Život tenisového míčku je krátký. Podle toho, jestli se dostane do ruky profesionálnímu hráči anebo rekreačnímu, trvá zpravidla od dvou do dvaceti hodin. Milovník tenisu Vít Gloser, bývalý bankéř a manažer velkých firem, se proto rozhodl v Česku rozjet projekt pod názvem dropp, usilující o čistší tenis, recyklaci ohraných tenisáků a použitých výpletů. Míček je totiž ze směsi materiálů, pryže a meltonu (plyše), a jako takový dosud končil na skládce.
Množství tenisových míčků není zanedbatelné. Na světě se ročně podle odhadů Evropské tenisové asociace vyrobí 350 miliónů tenisáků. Z toho 340 miliónů jde na skládku a tam se rozkládají zhruba čtyři sta let.
„Takže sport, který je čistý, bílý, a který miluju, zároveň hrozně špiní planetu,“ popisuje Vít Gloser, co ho vyprovokovalo k tomu, aby se dal do hledání řešení, jak život tenisového míčku prodloužit.
Zjistil přitom, že v některých zemích na světě už recyklace v nějakém režimu funguje. Ve Francii, kde se odehrává jeden z nejslavnějších turnajů Roland Garros, se míčky recyklují už od roku 2003. V Americe s ní začali v roce 2016.
Vít Gloser se pustil francouzskou cestou a s francouzskými průkopníky také svůj postup konzultuje. Rozhodl se nejprve zajistit sběr míčků a výpletů a poté domluvit ve vybrané továrně jejich další zpracování, respektive rozložení na jednotlivé materiály a jejich další využití.
Samotný sběr není jednoduchý. V Česku je 1200 tenisových klubů. Do většiny z nich dropp dodá speciální sběrné krabice, kam mohou hráči a trenéři míčky po vyčerpání jejich životnosti házet. Pomáhat s cirkulárním projektem bude nadnárodní kartónový gigant DS Smith, který bude krabice vyrábět z recyklovaného kartonu.
Gloser měl v mapování českého tenisového světa výhodu, protože díky své zálibě v tenisu už před covidem se svým synem rozjel aplikaci GoTenis propojující hráče s volnými kurty. S nástupem covidu se ale tento projekt zastavil.
Cíl pro příští rok je sběr milionu míčků
Nyní manažer a jeho kolegové do zhruba šestistovky klubů rozmisťují sběrné krabice, které nesou design a logo droppu a jeho hlavní motta, jako například „Za čistší tenis“, nebo „Pojďme spolu čistit tenis“, či „Zachraňme ho (míněno tenisák), ať neskončí na skládce“ a podobně.
„Dropp změní myšlení tenistů, nás tenistů, protože míček, který se zásadně vyrábí v Asii, z ní putuje šestnáct tisíc kilometrů například do Wimbledonu, kde se s ním hraje dvacet minut a de facto končí,“ uvádí Vít Gloser s tím, že uhlíková stopa tenisáku je hrůzná.
V Česku se podle analýz dropp prodá ročně dva a čtvrt miliónu tenisáků. Nadšenci do recyklace by byli rádi, kdyby se jim povedlo jich sesbírat zhruba milión v průběhu celé roční tenisové sezony 2022.
„V Česku je 460 000 tenistů, 350 tisíc rekreačních. Představují velmi zajímavou marketingovou skupinu, kterou bychom chtěli postupně aktivizovat a komunikovat s ní, “ poukazuje na další potenciál v celé akci Vít Gloser. Hlavní skupinou tenisové komunity, na kterou se chtějí zaměřit při rozvoji dropp jsou trenéři, junioři a děti.
Druhý život tenisáku
V rámci pilotního projektu už dropp posbíral okolo sedmdesáti tisíc ohraných tenisáků a tisíc kilometrů použitých strun z padesáti klubů. A prokázal, že lze tenisáky nadrtit a oddělit pryž od meltonu. V případě výpletů nyní zkoumají, na co by se daly po zpracování použít.
Získaná drť z tenisáků se může dále využívat různými způsoby, cílem je dát tomuto materiálu nový život a dosáhnout cirkularity. Například ve zmíněné Francii z ní vyrábí přístupové a manipulační povrchy pro invalidy a vozíčkáře, kteří žijí v ústavech či sociálních zařízeních, nebo povrchy na dětská hřiště. Američani z drtě vyrábějí tenisové kurty.
„Finální materiál, který z toho vzejde, můžeme nabízet k výrobě povrchů pro handicapované anebo bych ho dodával do sportovních povrchů, což může být atletika, tenis, volejbal, hřiště u škol. V dnešní době nedostatku druhotných surovin se i materiál z rozdrcených tenisáků a výpletů může stát žádanou komoditou, podle našich technologů jde o velmi kvalitní gumu,“ popisuje jejich záměry Gloser.
Nyní jde projekt dropp do druhé fáze, pro niž hledá zakladatel droppu průmyslového a finančního partnera. Zatím jej financoval sám z rodinných peněz. „Máme velkou radost, že devět z deseti lidí nebo firem, se kterými o droppu hovoříme, vidí velký smysl našeho projektu a stávají se našimi příznivci“.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
