Stromy pro nás pracují každý den v roce. Starají se o to, abychom se mohli nadechnout, umí nás uklidnit a dělají svět krásnějším. To ale není všechno. Dělají toho mnohem víc.
Pomáhají nám dýchat
Stromy produkují kyslík, který dýcháme a absorbují oxid uhličitý, který vydechujeme. Jeden vzrostlý listnatý strom produkuje denní spotřebu kyslíku pro dva až deset lidí, píše internetový magazín Treehugger. Fytoplankton v oceánu je sice výkonnější, protože produkuje polovinu kyslíku na zemi, ale lesy jsou stále klíčovým zdrojem kvalitního vzduchu.
Jsou domovem pro polovinu druhů žijících na Zemi
Téměř polovina známých druhů na Zemi žije v lesích a osmdesát procent veškerého života na Zemi od rostlin po po zvířata. Obzvláště bohaté jsou na biodiverzitu tropické pralesy, ale v lesích se to hemží životem všude na planetě. Hmyz a červi se starají o živiny v lesní půdě, včely a ptáci šíří semena a pyl a klíčové druhy (takové, jejichž vymření by mohlo rozvrátit existující ekosystém či biotop) jako jsou vlci a velké kočky, udržují pod kontrolou hladové býložravce. Biodiverzita je zásadní pro udržení rovnováhy v přírodě, po celém světě ji ale ohrožuje odlesňování.
Jsou domovem také pro lidi
Po celém světě žije v lesích asi tři sta milionů lidí, včetně přibližně šedesáti milionů původních obyvatel, jejichž přežití závisí na původních lesích. Miliony dalších žijí podél či blízko lesa nebo v jejich blízkosti.
Dávají nám jídlo
Jablka, hrušky, třešně, švestky a další. Stromy nás zásobují sladkým ovocem, ale i ořechy nebo semeny. Bobule a houby v lesích jsou potravou pro zvěř nebo brouky.
Ochlazují města
Stromy přinášejí v parných dnech útočiště před vedrem ve městech. Fungují totiž jako přirozená klimatizace. Dokáží vytáhnout vodu z kořenů, kterou pak přes listy odpařují a tím ochlazují svoje okolí. Vzrostlý strom, může během jednoho dne odpařit sto až čtyři sta litrů vody a dokáže chladit výkonem dvaceti až třiceti kW. V krajině bez stromů se v létě šedesát až sedmdesát procent sluneční energie přemění na teplo, čímž se nezalesněná plocha přehřívá.
Ochlazují planetu
Stromy jsou v první linii v boji proti ohřívání planety. Jejich zbraní je schopnost pohltit oxid uhličitým, který potřebují k fotosyntéze. Nárůst oxidu uhličitého v ovzduší je obecně považován za hlavní příčinu globálního oteplování. V důsledku zejména průmyslových emisí jeho průměrná koncentrace ve vzduchu stále roste. Obnova lesů je proto podle různých studií považována za nejlepší řešení světového problémů s oxidem uhličitým.
V některých částech světa však může zalesňování narazit na odpor místních, protože, jak připomíná web Threehugger, víc stromů znamená zároveň i vyšší spotřebu vody, což může ohrozit zemědělství. Zabírání půdy ve prospěch lesů může znamenat i menší plochu pastvin pro dobytek.
Les přitahuje déšť
Velké lesy a pralesy mohou ovlivnit regionální povětrnostní vlivy a dokonce si vytvořit vlastní mikroklima. Například amazonský deštný prales vytváří atmosférické podmínky, které podporují pravidelné srážky v místě, ale potenciálně až na Velkých planinách v Severní Americe.
Pomáhají proti záplavám
Díky stromům déšť nedopadá přímo na zem, ale stéká po kapkách. Půda tak dostane vláhu, ale netrpí náporem silného deště. Důležitými spojenci v boji proti povodním jsou také kořeny stromů, které pomáhají absorbovat do země více vody, čímž pomáhají předcházet erozi půdy.
Pomáhají doplňovat spodní vody
Lesy jsou jako obří houby. Lesní půda umí zadržet obrovské množství dešťových srážek, které zadržuje v krajině, a tím udržuje stabilní hladinu spodních vod, které jsou hlavními zásobárnami pitné vody, společně s ledovci. Přes svoje kořeny dokážou vody také vyčistit. Vytvářejí tím vhodné podmínky pro život dalších nižších organismů, které také čistí spodní vody.
Chrání proti větru
Farmaření v blízkosti lesa má řadu výhod, jako je přítomnost netopýrů a zpěvných ptáků, kteří žerou hmyz nebo sov a lišek, které se postarají o nenasytné myši. Lesy však mohou sloužit také jako větrolamy, který poskytují ochranu plodinám citlivým na vítr. Menší vítr usnadňuje také opylování včelami.
Čistí špinavý vzduch
Stromy mají schopnost čistit ovzduší, a to nejen od oxidu uhličitého. Absorbují širokou škálu znečišťujících látek ve vzduchu, včetně oxidu uhelnatého, oxidu siřičitého a oxidu dusičitého. Odhaduje se, že jen v USA stromy ve městech každoročně zachrání 850 životů a ušetří náklady na zdravotnictví v celkové výši 6,8 miliardy dolarů pouhým odstraněním znečišťujících látek ze vzduchu.
Tlumí hlukové znečištění
Význam stromů v přírodě je stejně důležitý jako v blízkosti vašeho obydlí. Stromy totiž dokážou pohlcovat a odrážet zvukové vlny. Vděčíme za to hlavně listům, které tuto schopnost mají. Čím větší je jejich povrch a čím hustší je koruna stromu, tím je účinek v tlumení hluku větší.
Dělají svět krásnějším a dokáží nás uklidnit
Přírodní krása je nejviditelnější a přitom nejméně hmatatelný benefit stromů. Zeleň přináší harmonii a dokáže nás uklidňovat. Čím více jí je, tím se cítíme klidnější a vyrovnanější. Konec konců, všichni prý trpíme biofilií, což není žádná strašlivá úchylka, ale vrozená potřeba člověka hledat spojení s přírodou a jinými formami života.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
