Bytový dům ze dřeva vyroste rychleji a zabere míň místa, jeho stavba je ekologičtější

Bytový dům ze dřeva je na české poměry ještě stále unikát, přitom v západní Evropě už jde o relativně běžnou praxi. Dřevo totiž kromě příjemného bydlení hraje důležitou roli v dekarbonizaci stavebnictví, stavba je rychlejší a zabere mémě místa.

Jak se takový dům ze dřeva staví a v čem jsou jeho výhody? O tom jsme se v podcastu Ekonews bavili s Lukášem Galertem ze společnosti Skanska a s architekty Matyášem Ciglerem a Ondřejem Hrozinkou, kteří stojí za projektem Dřevák. Ten se začíná stavět v pražských Radlicích a má být dosud největším bytovým domem ze dřeva v Česku. Nabídnou má prémiové bydlení zejména v menších bytech.

Pro Skansku je příklon ke dřevu otázkou cesty k větší udržitelnosti. Společnost se zavázala dosáhnout do roku 2045 uhlíkové neutrality a právě dřevo jí v tom může pomoci. Jde o obnovitelný materiál, který během svého růstu absorbuje CO2 z atmosféry. Při použití dřeva ve stavbách se pak uhlík fakticky ukládá.

„Výhody použití dřeva vidíme z vícero důvodů. Z pohledu klienta ten, že existuje spousta studií, které prokazují pozitivní účinky bydlení v takových stavbách, jak na psychiku, odbourávání stresu i výkonnost v práci. Z pohledu stavebnictví pak jde o snadno opracovatelný materiál. Nabízí se různé způsoby prefabrikace, což zkracuje výstavbu,“ vyjmenovává Lukáš Galert.

Podle Matyáše Ciglera je hlavní výhodou dřeva lehkost, od čehož se pro stavebnictví odvíjí řada benefitů. „Díky tomu můžeme stavět mnohem vyšší budovy s mnohem menšími základy. Lehkost dřeva umožňuje také prefabrikaci stěn a stropů domu, což znamená menší zatížení dopravou pro okolí stavby nebo menší hlučnost na staveništi,“ vyjmenovává výhody dřevěných výškových staveb.

Podle Ondřeje Hrozinky je další výhodou to, že se dá ze dřeva postavit dům o větším objemu. „Dřevěné konstrukce vyžadují méně prostoru než ty betonové,“ uvedl.

Protože se Dřevák svojí velikostí v Česku vymyká, archtekti hledali při realizaci jeho návrhu inspiraci v Rakousku nebo Norsku, kde se výškové budovy ze dřeva běžně staví. „Zatímco trh s rodinnými dřevostavbami je v Česku etablovaný,  v případě bytovek trochu stále přetrvávají předsudky vůči dřevu a je to složitější i legislativně,“ vysvětlil Ondřej Hrozinka.

Z podcastu se mimo jiné dozvíte:

• jaká legislativa komplikuje stavbu větších dřevostaveb?
• jak se bytovka ze dřeva staví?
• jakou životnost má?
• jak se v něm bydlí a jakou údržbu potřebuje?
• proč nejsou náchylnější k požáru než zděné domy?

Partnerem tohoto dílu je Skanska Residential.