Povinné zveřejňování nefinančních dat se pro velké firmy blíží, většina velkých obchodníků ale transparentnější zatím není. Z 22 obchodních řetězců v Česku a na Slovensku poskytlo data týkající se uhlíkové stopy, spotřeby energií, odpadů či vztahu k zaměstnancům jen sedm. Hlavně těch potravinářských.
Z tuzemských potravinářských řetězců dodaly nefinanční data pro tvorbu žebříčku za uplynulý rok společnosti Kaufland, Lidl, Makro, Albert a Globus. Ze slovenských také Lidl a Kaufland. Kaufland skončil v hodnocení dle kritérií sestavených společností Impact Metrics (sesterská společnost Ekonews) jako první.
Z nepotravinářských řetězců sdílely data ještě Ikea a dm drogerie, ale většina nepotravinářských sítí data nedodala. Součástí žebříčku proto nejsou, a to i kvůli tomu, že data jsou neporovnatelná. Výsledky za rok 2021 jsou proto co do transparentnosti tohoto sektoru horší než za rok 2019, když Impact Metrics sestavoval žebříček poprvé. Velké obchodní řetězce přitom budou muset od roku 2024 zveřejňovat nefinanční informace povinně podle evropské směrnice (CSRD).
Obchodníci, kteří data nedodali, se nejčastěji odvolávali na to, že jde o citlivé údaje. „Je to chybné pochopení situace, nejde o citlivé údaje. Být transparentní je součástí podnikání. Pokud někdo něco tají, naznačuje to, že má v datech nepořádek, anebo se snaží něco skrývat. Skutečnost, že sedm obchodních řetězců data zveřejňuje a část má i reporty, ačkoliv to dělat nemusí, protože by stačilo, aby reportovala jejich matka, ukazuje, že to jde,“ uvádí Dan Heuer, ředitel společnosti Impact Metrics.
Evropskou směrnici o povinném nefinančním reportování schválil nedávno Evropský parlament. Povinnost má pro firmy nabíhat postupně. Od 1. ledna 2024 bude platit pro největší korporace, které už nyní reportují podle stávající legislativy NFRD. Velké společnosti nad 250 zaměstnanců mají stanovený nejzazší termín pro vydávání nefinančních zpráv na 1. ledna 2025. Malé a střední podniky kótované na burze se k reportingu připojí od roku 2026, mohou ale ještě využít dvouletou výjimku.
Kaufland měl dobré výsledky napříč všemi kritérii
Obchodníci byli za loňský rok hodnoceni podle 17 kritérií vybraných na základě metrik ESG (zahrnující kategorie environmentální, sociální a řízení podniku). První tři místa obsadily Kaufland, Lidl a Makro. Kaufland poskytl nejvíce dat a má dobré výsledky napříč všemi kritérii. „Nestačí být nejlepší pouze v uhlíkové stopě, nebo v poměru mužů a žen ve vedení,“ připomíná Heuer.
Lidl je podle zveřejněných výsledků nejlepší v environmentálních kritériích, má z obchodníků nejnižší uhlíkovou stopu ve Scope 1 a 2 (přímé emise firmy z jejích aktivit a nepřímé emise z energií, pozn. aut.). Dolů ale Lidl stahovaly horší výsledky v sociální oblasti.
Podle mluvčího německého řetězce Tomáše Mylera používá Lidl v Česku od letoška jen elektřinu z obnovitelných zdrojů a do roku 2030 se zavázal snížit provozní emise o 80 procent proti roku 2019.
„Část prodejen také využívá energii z vlastních fotovoltaických systémů. V budování fotovoltaik neustále pokračujeme a plánujeme jejich rozšíření na další desítky prodejen,“ dodal Myler. K sociálním otázkám se nevyjádřil.
Kritérií zaměřených na životní prostředí, jako je spotřeba energií, vody, nakládání s odpady, podíl obnovitelných zdrojů či zelených střech, bylo v hodnocení deset. Čtyři kritéria se týkala sociální oblasti, například poměru mužů a žen ve firmě, věkovou strukturu zaměstnanců či podíl zdravotně postižených. Pod třetí písmeno G, tedy řízení podniku, spadala kritéria transparentnost, verifikace dat a dobročinné akce. Všechna kritéria dostala stejnou váhu.
Nepotravinářské řetězce jsou skoupé na slovo
Na třetím místě skončilo Makro, které z hodnocených řetězců produkuje nejméně odpadu. „Makro si vedlo ve většině kritérií průměrně, jeho slabinou je dobročinnost, na kterou dává relativně málo financí, a také absence reportu nabitého daty,“ uvádí Heuer.
Penny Market a Tesco oproti situaci před dvěma lety v žebříčku kvůli nedostatku dat nejsou. Zprávy o udržitelnosti sice publikují, ale dle vlastní metodiky, nikoliv podle mezinárodních standardů, jako je GRI. Požadovaná data tak nebyla k dispozici. „Zprávu o udržitelnosti publikujeme. V jejím rámci prezentujeme informace o všech našich projektech a aktivitách z oblasti udržitelnosti a společenské odpovědnosti,“ uvedl mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík. Podobně se vyjádřilo Tesco.
Ještě mnohem méně sdílní jsou prodejci nábytku, drogerie a další obchodní řetězce. V tomto segmentu poskytly informace pouze Ikea a dm drogerie. Společnost Impact Metrics proto pro ně samostatný žebříček nesestavovala.
„Věříme, že se již brzo přidá více firem, které budeme moci porovnat a ukázat každému, jak si vedou,“ doufá Dan Heuer. Z dat Ikey a dm drogerie je zřejmé, že tyto řetězce mají nižší spotřebu energií a uhlíkovou stopu než potravinářské obchodní řetězce. To může být dáno třeba tím, že nepotřebují k prodeji chladicí zařízení a mrazáky.
Na Slovensku měly řetězce lepší výsledky
Při sestavování žebříčku Impact Metrics hodnotil zvlášť české a slovenské řetězce. Při vzájemném porovnání všech obchodníků by však první příčky obsadily slovenský Lidl a Kaufland.
„Reporty slovenského Lidlu a Kauflandu jsou nejlepší, co se týče dat, která o sobě firmy aktivně zveřejňují. Oba řetězce je mají také verifikované třetí stranou. Tyto aspekty, které řadíme do kategorie governance, dokazují, že slovenské řetězce řídí svou udržitelnost velmi dobře,“ uvádí Heuer.
Se Slovenskem ale nejde české obchodníky úplně porovnávat, a to ani když patří do téhož řetězce. Slovenské prodejny totiž mají obecně vyšší ceny a s nimi generují i vyšší tržby. V přepočtu dat na tržby, což je nutné kvůli porovnávání, tak vycházejí lépe. Naopak v přepočtu na metry čtvereční by vykázaly horší výsledky.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
