Průkopník zelené politiky v Česku Martin Bursík stojí už roky mimo politické dění. Přesto má vliv na zásadní energetické zákony. Působí v čele organizací zaměřených na obnovitelné zdroje energie a mimo jiné spoluutvářel novelu energetického zákona, podle níž Češi jako jediní v Evropě budou moci posílat přebytky obnovitelné elektřiny z chaty třeba do bytu.
Pouhé dva týdny měli lidé na to, aby se přizpůsobili novým podmínkám v dotacích na domácí fotovoltaiku. Ta se u fotovoltaických elektráren bez zateplení snižuje o 40 tisíc korun. Výsledek? Zákazníci začali masově tlačit na instalační firmy, aby stihly žádosti podat ještě za starých podmínek, úřední servery kolabovaly.
Od září v Česku běží dotace Oprav dům po babičce, díky které mohou lidé své staré domy přeměnit na energeticky moderní. O tzv. Babičce, která nabízí výplatu předem, ale koluje řada fám – že na ni nedosáhnou ženy na mateřské nebo že zateplený dům zplesniví.
Spotřeba elektřiny v datových centrech roste o 20 až 40 procent ročně, což znamená stále vyšší emise vznikající kvůli životu v online světě. Největší dopad mají miliardy videí a náročné modely umělé inteligence, ovšem i obyčejné zadání dotazu do Googlu vytvoří dva gramy oxidu uhličitého.
Nový zákon má poprvé jasně stanovit protipožární vybavení pro garáže s dobíječkami elektroaut. Experti se ale bojí, že Česko bude mít nejpřísnější pravidla z celé EU, developeři odhadují, že vybavit takto garáže prodraží stavby o miliony a parkovací místa o desítky tisíc.
Úřady, vysoké školy, galerie i knihovny nakupují nabíječky pro elektroauta z veřejných financí. Ale podmínky zakazují těmto institucím nechat u dobíječek nabíjet jiné vozy než jejich služební. Nabíječky z veřejných peněz jsou tak paradoxně veřejnosti nepřístupné.
Síť dobíjecích stanic je v Česku v tuto chvíli předimenzovaná a málo využívaná. Argument, že elektromobily není kde nabíjet, tedy už dávno neplatí. Velké energetické společnosti navíc plánují výstavbu dalších hubů s ultrarychlým nabíjením.
Firmy stále častěji uvádějí na trh produkty, o kterých tvrdí, že jsou klimaticky neutrální. Často toho dosahují offsetováním, tedy nakupováním „zelených odpustků“. Výrobce zaplatí externí organizaci, která za dané peníze třeba vysadí stromy. Ale to může být problém, varuje evropská spotřebitelská organizace i další experti.
Firmy, které jdou do nájmu ve velkých kancelářských komplexech, se zatím o stání pro elektromobily neperou. Elektroaut mají totiž málo. Zejména mimo Prahu je poptávka téměř nulová. Když už developeři místa s nabíječkami stavějí, trápí je, že neexistuje legislativa, která by vymezila požární a bezpečnostní podmínky.
Na zelené střechy se stále častěji instalují solární panely. Rostliny zabraňují přehřívání panelů a ty díky tomu vydrží déle a vyrábějí více elektřiny. Panely zase stíní rostlinám, které jsou druhově pestřejší a lépe se jim daří.
