Společnost ČEZ se ve své strategii Vize 2030 zavázala ke snížení emisí do roku 2025 o 32 procent a do roku 2050 k dosažení uhlíkové neutrality. V úvahu podle šéfky udržitelnosti Kateřiny Bohuslavové připadá i to, že by ČEZ dosáhl uhlíkové neutrality rychleji.
„Nejprve je to ale třeba propočítat. Záleží na tom, kdy skončí uhlí, a pak je otázka, jak budeme schopni využívat zelený plyn a technologie, které nám umožní cíl splnit mnohem dřív,“ uvádí šéfka oddělení ESG, kde nyní finišují s přípravou zprávy o udržitelnosti. Její součástí bude poprvé i takzvaná taxonomie, tedy rozdělení aktivit podle toho, zda jsou podle kritérií Evropské unie udržitelné, či nikoliv.
Co nyní v oblasti reportingu a ESG nejvíce řešíte?
Kvůli svojí velikosti a kvůli tomu, že jsme kótovaní na burze, máme povinnost reportovat nefinanční data. Momentálně dokončujeme Zprávu o udržitelném rozvoji skupiny ČEZ, která by měla vyjít k 30. červnu. Monitorujeme i evropskou legislativu, ať už je to směrnice o reportingu či korporátní udržitelnosti, a v přípravě je due diligence a evropská taxonomie. Tu letos reportujeme poprvé v pilotní základní verzi.
Jak vypadá zpráva v případě taxonomie? Rozdělujete svoje činnosti do kolonky udržitelné, neudržitelné?
Taxonomie je klasifikace ekonomických činností a vypisuje ty, které jsou považovány za udržitelné. To ale neznamená, že ty, které nejsou považovány za udržitelné, jsou škodlivé. Mohou to být neutrální věci, jako třeba trading, který nemá žádný dopad na udržitelnost. Samozřejmě když budete pálit fosilní paliva, tak to škodlivé je.
Klasifikujeme naše zelené aktivity, typickým příkladem je fotovoltaika. Ale třeba ne každá vodní elektrárna podle kritérií EU automaticky spadá mezi udržitelné aktivity. Záleží na tom, jaká tam je infrastruktura, počítají se emise skleníkových plynů z celého životního cyklu elektrárny, posuzuje se, jak to je s ochranou životního prostředí a místních ekosystémů. To je první podstatná věc.
A další?
Druhá věc je, že Evropská unie po nás nevyžaduje, abychom dělali taxonomicky udržitelné činnosti. Můžeme mít byznys špinavý, jak chceme – že to je vůči investorům nevýhodné a na trhu neudržitelné, je jiný příběh. Máme ale povinnost reportovat transparentně. Vykazujeme tabulku, ve které je přehled našich činností, které považujeme za udržitelné v souladu s taxonomií. A pak jsou zdroje, jako třeba jádro a plyn, které ještě nejsou na evropské úrovni rozseknuté. Byť to vypadalo relativně dobře, že projdou aspoň jako udržitelné na přechodnou dobu, tak s ohledem na krizi na Ukrajině zatím nevíme, co Evropský parlament schválí. Paradoxně nejde o jádro, je to otázka plynu. Myslím ale, že buď se návrh musí přijmout celý, anebo se zavrhne.
Když to shrnu, tak reportujete, jaké jsou vaše udržitelné aktivity, a ten „zbytek“?
Povinnost je reportovat udržitelné a celkové aktivity. Ale snažíme se reportovat skladbu podrobněji, než vyžaduje zákon, protože je výhodné sdělit investorům, že „tato netaxonomická aktivita není škodlivá“. Zveřejňujeme, že v té druhé půlce není jen uhlí, ale i bezemisní jádro, trading, tam nikde nikomu neubližujeme. Jde o tabulku a asi sedm stránek vysvětlujícího textu.
Taxonomie bude zveřejněna se zprávou o udržitelnosti?
Ano, to je kapitola, která bude v části E (environmentální), půjde o kapitolu na evropskou taxonomii. Na konci června vyjde jako veřejně dostupný dokument na našich webových stránkách.
Jak dlouho vám trvá zprávu vytvořit?
