Fotovoltaické panely přibývají na střechách obchodů jen velmi pozvolna. Skoro každý obchodní řetězec o nich sice mluví, ale konkrétní prodejny můžeme počítat na prstech.
Ještě horší je situace u obřích obchodních center. Jedním z prvních center, na jehož střeše přibudou fotovoltaické panely, by měla být Orlice v Hradci Králové. Toto centrum je ve vlastnictví nemovitostního fondu Nova Real Estate, stejně jako fond zaměřený na investice do zelené energie Nova Green Energy, který chce na něm fotovoltaickou elektrárnu o výkonu půl megawattu vybudovat.
„Obchodní centrum v Hradci Králové bude takovým naším testovacím trenažérem, kde si vše vyzkoušíme a odladíme. Takové projekty chceme poté replikovat i na další budovy,“ uvádí šéf fondu Nova Green Energy Ondřej Žídek.
V rámci fondu Nova Green Energy se staráte o energetické portfolio zaměřené na fotovoltaiku, biomasu a bioplyn. Hlavní investice vedou do fotovoltaických elektráren, proč?
Hlavní důvod je nízká provozní náročnost. Jsme investiční fond pro kvalifikované investory, což znamená, že vstup do fondu je podmíněn investicí s minimální hodnotou jeden milión korun nebo čtyřicet tisíc eur. To mi z pozice portfolio manažera trochu více rozvazuje ruce v tom, do jakých investic můžeme s fondem vstoupit. Tím, že do aktiv investuje různorodá klientela, tak skládáme portfolio tak, aby provozní náročnost elektráren byla co nejmenší.
V Maďarsku stavíte velkou fotovoltaickou elektrárnu, v pořadí již druhou. Proč právě tady? Nabízí maďarská vláda větší podporu, nebo hraje roli lepší podnebí?
Vlastně obojí. Podmínky, které se vytváří v České republice pro podporu obnovitelných zdrojů, jsou v porovnání s ostatními státy méně atraktivní. A podpora české vlády pokulhává. Zatímco Maďaři byli jedni z posledních, kteří podporu v rámci EU nastavili, inspirovali se od ostatních evropských států a neopakovali jejich chyby. V Česku bohužel, kvůli mnoha chybám, dostaly solární elektrárny negativní nálepku. Maďaři vyčkali a začali investovat v době, kdy cena panelů byla sedmkrát až osmkrát nižší.
Zároveň Maďaři neudělali tu chybu, která se stala tady, a to, že připojování do sítě bylo nekontrolované. Předem se stanovila kapacita pro připojení elektráren v rámci maďarské sítě, která byla nepřekročitelná. Při získání licence pak vznikl nárok na garantovaný výkup a maďarská vláda tak mohla regulovat, kolik zdrojů se připojí. Maďarsko je jeden z posledních států, které nabízí garanci. Zbytek Evropy přechází na aukce.
Jak fungují aukce?
Stát uveřejní počet zdrojů (kapacitu v MW), který chce daný rok připojit. Zpravidla je poptávka výrazně vyšší než nabídka státu, takže se v aukci utká třeba pět set zdrojů a ty soutěží mezi sebou o to, kdo je schopen unést nejnižší výkupní cenu. Což je ekonomicky správná teorie, docílíte toho, že cena elektřiny pro koncového spotřebitele je co nejnižší, ale zároveň tlačíte projekty k nákladové optimalizaci, tedy, že vyhrají jen ti nejlepší.
Je potřeba si uvědomit, kdo investuje. Například v Německu investují velcí energetičtí hráči včetně ČEZu a jejich kritéria pro vyhodnocení fungují jinak, zpravidla jsou tam nižší očekávané zisky než třeba u našeho fondu. V Německu se pohybuje výnosnost projektů mezi pěti až šesti procenty, ale i méně. Našim investorům nabízíme výnos šest až sedm procent ročně. Například si představte projekt fotovoltaické elektrárny s výnosem pět procent, od kterého odečteme 1,5 procenta za administrativu a provoz fondu. Dostáváme čistý výnos okolo 3,5 procenta. Právě z toho důvodu vyhledáváme takové příležitosti, které nám přináší nejenom udržitelnost, ale i atraktivní ekonomiku pro investory.
Vlastníte aktiva i na území České republiky?
