Bývalý důl s plazmovým reaktorem miliardovou dotaci nezískal. Mezi akcionáři se objevil Pavel Telička

O miliardovou dotaci z fondu na proměnu uhelných regionů se ucházel i projekt na technologii plazmového zplyňování v místě bývalého dolu na Karvinsku. Nově vyšlo najevo, že spolumajitelem žadatele o podporu je i bývalý europoslanec za ANO Pavel Telička.

Projekt Podolupark, který jeho autoři označují jako „moderní průmyslový park s hlavním inovativním prvkem“ v podobě technologie plazmového zplyňování, měl vyrůst na pozemcích bývalého Dolu 9. května u Stonavy na Karvinsku, které patřily zkrachovalé společnosti OKD. V představenstvu její mateřské společnosti New World Resources před lety Pavel Telička zastupoval zájmy tehdejšího akcionáře Zdeňka Bakaly.

Nyní se do Moravskoslezského kraje „vrátil“. Bývalý diplomat, europoslanec za ANO a profesionální lobbista je totiž menšinovým akcionářem společnosti Podolupark Holding, která prostřednictvím firmy Podolupark LandCo o miliardovou dotaci žádala. Vyplývá to z dokumentů letos založených do obchodního rejstříku.

Projekt Podolupark, jehož základem byla energeticky náročná technologie plazmového zplyňování, kterou Ekonews dříve podrobně popsaly, nakonec dotaci nezískal.

„Řadu let jsem se v regulatorní rovině intenzivně zabýval oběhovou ekonomikou, a tudíž i fandím inovativním technologiím. Zároveň se věnuji strategickému poradenství. Moje role proto byla primárně v rovině strategie, i proto, že plazmovou dimenzi jsem neviděl jako tu hlavní, jak o ní píšete,“ sdělil Telička na dotazy Ekonews. Podle něj jeho role „rozhodně nebyla v rovině evropských fondů, jakkoliv bych byl rád, kdyby inovativní park přispěl k transformaci kraje“.

Změna na poslední chvíli

O dotaci na technologii původně žádala akciová společnost PDI. V Operačním programu spravedlivé transformace (OPST) bylo na obří projekty vyčleněno dvacet miliard korun, přičemž s Podoluparkem se podle původních dokumentů ucházela o miliardu korun. Celkové náklady na projekt měly podle prvního návrhu činit sedm miliard, což zahrnovalo revitalizaci bývalého dolu 9. května poblíž Stonavy a „moderní řešení odpadového hospodářství“ s využitím plazmové spalovny.

Za společností PDI stojí původem německý podnikatel Grischa Kahlen, který se plazmové zplyňování v Česku i v Evropě marně pokoušel rozjet v posledních dvaceti letech už několikrát. Také na technologii v minulosti získal několik dotací.

PDI ovšem nakonec o podporu z veřejných peněz na projekt Podolupark nepožádala. Místo ní se o dotaci ucházela spřízněná společnost Podolupark LandCo, jež vlastní pozemky v areálu bývalého dolu, které odkoupila před třemi lety od tehdy státem ovládané těžební společnosti OKD za 83 milionů korun.

Podolupark Holding v pozadí

V Podolupark LandCo je Kahlen jedním ze čtyř jednatelů a jejím majitelem je společnost Podolupark Holding, jejíž akcionáři ještě loni nebyli veřejně známí. Třípětinovou většinu v Podolupark Holdingu vlastní společnost Stonava Invest, kterou ovládá trojice developerů podnikajících v Praze – Thomas Samii, Martin Žižka a Alexander Adámek.

Pětinu v holdingu drží Michal Teuer, ostravský podnikatel, který v minulosti figuroval v kauze moravskoslezského lobbisty Martina Dědice, nepravomocně odsouzeného za manipulaci veřejných zakázek na ostravské radnici. Teuer nebyl v tomto případu z ničeho nekalého obviněn.

Jedenáctiprocentní podíl má v Podolupark Holdingu společnost PDI, která o dotaci žádala původně a jejímž dvoutřetinovým akcionářem je podle evidence skutečných majitelů Kahlen. Ten je v Podolupark Holdingu členem správní rady.

Zbylých devět procent drží v Podolupark Holdingu Pavel Telička. K podílu ve firmě se Telička dostal podle svých slov „v rámci standardních podnikatelských aktivit a v součinnosti s hlavním akcionářem (tedy s firmou Stonava Invest, pozn. aut.), se kterým nejen spolupracuje, ale pojí je přátelské vztahy“.

