoménem bílých vláken setkává pouze v rámci stížností spotřebitelů.
Evropská unie navrhne změny ještě letos
Životními podmínkami kuřat se zabývá Evropská unie. Vědci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin zveřejnili nedávno dvě nová stanoviska, která obsahují i doporučení týkající se prostoru, hustoty osazení, osvětlení, prachu, hluku či podestýlky. Evropská komise na základě jejich závěrů připravuje revizi veškeré legislativy spojené s „kvalitou života“ zvířat. Návrh Komise se očekává ve druhé polovině tohoto roku.
„Chápeme, že není možné vše měnit dramaticky rychle a okamžitě překlopit výrobu do volných a pastevních chovů. Ale určitě je správné, abychom postupně ustoupili od rychle rostoucích kuřat. Argumentů je pro to už spousta,“ tvrdí Šonková. „Bohužel kuřata nemlátí hlavou do mříží a vydrží i kruté zacházení, ale musíme si uvědomit, že to jsou tvorové plně vybavení emočním systémem, vnímaví, zvídaví a učenliví,“ je přesvědčena.
Podle Heleny Chaloupkové z Katedry etologie a zájmových chovů na České zemědělské univerzitě v Praze velkochovy kuřata stresují. „Nemohou v nich totiž naplnit to, co by ráda dělala. Je to jako byste zavřel člověka do malého prostoru, ve kterém by žil celý život. Taky by z toho nebyl šťastný. Nejen člověk, ale i jakýkoli jiný savec či pták vnímá stres, bolest nebo nudu, jakmile nemůže dělat to, k čemu je evolučně vybaven,“ řekla nedávno Chaloupková v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