V současné chvíli vlastníme dvě fotovoltaické elektrárny na českém území a plánujeme rozšíření portfolia o další projekty. Jako investiční společnost spravujeme několik různých fondů, přičemž největší je nemovitostní Nova Real Estate a již zelený fond Nova Green Energy. Nemovitostní fond je tvořen třemi typy nemovitostí, což jsou regionální obchodní centra, kanceláře, průmyslové a logistické parky. V Hradci Králové jsme si pilotně zvolili obchodní centrum Orlice, kde chceme instalovat fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 0,5 MW. Takto se snažíme v rámci synergického efektu propojovat tyto dva fondy a technicky upgradovat budovy, kde to dává smysl.
Jak rychle by se vám to mohlo v Hradci Králové podařit?
Budova obchodního centra Orlice Hradec Králové zažádala o dotaci z OPPIK (Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, pozn. red.) Ministerstva průmyslu a obchodu na výstavbu střešní fotovoltaiky s akumulací elektřiny. Nyní čekáme na vyjádření. Výstavbu plánujeme na letošní rok.
Vyrobená energie bude spotřebovávaná obchodním centrem?
Přesně tak. Tam by pokryla převážnou většinu společné spotřeby. Samozřejmě se ještě musíme domluvit s nájemníky. V hradeckém centru je velký Albert, což je nizozemský řetězec. Všechny řetězce mají většinou svoje centrální nákupy. Centrála určuje, od koho mají odebírat, takže je občas docela obtížné se s nimi domluvit. Naší vizí je realizovat mnohem větší fotovoltaickou elektrárnu. K uskutečnění by bylo zapotřebí podepsat dlouhodobou spolupráci s již zmíněným řetězcem a dalšími obchody.
Orlice by byla prvním obchodním centrem s fotovoltaickou elektrárnou tady v Česku?
Takhle velká ano. Průmyslový park Trenčín s instalovanou fotovoltaickou elektrárnou o výkonu pěti MW bude největší. Takhle velký projekt v Československu zatím není. Obdobný projekt realizovala v loňském roce v Maďarsku společnost E.ON na střechách výrobního závodu Audi.
Plánujete po obchodním centru v Hradci Králové instalovat fotovoltaiky i na další obchodní centra či průmyslové haly?
Přesně to chceme. Obchodní centrum v Hradci Králové bude takovým naším testovacím trenažérem, kde si vše vyzkoušíme a vyladíme. Takové projekty chceme poté replikovat i na další budovy.
Proč dneska nejsou solární panely na každém skladu, logistickém parku, hypermarketu? Zdá se to jako ideální plocha…
Protože to zatím nedává ekonomický smysl. Ekonomický smysl to má v jednom jediném případě. A to je případ, kdy elektřinu z elektrárny spotřebováváte přímo v areálu, tedy místo nákupu elektřiny si ji sám a levněji umíte vyrobit. Ideálním odběratelem je průmyslový podnik s jednosměnným provozem, který odebírá elektřinu v momentu její výroby na střeše. Naopak čistá logistika je poměrně nenáročná na spotřebu energií. Většina elektřiny se nespotřebuje v areálu a dodává se do sítě za tržní cenu.
Zde nastává obrovský rozdíl v pojetí tržní ceny a koncové ceny pro spotřebitele. Tržní cena elektřiny se dnes pohybuje na úrovni čtyřiceti euro za MWh a očekává se její postupný růst. Pokud mluvíme o budově, která elektřinu nakupuje, tak ji nakupuje nejenom za částku silové elektřiny, která tvoří přibližně čtyřicet procent, ale i zbývajících šedesát procent, které platíme za distribuci, přenos, činnost operátora atd. Díky vlastní výrobě z panelů tak dochází k vytěsňování elektřiny ze sítě, která je dražší právě díky poplatkům (a cenově se pohybuje na úrovni 120 až 130 EUR/MWh). A pokud umíme vyrobit vlastní elektřinu za cenu nižší, než je cena pro koncového spotřebitele (120 až 130 EUR), dává jednoznačně smysl si ji vyrobit.
Ondřej Žídek
Od začátku roku 2017 působí v investiční společnosti Redside, kde má mimo jiné na starosti fond Nova Green Energy. Za poslední tři roky se tento fond investující do obnovitelných zdrojů zdvojnásobil. V současné době spravuje aktiva v hodnotě 103 miliónů eur. Energetice se věnoval Ondřej Žídek i předtím, ať již ve společnosti Deloitte, tak posléze v ČEZu.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
