Kolik stojí lidstvo změna klimatu? Zpráva organizace Germanwatch upozornila na důsledky globálně rostoucích klimatických rizik. Kvůli extrémním jevům zahynulo za tři dekády přes 765 tisíc lidí.
V Česku se ročně vyhodí dle odhadů 180 tisíc tun textilu a velká část ho končí v netříděném odpadu bez dalšího využití. Města jakožto obchodní centra v nakládání s oblečením hrají zásadní roli a čekají je od příštího roku nové povinnosti.
Haag schválil průlomovou vyhlášku, která s účinností od 1. ledna 2025 zakazuje reklamu propagující výrobky z fosilních paliv i služby s vysokým obsahem uhlíku. Za čtyři měsíce tak z veřejného prostoru města v Nizozemí zmizí reklamy na leteckou dopravu či benzínová auta.
Má přednost ochrana památek, nebo životního prostředí? Judikaturní posun ve střetu ochrany klimatu a památkové ochraně nastal v případě rozsudku Krajského soudu v Plzni z listopadu 2022, který se věnoval možnosti instalace fotovoltaických panelů na střeše domu v památkové zóně Plzeň-Lobzy.
Miliardy litrů paliva, hory vyprodukované oceli a betonu, stovky zásahů do energetických systémů a zničená příroda. Nová studie spočítala emise za dva roky války. Podle autorů by prudký nárůst emisí na Ukrajině mohl Rusko stát miliardy dolarů na dodatečných reparacích.
Vědci z Masarykovy univerzity sledovali s pomocí senzorů kvalitu ovzduší v topné sezóně a zjišťovali, jak se topí v malých obcích. V projektu AirSENS hodnotili situaci v šesti jihomoravských obcích a dvou městských částech v Brně, aby zjistili stav a možné příčiny znečištění ovzduší.
Přechod na zelenou energetiku může zhoršit finanční situaci nejohroženějších obyvatel a uvrhnout více lidí do energetické chudoby. Projekt vědců Ostravské univerzity by měl odpovědět na otázku, jak je před neblahými důsledky ochránit.
Pylová sezona v Česku začala koncem ledna a kvůli změnám klimatu nejspíš i později skončí. Situace je nejhorší v Královéhradeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Nejvýraznější nánosy tvoří jehličnany, k nimž se přidávají travní pyly.
Města pokrývají jen dvě procenta zemského povrchu, spotřebují však dvě třetiny energie a globálně produkují 70 procent všech emisí CO2, z nichž největší podíl tvoří doprava. Ke snížení emisí a znečištění můžou přispět i dopravní návyky obyvatel. Důležitou roli v jejich rozhodování hraje cena jízdného, přičemž Praha uvažuje o jejím skokovém zdražení.
