Už déle než rok měla fungovat v Chrášťanech u Prahy nová optická třídička Pražských služeb. Dodavateli se nedaří systém schopný vytřídit až patnáct druhů materiálů rozběhnout, protože slepenec technologií od různých výrobců se zasekává.
Moderní automatizovaná třídicí linka by měla třídit plasty pro celé hlavní město, takže by Pražské služby nemusely spoléhat na manuální třídicí linky svých partnerů. Do konce října by mělo být jasno, zda to linka zvládne.
Propletenec pásových dopravníků, po němž měly touto dobou už rok obíhat plasty, kovy a tetrapaky, se nachází v obří plechové hale na západním okraji Prahy. Jenže linku se nedaří zprovoznit. „Linka se rozjede na 40 minut a pak se 40 minut resetuje, jsou z toho nešťastní,“ uvedl pro Ekonews před nedávnem zdroj z branže, který nechtěl zveřejnit své jméno. Do ostrého provozu přitom měla linka vstoupit loni na podzim.
Poslední týden na vyhodnocení
Do soutěže na dodávku nové automatizované linky se přihlásili tři uchazeči. Vyhrála rakouská firma M.U.T., zabývající se výstavbou třídicích zařízení, která měla dostat zaplaceno 100 milionů korun. Ta nyní jako generální dodavatel skládá linku na míru z komponent od subdodavatelů.
Jenže je to hlavolam. „Nová třídicí linka vznikala v extrémně složitých podmínkách, nikoli na zelené louce jako nová stavba. Celou technologii bylo zprvu vůbec nutné zakomponovat do již využívaného areálu třídicí linky na papír,“ vysvětluje mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.
M.U.T. se teď snaží, aby do sebe všechny díly skládačky správně zapadly a celá technologie patřičně „šlapala“ – dopravníky, automatické optické třídiče, třídicí kabina či balistický separátor. Jenže komplikace se postupem měsíců vrší. Některé komponenty byly poruchové a v průběhu dodávky se musely vyrábět nové, spuštění linky se tak neustále oddaluje. Společnost M.U.T. na dotazy Ekonews neodpověděla.
Pražské služby vyzvaly dodavatele k nápravě a věří, že linka se brzy rozjede. „Pětadvacátého září začal zkušební provoz plně v gesci generálního dodavatele. Dva týdny bude M.U.T. linku testovat, a to až do 9. října. Poté mají týden na vyhodnocení plus případné úpravy, následně by měla být zahájena přejímací zkouška (96 hodin nepřetržitého provozu),” popisuje Komarnický. Zavinění podle něj není na straně Pražských služeb a podnik vůči dodavateli uplatní po právní stránce veškeré možné sankce.
Chtějí mít plast pod kontrolou
Technologie má umět rozlišit 15 druhů materiálů. Kromě různých druhů plastů jsou mezi nimi také železné a neželezné kovy a nápojové kartony. Dnes Pražské služby valnou část plastů předávají partnerům, velkým odpadovým firmám, které mají linky na dotřiďování v okolí Prahy. Firma tak nemá kontrolu nad tím, kolik separovaného odpadu se podaří dotřídit.
Pražské služby navíc nemají kontrolu nad cenami za odstranění plastového odpadu. Ty se přitom za poslední dva roky zvýšily více než dvojnásobně. „Výkupní ceny jednotlivých komodit, které se ze směsného plastu vytřídí, jsou velmi nízké a velká inflace se podepisuje hlavně na ceně lidské práce při procesu třídění,“ říká Vladimír Šnaidr, vedoucí technicko výrobního odboru Pražských služeb.
Čáru přes rozpočet Praze při stavbě linky udělalo ministerstvo životního prostředí, když letos oznámilo záměr zavést povinné zálohování PET lahví a nápojových plechovek. „Zavedení zálohového systému se zcela zásadně negativně dotkne systému sběru tříděného odpadu i návratnosti investice do třídicí linky. PET lahve jsou bezkonkurenčně nejvýnosnějším druhem plastů ze všech, které jsou sbírány v rámci komunálního sběru. Podobně je to s hliníkovými plechovkami, jejichž zálohování se rovněž zvažuje,“ říká Komanický.
Lidé zvládnou vytřídit rychle nanejvýš 30 procent
Po spuštění nové linky nicméně nepůjde do Chrášťan automaticky veškerý plastový odpad. „Přesměrujeme věci tak, aby to dávalo smysl a dopravní náklady byly co nejnižší. Bude záležet na nájezdových kilometrech z různých částí Prahy. Dále musíme řešit zálohu – zařízení bude vyžadovat servisní pauzy, teoreticky může dojít ke krátkodobým provozním výpadkům a bude potřeba oprava,“ uvádí Šnaidr.
