Česko nepřevedlo do zákona unijní legislativu týkající se ESG reportingu. Teoreticky státu hrozí pokuty

Diskuse o změnách ve směrnici CSRD o nefinančním reportingu přinesly zmatek. Česko do svých zákonů ještě nepřevedlo původní směrnici, za což mu hrozí sankce, nicméně tuzemští politici se brání, že teď ji převádět nemá smysl.

Nyní platná směrnice CSRD uvádí, že firmy splňující stanovené podmínky mají podat nefinanční zprávu o svém podnikání už za letošní rok. To znamená, že ji musejí zveřejnit příští rok na jaře spolu s výroční zprávou. Mnohé z nich už sbírají potřebná data o svém byznysu, protože reporting obnáší řadu časově náročných kroků, včetně shromažďování údajů od dodavatelů.

Česko dosud převedlo do zákona o účetnictví pouze první část směrnice CSRD, podle níž musí nefinanční zprávu letos zveřejnit velké firmy, banky a pojišťovny za loňský rok. Těch je pouze pár desítek. Hlavní vlna měla přijít tento rok, kdy mělo s reportingem v celé Evropské unii začít odhadem více než tisíc společností.

Tuzemští politici však zatím tuto část směrnice CSRD do českého zákona o účetnictví nezakotvili. Novela leží nyní v Poslanecké sněmovně. Tam ji vláda poslala na konci loňského srpna, přičemž první čtení proběhlo v polovině února.

Pokutu nejspíš zabrzdil omnibus

Novela měla podle pravidel EU začít platit nejpozději od poloviny loňského roku. Evropská komise proto loni na podzim s Českem a dalšími podobně „opožděnými“ státy zahájila řízení, takzvaný proces infringementu (porušení předpisů, pozn. aut.) Ten začíná zasláním vytýkacího dopisu, po němž státy měly mít na transpozici směrnice dva měsíce. K tomu nedošlo.

Teoreticky tak Česku podle platných pravidel hrozí pokuty. Pokud by Evropská komise postupovala obvyklým způsobem, zaslala by nejdříve formální žádost o splnění a poté se obrátila na Soudní dvůr EU, aby zemi penalizoval.

K tomu však zatím podle evropské online databáze běžících řízení o porušení předpisů nedošlo. Důvodem je zřejmě nyní projednávaný omnibus, balíček změn směrnic týkajících se CSRD, CSDDD, taxonomie a uhlíkového cla. Ten totiž situaci pravděpodobně výrazně změní.

Stanjura podporuje dvouletý odklad

Omnibus projednávali minulý týden ministři financí členských zemí na svém zasedání Ecofin, přičemž takřka všichni zúčastnění vyjádřili návrhu podporu. A to včetně ministra financí Zbyňka Stanjury, který by šel podle svých slov v úlevách pro firmy ještě dále.

„Za prvé, podporuji rychlé přijetí prvního návrhu, který by odložil druhou a třetí vlnu o dva roky. Do té doby by členské státy neměly být povinny plně převést ustanovení směrnice CSRD a řízení o porušení předpisů by mělo být pozastaveno,“ uvedl Stanjura na jednání Ecofin.

Návrh Evropské komise má dvě hlavní části, které se budou schvalovat zvlášť. První počítá s odložením povinnosti zveřejňovat nefinanční zprávu pro firmy podle CSRD o dva roky. O zrychleném projednávání bude hlasovat Evropský parlament už příští týden.

Další část návrhu obsahuje řadu opatření od zvýšení hranice, od kolika zaměstnanců mají společnosti povinně reportovat, až po změny evropských reportovacích standardů, podmínek taxonomie a dalších podrobností. Projednávání těchto bodů ale pravděpodobně potrvá velmi dlouho, minimálně měsíce.

Český parlament se přizpůsobuje omnibusu

Přestože budoucí pravidla pro nefinanční reporting jsou zatím nejasná, poslanci ODS a ANO už podávají vlastní pozměňovací návrhy k novele zákona o účetnictví. Ty přitom počítají s rozvolněním reportovacích pravidel pro firmy.

Poslanec za ODS Vojtěch Munzar podal nejprve pozměňovací návrh, podle něhož by měly povinně reportovat firmy zaměstnávající 500 lidí a více. V dalším návrhu pak poslanec klíčovou hranici posunul na 1000 zaměstnanců, což odpovídá nejnovější hranici navrhované Evropskou komisí.

Původní směrnice CSRD nastavila hranici na 250 zaměstnanců. Nyní se podle lidí z oboru debatuje i o hranici 500 zaměstnanců.

Svůj pozměňovací návrh odůvodňuje poslanec ODS právě návrhem Evropské komise zvaným omnibus. „Zachování dosavadního znění návrhu zákona by tak na jedné straně znamenalo splnění požadavků vyplývajících z práva EU, na druhé straně by však znamenalo nejen nadbytečnou regulatorní zátěž pro podniky v situaci, kdy Evropská komise v této oblasti předpokládá významné změny vedoucí ke snížení administrativní zátěže a tím posílení konkurenceschopnosti podniků,“ uvedl Munzar. Podobně se vyjádřila Alena Schillerová za ANO.

Zákony čekají na projednání

Povinnosti sběru dat a nefinančního reportingu vznikly proto, aby Evropská unie byla schopná splnit klimatické cíle, které si stanovila, a pokusila se tím přispět ke zpomalení postupující klimatické změny. Dekarbonizační cíle přitom nadále platí.

Obvyklá praxe je, že pozměňovací návrhy, kterou jsou v souladu s politikou strany, obvykle píší úředníci a podporují je. Nejinak je tomu v tomto případě. „Pozměňovací návrhy pana poslance Munzara směřují k redukci administrativních povinností, respektive jejich předcházení, což ministerstvo financí podporuje,“ uvedla mluvčí úřadu Gabriela Krušinová.

Novela zákona o účetnictví leží nyní v rozpočtovém výboru, kde bylo její projednávání přerušeno. Pak půjde do druhého a třetího čtení a do Senátu. Stejně tak čeká dlouhá cesta návrh Evropské komise, který musí projednat a schválit Evropský parlament a posléze členské státy v Radě.