Šestice českých bank začne nabízet svým firemním klientům společný ESG dotazník. Bankám pomůže „ozelenit“ jejich portfolio, firmám poslouží k tomu, aby se mohly lépe zorientovat v oblasti ESG ukazatelů. Ty zkoumají, jak jsou připraveny na rizika spojená s environmentálními (E) a sociálními (S) faktory a jak probíhají ve firmě procesy řízení (G – governance).
Systém ESG je důležitý jak pro „zelené“ firmy, tak pro znečišťovatele, byť různá odvětví jsou rizikům spojeným se zelenou transformací vystavena v odlišné míře. ESG rating však dbá především na to, jak se firmy krok za krokem posunují k udržitelnějšímu, a tedy méně rizikovému způsobu fungování, zda mají nějaký plán. Neznamená to, že firma s dobrým ESG ratingem není znečišťovatelem. Znamená to, že svá rizika vyhodnotila a nastínila cestu, jak je skrze inovace a investice do budoucna snižovat či eliminovat.
Automatizovaný dotazník, který vytvořila Česká bankovní asociace (ČBA) se společností Czech Credit Bureau (CRIF), je dostupný na platformě Synesgy. Vyplněná data bude šestice bank (Česká spořitelna, ČSOB, ING Bank, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank) navzájem sdílet, čímž sníží administrativní zátěž pro firmy. Dotazník zahrnuje i kalkulačku emisí skleníkových plynů podle standardu GHG Protocol zahrnující Scope 1 – 3 emisí (přímé a nepřímé emise, dodavatelský řetězec, pozn. aut.).
„Pro mnoho klientů je přechod k udržitelné ekonomice velkou příležitostí a pokud ji dokážou správně uchopit, vybudují si tím jistě lepší pozici pro budoucí růst. Dotazník je dobrým vstupem pro seznámení se s problematikou ESG a také je zkrácenou formou toho, co již řada firem zná z regulace nefinančního reportingu (NFRD či CSRD),“ říká Monika Zahálková výkonná ředitelka ČBA.
Velké firmy budou muset své nefinanční výsledky dle zmíněných směrnic NFRD a CSRD reportovat už za rok 2024. Postupně to ale čeká i menší a střední firmy. Navíc po dodavatelích budou informace požadovat samy velké korporace, které takzvaný Scope 3 začínají zkoumat už nyní.
Banky informace potřebují
Nicméně i pro samotné finanční instituce jsou informace z kategorií ESG důležitým nástrojem. Banky jsou pod čím dál větším tlakem, aby nefinancovaly fosilní průmysl a další znečišťovatele, protože komu poskytují úvěry má klíčový dopad na životní prostředí. I ony proto budou postupně transformovat své podnikání, aby se dostalo do souladu s cílem „Green Deal“ a dalších iniciativ.
Podle Juliana Totha, který je provozním ředitelem think thanku International Sustainable Finance Center (ISFC), Mezinárodního centra pro udržitelné finance, se konkrétně na banky valí nová legislativa v oblasti taxonomie, což je v podstatě klasifikace aktiv definovaných jako environmentálně udržitelné. Konkrétně jde o „Green Asset Ratio“, tedy podíl zelených aktiv v jejich portfoliu.
„To, jaké číslo bude banka mít, záleží na tom, jaký má byznys model a strategii, zda se zaměřuje na malé či velké podniky, na retailové bankovnictví,“ řekl Toth letos na jaře v podcastu Ekonews s tím, že banka si musí vyhodnotit rizika investic, pokud jde například o fosilní paliva, protože profitabilita v tomto sektoru se bude se zelenou transformací snižovat.
I proto jsou součástí dotazníku témata jako spalování fosilních paliv, efektivní nakládání s energiemi, využití obnovitelných zdrojů energie, zacházení s odpady, spotřeba vody nebo cirkulární ekonomika.
„Banky se v tuto chvíli setkávají se situací, kdy na jedné straně je vyžadováno hodnocení ESG rizik v rámci jejich bankovních procesů, současně ale požadavky na data nejsou plně sladěny a klienti je nemají či nemusí mít k dispozici. Přesně na toto pak cílí nový dotazník, jehož primárním cílem není poskytovat žádný rating nebo hodnocení, ale naopak zpřístupnit data, která jsou potřebná k hodnocení jednotlivým bankovním subjektům,“ přibližuje mluvčí ČBA Radek Šalša a dodává, že banky si tak či tak budou dělat vlastní hodnocení rizikovosti a jakýkoli jednotný rating je jen jedním ze vstupů, ne náhradou za vlastní hodnocení.
I ESG má své „mouchy“
Dotazník naopak neplánují využívat v Moneta Money Bank. „Naše komerční portfolio se většinově skládá z živnostníků a malých a středních firem, na které se jako banka orientujeme. Společný dotazník tedy pro nás není relevantní a má pro nás velmi omezenou přidanou hodnotu,“ sdělila k tomu mluvčí banky Zuzana Filipová.
Banky jsou pod tlakem „zelené” legislativy v poskytování půjček stále obezřetnější. S tím už mají zkušenosti i někteří jejich klienti. Jedním z nich je například prodejce koupelen a kuchyní Siko. Firma má ve svém širším portfoliu i realitní projekty, například Dům Radost.
„Náš projekt Dům Radost je pro ně (banky) ekologická bomba – je to nezateplený barák, a navíc je to památkově chráněný objekt. My ho chceme zateplit, omezit tepelné ztráty o 80 procent a přestavět na nájemní byty. (…) Narážíme ale na neochotu bank, kterým se to nehodí do výkazů. Oslovili jsme pět bank a podmínky jsou většinou jasně nepříznivé, nebo je stanovisko dopředu negativní. Když jsem se na to shodou okolností ptal v Bruselu autora samotné normy, tak přiznal, že některé věci nedomysleli a předělávají to, aby i renovace byly v taxonomii zařazené,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Ekonews CEO firmy Tomáš Vala.
Podle bank se však vše kolem ESG, tedy i jejich hodnocení, stále vyvíjí. „Celý proces hodnocení ESG rizik –ač ne úplně nový – se stále vyvíjí a úpravy pravidel – nejen v reakci na vývoj taxonomie, ale i v reakci na zjištění a prvotní výstupy a problémy – jsou tak očekávatelné. Věříme, že toto bude i tento případ, kdy bude nutné posuzovat do jisté míry protichůdné cíle –energetickou náročnost a zachování historické hodnoty budov,“ sdělila k tomu Šárka Nevoralová, mluvčí Komerční banky.
Partnerem seriálu o ESG je společnost Moneta Money Bank. Obsah vytváří redakce Ekonews.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
