Zhruba čtvrtina tuzemské populace se počítá do skupiny „flexibilních vegetariánů“, kteří se snaží jíst méně masa. Ve fastfoodech najdou zákazníci zaměření na rostlinnou stravu největší nabídku v řetězcích Subway a Burrito Loco, tvrdí nezisková organizace ProVeg Česko.
Rostlinné burgery, smažené nudle s tofu místo masa nebo dezerty bez mléka a vajec. Počet vegetariánských pokrmů v českých fastfoodech roste, i když podle organizace ProVeg pomaleji, než je tomu u jejich sesterských poboček za hranicemi.
Průzkum ProVeg z letošního září se zaměřil na rostlinná jídla, která nabízí 14 tuzemských řetězců rychlého občerstvení. Organizace hodnotila počet pokrmů v menu restaurací v kategoriích hlavní chod, přílohy a dezerty. Přihlíželo se také k označení jídel jako rostlinných či veganských a k propagaci těchto produktů.
Z celkové nabídky zdejších fastfoodů je v kategorii hlavních chodů pouze devět procent rostlinných jídel, mezi přílohami 34 procent a z dezertů je 24 procent bez živočišných složek. Nejvíce rostlinných hlavních chodů nabízejí restaurace, kde si zákazníci mohou sestavit „vlastní“ pokrm, tedy Subway a Burrito Loco. Velké množství dezertů nabízejí podniky specializující se na zmrzlinu a smoothies, jako jsou UGO fresh bar a Fruitisimo.
„Již od začátku jsme se chtěli profilovat jako bistro, kde si vybere každý. S rostoucí poptávkou jsme začali rozšiřovat nabídku o další rostlinné pokrmy. Nové zákazníky přitáhlo například limitované rostlinné Mana burger burrito. A z poboček vím, že nebyli jen z řad rostlinně se stravujících hostů,“ sdělil marketingový specialista Jiří Kopejtko z Burrito Loco.
Každý čtvrtý z deseti dává přednost bezmasé stravě
Přibývající počet restaurací s rostlinnou nabídkou v Česku mapuje projekt Rostlinně. Na mapě „Tady se najím rostlinně“ je v současné době přes 220 podniků a toto číslo každým dnem roste. Podle dubnového průzkumu FMCG Gurus pro ProVeg 39 procent populace upřednostňuje bezmasou stravu. Občasných konzumentů a konzumentek masa je aktuálně v Česku údajně 25 procent.
Od konce roku 2020 podle průzkumu vzrostl o 10 procent počet spotřebitelů a spotřebitelek, kteří nějakým způsobem omezují konzumaci živočišných produktů, přičemž tři procenta z nich se stravují vegansky, sedm procent vegetariánsky, 25 procent flexitariánsky a čtyři procenta jedí z masa pouze ryby. „Velká část populace by ráda svou spotřebu živočišných výrobků snížila, naráží však na překážky, které změnu jídelníčku znesnadňují,“ říká ředitel ProVeg Česko Martin Ranninger.
Situaci dokresluje i průzkum z letošního února od společnosti InsightLab. Podle něj si až 70 procent Čechů zkouší alespoň občas zpestřit jídelníček rostlinnými alternativami masa, mléka nebo vajec. Lidé prý mají největší zájem o rostlinné alternativy masa (30 %), následují alternativy mléka (22 %) a jiných mléčných produktů (17 %).
Nedoporučeno pro děti, těhotné a kojící ženy
Češi rostlinné alternativy do jídelníčku zařazují z nejrůznějších důvodů. Podle průzkumu InsightLabu je pro 53 procent lidí hlavní motivací to, že jim rostlinné výrobky prostě chutnají. Dalšími nejčastějšími důvody jsou zdraví a ochrana zvířat.
Podle InsightLabu ale také platí, že Češi ročně zkonzumují v průměru kolem 80 kilogramů masa, přičemž během covidu toto číslo spíše rostlo. Vede kuřecí maso následované vepřovým a hovězím. V zemi je také zatím poměrně malé procento lidí, kteří konzumují pouze alternativy. Konkrétně se jedná o tři procenta vegetariánů a jedno procento veganů.
Podle nutriční specialistky ze společnosti Altoa Denisy Pexové přináší rostlinná strava mnoho pozitiv, i když se liší od našeho běžného, odborníky doporučovaného stravování. „Jedná se například o zvýšenou konzumaci antioxidantů, obecně úpravu životního stylu, vyšší obsah vlákniny nebo snížení rizik civilizačních onemocnění. Důležitá je samozřejmě vyváženost živin a vhodně zvolená příprava pokrmů,“ říká Pexová s tím, že rostlinné stravování by nedoporučila dětem, těhotným a kojícím ženám.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