Skupina ČEZ sbírá data od zhruba dvou stovek dceřiných firem, takže rozsahem je naše zpráva výjimečná. Dat je strašně moc a zároveň letos poprvé to dělá útvar ESG, který vzniknul loni v červenci. Je to můj jedenáctý měsíc tady, mám členy týmu od 1. ledna, některé od 1. března, nikdo z nás tím reportingem ještě neprošel. Cílem je i zmapovat procesy a podívat se na to, kde lze něco zefektivnit, automatizovat. Předpokládáme, že dat budeme sbírat čím dál víc, budeme je muset sbírat rychleji, protože podle legislativy bude muset být finanční i nefinanční reporting dohromady. Budou povinné audity, proto ho zkoušíme i letos v pilotním módu, abychom dostali zpětnou vazbu včas a byli připraveni.
Kromě taxonomie se pro vás konkrétně letos ještě něco v oblasti ESG mění?
Letos tam je poprvé taxonomie a spousta nových věcí, které děláme dobrovolně, ale požadavek se zatím nemění. Snažíme se také vyjadřovat k chystané evropské legislativě a zabránit nadměrné administrativní zátěži. Například padl návrh, že by všechny dceřiné společnosti musely dělat nefinanční reporting. Spolu s dalšími firmami jsme připomínkovali, že to by bylo nesmírně zatěžující, a jsem ráda, že to zatím v návrhu není. Čekáme, že bude integrace finančních a nefinančních dat, ale pořád platí, že můžeme separátně vydávat udržitelné reporty.
Tlačí vás více legislativa, nebo trh?
Legislativu sledujeme, připravujeme se na ni, ale spoustu věcí děláme dopředu právě z důvodu, že to je víc taženo trhem. Zároveň sledujeme reporty ratingových agentur, protože z hodnocení máme zpětnou vazbu, kde nám něco chybí. Pokud chceme udržet krok s konkurencí, musíme jednat nad rámec legislativních požadavků. Legislativa má pozitivní přínos v tom, že standardizuje trh. Za udržitelnou firmu se může prohlásit kterákoliv, ale taxonomie říká, že zelené jsou tyhle aktivity a nezelené jsou tyhle aktivity. Transparence spočívá v tom, že bude určitý standard a můžeme srovnávat srovnatelné.
Zmínila jste ratingy, těch je dnes také spousta…
Jsou to desítky firem a mezi sebou si konkurují. Proto je fajn, že je tlak na zjednodušení a sjednocení. Teď musíme sledovat standardů nesmírně moc. Naše udržitelná strategie je od loňska součástí byznysové strategie ČEZ Vize 2030 a je postavena na pilířích ESG. Zároveň jsme zakomponovali víc standardů. Předtím jsme reportovali na základě GRI, což je takový zlatý standard, nyní používáme i SASB, World Economic Forum standardy. Je to hodně práce a teď zrovna v patře pod námi sedí auditoři, protože letos poprvé bude zpráva auditovaná.
Až bude evropská legislativa ohledně ESG a taxonomie dokončena, ubyde vám reportování podle jednotlivých standardů, nebo budete muset dál kvůli investorům, ratingovým agenturám zachovat tu šíři?
Myslím si, že úplně jednoduché to nebude. Jednak spolu trochu bojuje Evropská unie a Amerika. Kdo přijde se standardem dřív, tak nastavuje laťku a ten druhý standard se bude muset přizpůsobit. Ale po standardizaci volají úplně všichni: investoři, zákazníci, firmy, které musí reportovat, protože je to náročné. Je to dynamická oblast, letos nám tři ratingové agentury změnily metodologii. Získat určitý rating je mnohem náročnější než před třemi lety. Máme lepší vědecké poznání, musíme reagovat a v okamžiku, kdy už dosáhneme nějakého cíle, tak to není tak, že si můžeme říct: Máme hotovo na 20 let.
Součástí environmentální části zprávy jsou emise oxidu uhličitého. ČEZ má v rámci Vize 2030 daný cíl být do roku 2050 emisně neutrální. Mezitím máte ještě nějaký dílčí cíl a sledujete, že jste na správné trajektorii?
Počítáme emise a emisní intenzitu v rámci scopů 1, 2, 3 (rozdělení emisí do tří skupin podle jejich vzniku, pozn. aut.) podle GHG Protokolu a v souladu se standardy. Vize 2030 má konkrétní cíle pro rok 2025 a pro rok 2030. Čistě uhlíkové emise v základním roce 2019 byly 0,36 tuny CO2 na megawatthodinu. Pokud to převedeme na CO2 ekvivalent (ten zahrnuje i ostatní emisní plyny), tak jsme na zhruba 0,38 tuny. Tento ekvivalent chceme snížit na 0,26 tuny v roce 2025 a na 0,16 tuny v roce 2030. Na tato čísla jsou navázány naše udržitelné dluhopisy.
