Na likvidaci staveb s azbestem mají dohlížet stavební úřady a krajské hygienické stanice. Některé dosavadní demolice ale provázely problémy ohrožující zdraví občanů. Ombudsman je stávajícími případy znepokojen a připravuje „desatero“, podle něhož by se měly postupy sjednotit.
Lososí farmy znečišťují moře a oceány, ryby v nich často trpí a navíc nikdo pořádně nekontroluje, co se na nich děje. Frederik W. Mowinckel popisuje, co je na lososím průmyslu špatně a jak by se věci měly změnit.
Nabídka offsetových projektů na trhu je malá, ceny se výrazně liší. Problém je, že nejsou certifikované a zatím není jasné, zda je vůbec firmy budou moci použít a vykázat proti své uhlíkové stopě.
Firmy by při plánování ESG strategie a reportingu s ním spojeného neměly zapomínat na automatizaci a digitalizaci dat v této oblasti. Ta hlavně velkým firmám, kterým už nestačí excel a papír, zjednoduší a zefektivní práci s daty, kterých je v ESG velké množství.
Ptákům se lépe daří na půdě s fotovoltaikou, než na té čistě zemědělské. Zjistil to čerstvý výzkum ornitologů ze Slovenska. Podle něj ve zkoumaném období žilo na půdě s fotovoltaikou více ptáků z více druhů než na sousedních polích a loukách bez solárních elektráren.
Žebříčku nejdražších stavebních projektů světa vládnou jaderné elektrárny. V desítce nejdražších staveb je osm projektů souvisejících s jadernou energetikou. Jediné dva nejaderné projekty se týkají poutního místa Mekka v Saúdské Arábii.
Extrémní sucho v Indii a Thajsku tlačí cenu cukru ve světě na nejvyšší úroveň za posledních třináct let. Česka by se to ale výrazně dotknout nemělo, protože země je v produkci cukru víceméně soběstačná.
Spotřeba elektřiny v datových centrech roste o 20 až 40 procent ročně, což znamená stále vyšší emise vznikající kvůli životu v online světě. Největší dopad mají miliardy videí a náročné modely umělé inteligence, ovšem i obyčejné zadání dotazu do Googlu vytvoří dva gramy oxidu uhličitého.
Odpadky často nekončí jen v popelnicích, ale hromadí se kolem a znečišťují ulice. Pokuty za tyto černé miniskládky se obce ale většinou ani nesnaží vymáhat. Pokuta přitom může být až 50 tisíc korun.
Dětské bundy zakoupené v sedmi evropských zemích obsahují nebezpečné toxické látky, nejvíce ty české, ukázala studie. Ve více než polovině z 32 vzorků byla nalezena celosvětově zakázaná perfluorooktanová kyselina patřící mezi tak zvané věčně chemikálie PFAS.
