Vodáci hlásí nejhorší začátek roku za posledních deset let. Důvodem je zima chudá na sníh a minimální srážky. Málo vody v řekách žene turisty na celoročně splavné řeky, kde se jich v létě vystřídá až 800 tisíc. Zájem o tento sport totiž neuvadá, i když mu horšící se klimatické podmínky nepřejí.
Teplárny řeší odklon od uhlí. Přechodným zdrojem má být zemní plyn, pomůže také spalování biomasy či odpadu. V dalších dekádách se počítá s velkými průmyslovými tepelnými čerpadly.
„Projevy výjimečného sucha teď pozorujeme v Krušných horách, v Českém Švýcarsku a Orlických horách,“ zhodnotil minulý týden portál Intersucho. Situace se sice oproti začátku března zlepšila, ale riziko, že přijde další suchý rok, přetrvává.
Tuzemské obce začaly od ledna povinně třídit odpadní textil. Nemají v tomto směru ovšem žádné cíle ani se neřeší, co s odpadem bude dál. Podle jednatelky společnosti Potex Lenky Harcubové bude textil končit na skládkách a ve spalovnách.
„Lidé si dříve nedovolili přehradit celý tok. Plavili dřevo, zajímalo je, jak táhnou ryby,“ uvádí Martina Paulíková ze slovenské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Věří, že když se z vodních toků odstraní zbytečné překážky, vrátí se do nich život a pomůže to i proti povodním.
Zbavit se emisí při výrobě cementu je zatím nadlidský úkol. Přitom je klíčovou příměsí všudypřítomného betonu, takže stavbaři si bez něj neporadí. Cementárny proto zatím počítají s tím, že velký podíl emisí budou muset offsetovat.
Výzkumníci na České zemědělské univerzitě v Praze už dva roky zkoumají, jak skloubit výrobu elektrické energie a pěstování plodin. Výsledky zatím ukazují, že plody malin pod agrovoltaikou jsou shodné s těmi bez panelů.
Farmář Karel Kalný ze statku Mitrov na Vysočině před pěti lety vyzkoušel se svým skotem regenerativní pastvu, a nemohl už jinak. Pochopil, že tím pomáhá půdě a půdním mikroorganismům, zadržuje vodu v krajině a zároveň jsou jeho zvířata zdravější.
Krnovsko patřilo při loňských zářijových povodních mezi nejzasaženější oblasti. Lichnov ale vyvázl bez větší újmy. Místní jsou přesvědčeni, že za to vděčí poldrům, které systematicky budují poslední dekády.
Lidé kvůli automobilové dopravě dýchají nejhorší vzduch v Praze v ulicích Ječná, Plzeňská a v dalších jedenácti lokalitách, kde byly překročeny celoroční limity pro koncentrace oxidu dusičitého. Měření ověřil Český hydrometeorologický ústav.