Co to znamená?
Pokud bychom cíl nesplnili, musíme vyplatit vyšší úrok z dluhopisů, což je jednak transparentní a jednak jsme pod kontrolou finančního trhu, veřejnosti, ratingových agentur. Uhlíková neutralita do roku 2050 je v souladu s cílem Pařížské dohody nepřipustit oteplení nad 1,5 stupně Celsia. Teď zvažujeme, jestli by to nešlo udělat rychleji, ale nejprve to musíme propočítat. Záleží, kdy zavřeme uhelné provozy. Nová vláda zmínila termín 2033, myslíme, že by to teoreticky mohlo být i dřív. Uvidíme, jak se vyvine situace, je to turbulentní. V okamžiku, kdy se zbavíme uhlí, tak je to otázka plynu – jestli budeme schopni využívat technologie, které nám umožní uhlíkovou neutralitu urychlit o několik let.
Jak jste zmínila, doba je turbulentní a na uhlí se nyní pohlíží trochu mírněji, protože je lepší domácí uhlí než ruský plyn. Nicméně cíle pro konec uhlí se neodsouvají…
Střednědobě nebo dlouhodobě vůbec ne, ale v krátkodobém horizontu na to musíme reagovat. V souvislosti s koncem uhlí se musíme dívat nejen na environmentální faktory, ale i na další. Když zavřeme důl nebo uhelnou elektrárnu, tak to ovlivní naše zaměstnance, region, ve kterém ty provozy fungují. Bude to mít sociální dopady, a to musíme transparentně ošetřit v rámci řízení firmy (G v rámci strategie ESG). Nemůžeme skončit tak, že něco vypneme, zhasneme a zahodíme klíče, takhle jednoduché to není. Pro nás výzva spočívá v tom, aby dekarbonizační plány měly minimální dopad na nejzranitelnější skupiny našich stakeholderů, ať už to jsou zaměstnanci, zákazníci, nebo lidé v regionech, které v Česku patří mezi ty chudší, nebo které mají svoje lokální problémy.
I proto máte kolektivní smlouvu uzavřenou až do roku 2027. Kolika lidí se postupný odchod od uhlí dotkne, kolik se jich podaří rekvalifikovat?
Naše ambice je postarat se o všechny. Najít jim jiné pracovní místo ve Skupině ČEZ, nebo pomoci s rekvalifikací, s přechodem na jinou pozici. Může ale třeba jít o lidi v předdůchodovém věku, nebo lidi, kteří nebudou mít zájem o novou práci. Pro ně budou připraveny finanční kompenzace, které jsou vysoko nad rámec toho, co po nás vyžaduje zákon. Když jsme například loni odstavovali jednu z největších hnědouhelných elektráren Energotrans 3, nové uplatnění se podařilo najít pro více než 70 procent zaměstnanců a část odešla do předčasného či řádného důchodu. Ráda bych ještě zmínila, že se to netýká pouze uzavírání dolů – máme uhelné elektrárny, teplárny, provozy, které jsou navázané na odsiřování.
Ještě když se zastavím v rámci ESG u „Géčka“. Co dalšího to u vás znamená?
Jde o to, aby řízení podniku bylo transparentní a etické, například aby nastavení vnitřních procesů minimalizovalo možnost korupce, a také o lidská práva. V tomto pilíři máme zahrnutou diverzitu a rovné příležitosti. V rámci diverzity se jedná o velmi různorodé skupiny: rodiče s malými dětmi včetně samoživitelů, neformálně pečující, kteří pečují o své stárnoucí rodiče nebo se starají o hendikepované nebo nemocné dítě či partnera, čerstvé absolventy, zaměstnance se zdravotním omezením, LGBT komunita a podobně. Snažíme se prostřednictvím nejrůznějších programů a benefitů vycházet vstříc individuálním potřebám tak, aby se mohl každý kariérně rozvíjet. Vždy říkám, že důležité je to, co má člověk mezi ušima, a ne mezi nohama. Chceme přilákat talent a nechceme, aby bariéry ze zázemí, odkud přichází, ovlivnily to, jestli k nám nastoupí, nebo ne.
Partnerem článku je Skupina ČEZ. Obsah vytváří redakce Ekonews.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