Technologie plazmového zplyňování jej zpočátku zaujala jako možnost zpracování odpadů. „V průběhu času se však ukázalo, že představy a přísliby některých akcionářů v nejbližší době nejsou nutně realistické. Toto je můj osobní názor, nemusí se s ním někteří další akcionáři ztotožňovat,“ uvedl. A dodal, že o své roli v Podolupark Holdingu záměrně mluví v minulém čase.

„Akcionářem v tuto chvíli ještě jsem, ale předpokládám v tomto směru celkem brzy změnu,“ dodal.

Projekt bez potenciálu

Změna žadatele o dotaci ze společnosti PDI na Podolupark LandCo byla podle hodnotitelů jedním z důvodů, proč vydali k žádosti o veřejnou podporu zamítavé vyjádření. „Na základě stanoviska Regionální stálé konference i výběrové komise je Podolupark v současné podobě vyloučený z financování z výzvy určené pro strategické projekty,“ potvrdila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Nebyl to však hlavní důvod, proč projekt Podolupark veřejnou podporu nezískal. Podle vyjádření zástupkyně Státního fondu životního prostředí Hany Truncové na zasedání Regionální stálé konference Moravskoslezského kraje byl záměr strohý a projekt postrádal transformační potenciál pro kraj.

Technologie na plazmové zplyňování navíc nesplňovala to, že nepůjde o investici zaměřenou na energetické využití odpadů. Jinými slovy, podmínkou pro získání dotace bylo, aby z odpadového materiálu vzniklo něco znovu použitelného, nikoli pouze energie.

Kahlen dříve tvrdil, že má společnost PDI připravené dvě varianty. Méně energeticky vydatný komunální odpad chtěla využít pro výrobu elektrické a tepelné energie určené pro areál i mimo něj. A z nerecyklovatelných odpadních plastů hodlala vyrábět využitelné materiály a chemikálie.

Členové mezirezortní expertní skupiny měli ale i řadu dalších připomínek, kvůli nimž projekt nedoporučili (konečné slovo při schvalování dotace měla komise ministerstva životního prostředí, pozn. aut.). Hodnotitelé například upozornili, že z fondu není možné proplácet ani rekultivaci a sanaci území, což měl ze zákona zaplatit původní majitel dolu. Ze zápisu dále vyplývá, že firma požádala o proplacení nákladů na fotovoltaiku, na niž přitom loni na jaře získala dotaci ve výši 43 milionů korun z jiného zdroje, a to z Modernizačního fondu.

„Na základě výše uvedených připomínek a rozporů s pravidly OPST meziresortní expertní skupina nepředpokládá, že by vyjádření žadatele mohlo ovlivnit konečné rozhodnutí projekt nedoporučit,“ uvedla Truncová na zasedání Regionální stálé konference Moravskoslezského kraje.

Rozdělila se více než čtvrtina dotací

Grischa Kahlen na dotazy, zda bude projekt plazmového zplyňování pokračovat i bez ohledu na neschválenou dotaci, neodpověděl. Když Ekonews tuto technologii, která nikde v komerčním měřítku nefunguje, popisovaly loni, Kahlen přitom tvrdil, že projekt rozjede bez ohledu na to, zda státní podporu získá.

Na zmíněné regionální konferenci úředníci doporučili novému žadateli o dotaci, společnosti Podolupark LandCo, ať se přeorientuje na jinou podporu. „Doporučujeme změnit statut strategického projektu Podolupark Karviná na strategický brownfield a financovat jej z úvěrového nástroje a výzev určených pro tento typ záměrů za předpokladu, že projekt splní všechna hodnotící kritéria a podmínky výzev,“ uvedli.

„Dále bude mít možnost žádat o prostředky z takzvaného Brownfieldového fondu MSK, což je úvěrový nástroj, který v rámci OPST připravujeme a předpokládáme jeho spuštění v roce 2025,“ dodala mluvčí resortu životního prostředí Krejčí.

Projekt Podolupark není jediný ze strategických projektů, který dotaci z OPST nezíská. Zamítnuty byly podle mluvčí ministerstva i projekty Education District v Moravskoslezském kraji a Vl:Aštovka v Karlovarském kraji.

Naopak 16 projektů už má dotaci jistou, přestože přínos řady z nich je sporný, jak Ekonews psaly dříve. Prozatím byly v Moravskoslezském kraji schváleny projekty za 7,6 miliardy korun, v Ústeckém za tři miliardy a v Karlovarském za 2,3 miliardy korun. Dohromady má na podporu přeměny uhelných regionů putovat 41 miliard korun.