Ukládání CO2 v Německu zatím nebylo možné. Berlín však plánuje po tom, co Evropská komise přišla se strategií pro zachytávání uhlíku, zákon změnit a překonat dlouholetý odpor místních politiků. Ukládat ho však bude možné jen do malého kousku moře.
Německá ministerstva hospodářství, zemědělství a životního prostředí se nemohou shodnout, zda využívat zemědělskou půdu pro výstavbu solárních elektráren.
Municipality ve Švédsku zamítly v letech 2020 až 2022 více než dvě třetiny projektů na výstavbu větrných parků. Největší podíl zamítnutých projektů byl zaznamenán v roce 2021, a to 75 procent.
Ministerstvo průmyslu a obchodu obdrželo první dvě žádosti o podporu obnovitelných zdrojů energie, o kterou se soutěžilo v aukci. I přes to, že byly podmínky aukce upraveny tak, aby byla atraktivnější, byly podány pouze dvě nabídky. Obě nabídky se týkaly větrných elektráren.
Francouzské ministerstvo energetiky se ohradilo proti tvrzením plynoucím z nedávné zprávy Greenpeace, podle které je provoz francouzských jaderných bloků závislý na Rusku. Podle Greenpeace Francie v loňském roce dokonce ztrojnásobila dovoz obohaceného uranu z Ruska. Ruský jaderný průmysl se rovněž podílí na přepracovávání použitého jaderného paliva.
Norsko chce pokračovat v dalším ukládání oxidu uhličitého pod mořské dno. O povolení se nyní hlásí dalších šest firem, převážně z ropného průmyslu. Již v minulosti Norsko udělilo povolení pro další oblasti. A je tak, pokud jde o ukládání uhlíku pod zem, lídrem.
Finanční prostředky vynaložené loni do elektromobility vzrostly o 54 procent a dosáhly 466 miliard dolarů. Hlavním tahounem byla opět Čína, která k uvedené hodnotě přispěla 234 miliardami dolarů. Více než padesátiprocentní meziroční nárůst zaznamenaly také Spojené státy americké.
Transformace německé energetiky bude vyžadovat velké množství vodíkových elektráren, které budou využívány v období nízké výroby elektřiny ze solárních a větrných elektráren. Podle ministra hospodářství Roberta Habecka musí plánování těchto zdrojů začít okamžitě.