Linka by měla umět třídit víc odpadu, rychleji a v lepší kvalitě, než jsou schopni lidští pracovníci.„U ruční třídicí linky, kde odpad jede na páse a jednotliví pracovníci vybírají každý svou komoditu, se dle našich zkušeností vyřídí přibližně 20 až 30 procent druhotné suroviny. Při pokusech o vytřídění 40 procent je to na úkor rychlosti“ uvedl Michal Štěpán, vedoucí obchodního oddělení Pražských služeb.
Využitelnost materiálu se podle něj díky automatizaci může zvednout na 40 procent. „Neumíme to ale říct s určitostí, zatím zařízení neběží. Záleží také na tom, jak homogenní skladbu bude mít výchozí odpad,“ dodal Štěpán.
Místo tři v jednom, jen dva v jednom
Supermoderní linka bude sloužit jak na třídění plastů, tak obsahu multikomoditních popelnic, které Praha zavedla u rodinných a menších bytových domů od letošního dubna. Sbírají se do nich plasty, plechovky a tetrapaky. Díky tomu mají domácnosti před domem o dvě popelnice méně. Nádoby s mixem tří materiálů se svážejí do ruční třídicí linky v Chrášťanech, kde se dotřiďují.
Tříkomoditní sběr měl být postupně rozšířen i na všechna ostatní veřejná stanoviště tříděného odpadu v Praze, ale nebude. Magistrát to přehodnotil, protože příliš místa by se tím v ulicích neušetřilo. Multikomoditních popelnic by vedle sebe stejně muselo stát víc, aby pojmuly veškerý odpad.
Z pražských ulic ovšem začínají mizet kontejnery na nápojový karton. „U veřejných stanovišť bude v následujících měsících zaveden sběr ve variantě 2v1, a to společný sběr pro plasty a nápojové kartony do jedné nádoby,“ uvedl Vít Hofman, mluvčí Magistrátu Hlavního města Prahy.
Na tetrapaky padla volba z důvodu, že jejich samostatný sběr je příliš nákladný a významná část obyvatel netřídí nápojové kartony správně. „Jejich sběr ročně stojí hlavní město asi 22 milionů korun a obsah nádob je ve většině případů znečištěn příměsí jiných odpadů. Podíl nápojových kartonů po dotřídění tvoří okolo 50 procent,“ dodává Hofman.
Pražské služby postupně stáhnou z celé Prahy kontejnery na nápojový karton a místo toho bude každá žlutá nádoba na plast polepena samolepkou se sdělením, že tetrapaky lze nově házet právě tam. Jejich sběr se tak díky společnému svozu zlevní.
Nepoužitelné plasty mají skončit v Litvínově
I tak zbude po vytřídění plastů velké množství takzvaných výmětů – zbytků, které se nedají k ničemu využít, protože se jedná o směs drobných různorodých plastů. Jde přitom o 60 až 80 procent obsahu žlutých popelnic, které dnes končí ve spalovně, nebo na skládce.
Zákon hovoří o tom, že skládkovat se může maximálně 15 procent drobných plastů, reálně to ale nikdo nekontroluje. „Tahle kvóta je brutálně nešťastná. Kdo to dával dohromady, neměl tušení, jak reálně fungují třídicí linky,“ říká Štěpán.
Pravidla pro třídění a recyklaci se nicméně začnou pro obce od roku 2025 zpřísňovat a procento veškerého odpadu z domácností, ukládaného na skládky, se postupně do roku 2035 bude muset scvrknout na 10 procent. Takže už teď města a obce zvažují, co s výměty.
Pražské služby zkoušejí vsadit na chemickou recyklaci a podepsaly memorandum o spolupráci s petrochemickou a rafinerskou skupinou Orlen Unipetrol. Výmět budou dodávat do chystaného recyklačního centra Orlen Unipetrol v Litvínově, kde se rafinérská skupina chystá vystavět velkou pyrolýzní jednotku na přeměnu plastů na pyrolýzní olej. Ten je podobný ropě a také se tak po patřičném přečištění a dalších úpravách dá použít – na výrobu nových plastů nebo jako příměs do paliv.
Dodávat plasty k testování se Pražské služby chystají začít už v tomto roce. Kolik jich Unipetrol bude chtít odebrat, se teprve ukáže, i v rafinerii vše teprve ladí.
Jitka Vlková
Jitka vystudovala Mezinárodní obchod na VŠE. Od roku 2008 působila v MF Dnes, od roku 2023 píše pro Hospodářské noviny, kde má na starosti oblast týkající se daní či rozpočtu. Věnuje se odpadům a s nimi souvisejícím tématům.
