Zákon o odpadech loni zakázal možnost skládkovat zdravotní odpady. Jak těch infekčních z nemocnic, tak ostatních odpadů z této kategorie včetně sociálních zařízení. Nyní z důvodu přeplněnosti spaloven ministerstvo životního prostředí navrhuje umožnit část zdravotních odpadů zase vozit na skládku.
„Rychlá novela byla předložena z důvodu kritické situace v některých regionech s nakládáním se zdravotnickými odpady po účinnosti nového zákona o odpadech a vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady z roku 2021,“ vysvětluje mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
Novela vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, která skládkování jednorázových obleků z nemocnic, plen a dalších odpadů opět povolí, je nyní v připomínkovém řízení. Zákaz skládkování těchto odpadů přitom platil jen krátce, zavedla jej totiž až zmíněná vyhláška, která začala platit počátkem srpna loňského roku.
„Jde o odpady, které nemají nebezpečné vlastnosti nebo prošly dekontaminací, jež je zbavila nebezpečné vlastnosti. Jde o různé plastové odpady, jako jsou nádoby a obaly, ale i další druhy,“ uvádí Pospíšilová.
Mluvčí odpadové společnosti Suez Kateřina Kodadová doplňuje, že se to týká také inkontinenčních pomůcek, například hygienických plen z domovů pro seniory a sociálních zařízení. Do stejné skupiny odpadů, které budou moci na skládku, patří i obvazy, sádrové obvazy, prádlo či oděvy na jedno použití. Tato část tvoří zhruba pětinu všech zdravotních odpadů.
Ministerstvo životního prostředí přitom zdůrazňuje, že novela neumožňuje skládkování infekčních nemocničních odpadů. „To je nadále zakázáno. Stejně je nadále zakázáno skládkovat léčiva,“ doplňuje Pospíšilová.
Otázkou je, jak dlouhé bude přechodné období, po které půjde uvedené odpady vozit na skládky. V novele vyhlášky, kterou má redakce Ekonews k dispozici, je navrženo do roku 2028. Ministerstvo životního prostředí nicméně uvádí, že „přechodné období je nyní předmětem připomínkového řízení, jeho výsledek nelze předjímat“. Pokud se vše stihne, vyhláška by měla být účinná od března.
Spalovny přetékají odpady
Skládkování odpadů je nejhorší možnou cestou, jak se odpadů zbavit. Skládky nejvíce zatěžují životní prostředí, nicméně zároveň jsou nejlevnější. Poplatky za skládkování ale rostou a po roce 2030 by už na skládku mělo jít podle platného zákona jen deset procent komunálních odpadů. Dnes na ně míří zhruba polovina odpadů z domácností.
Na nevhodnost skládkování u zdravotních odpadů upozorňuje v důvodové zprávě k nyní navrhované novele i ministerstvo. „Smyslem zákazu skládkování tohoto typu odpadů, zejména pokud jde o odpady ze zdravotní péče, je, že musí být odstraněny tím nejbezpečnějším způsobem. A tím je spalování, nebo pokud je to možné energetické využití,“ tvrdí resort.
Obří nárůst zdravotních odpadů způsobený pandemií koronaviru ukázal na dlouhodobý problém Česka – nedostatek alternativ ke skládkám. V případě tohoto druhu odpadů jsou to hlavně spalovny nebezpečného odpadu nebo zařízení na energetické využití odpadu (takzvaná ZEVO). Výstavba nové spalovny ale naráží takřka vždy na odpor veřejnosti, její schvalování trvá dlouhá léta. Nedostatečná spalovací kapacita v kombinaci s nárůstem odpadů ze zdravotnických zařízení tak došla do stavu, kdy spalovny odpady přetékají.
„Nárůst je enormní, na hmotnost je to mezi 25 až 30 procenty. Pokud se bavíme o objemu, je nárůst téměř dvojnásobný proti běžnému období před pandemií. Tyto odpady totiž tvoří odpad, který je především objemný,“ uvádí mluvčí společnosti Suez, která v Česku provozuje čtyři spalovny nebezpečného odpadu. Pokles lze podle Kodadové očekávat na základě zkušenosti z předchozích dvou pandemických let až zhruba na přelomu dubna a května.
Čtěte také Příběh černé skládky u Chýně aneb Tisíce kopců, které neměly vyrůst
Nejpozději do tří dnů
Nárůst potvrzuje i ministerstvo životního prostředí, byť celková data zatím nemá. „V průběhu pandemie jsme zaznamenali nárůst odpadů ze zdravotnických zařízení z důvodu vysoké spotřeby jednorázových zdravotnických pomůcek – rukavic, respirátorů, roušek, rukavic, brýlí, štítů, jednorázových obleků a dalších. Rovněž se samozřejmě zvyšuje odpad z testů, ze zvýšené spotřeby léků,“ vyjmenovává Pospíšilová.
„Vzhledem k obrovskému množství zdravotnických odpadů jsme dokonce nuceni odsouvat příjem odpadů od průmyslových zákazníků a žádáme je, aby pokud možno dočasně odpad uskladnili dle svých možností a v mezích zákona ve svých podnicích a provozech. To s infekčním odpadem udělat nelze, ten jsme povinni nejpozději do tří dnů odstranit,“ doplňuje za Suez Kodadová.
Ministerstvo nyní doufá, že přechodné období pomůže tomu, že se některé kapacity stihnou dobudovat. „Lze předpokládat, že v navrhované lhůtě bude posílena infrastruktura pro spalování a energetické využití odpadů ze zdravotní a veterinární péče a dále že stávající kapacity budou navýšeny,“ stojí v důvodové zprávě.
Projekt týkající se zdravotních odpadů v kraji Vysočina už dostal podle Pospíšilové podporu 100 milionů korun. Z přehledu schválených projektů vyplývá, že jde o rekonstrukci spalovny nebezpečného a medicínského odpadu společnosti Envir za téměř 150 milionů. „Další projekty se plánují,“ uvádí mluvčí.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
