Navzdory očekáváním návrh nové evropské Dohody o čistém průmyslu nepřináší jasnou strategii, která by členským státům pomohla dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
Přestože Evropská komise ukazuje, že dekarbonizace a posilování konkurenceschopnosti průmyslu se vzájemně doplňují, Dohoda o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal) dostatečně neřeší sociální rozměr. Některá deregulační opatření navíc vzbuzují spíše obavy.
To pozitivní
Klima
Dohoda o čistém průmyslu předpokládá, že evropská ekonomika bude pokračovat v dekarbonizaci tak, aby do roku 2040 dosáhla snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. To je na spodní hranici rozmezí 90 až 95 procent, které navrhl Evropský vědecký poradní orgán pro klima a jež odpovídá ambicím Evropské unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.
Cirkulární ekonomika
Dohoda může znamenat rychlý rozvoj evropské cirkulární ekonomiky, což by mohlo snížit její celkovou surovinovou zátěž a zároveň omezit závislost na dovozu surovin ze třetích zemí. Evropský zákon o cirkulární ekonomice, který by podporoval i dekarbonizační cíle, se může stát jednou z nejdůležitějších legislativních iniciativ v nejbližších pěti letech.
Dostupnější čisté energie
Akční plán pro dostupné energie, který byl zveřejněn spolu s dohodou, předpokládá řadu důležitých opatření. Ta pomohou rozvoji obnovitelných zdrojů, ale také infrastrukturnímu propojení mezi členskými státy EU tak, aby evropští spotřebitelé mohli rovnoměrněji čerpat výhody z levných obnovitelných zdrojů napříč Evropou.
Pozitivní, ale…
Správná implementace dosavadních politik
Akční plán pro dostupné energie předpokládá, že národní energeticko-klimatické plány začnou fungovat jako strategické investiční plány. Pomoci by k tomu měla revize Nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, která upravuje podobu energeticko-klimatických plánů. K té by ale mělo dojít až v letech 2026 a 2027, takže proměna se spíše týká plánů na období po roce 2030. Stávající národní energeticko-klimatické plány ale často nemíří na dostatečně ambiciózní cíle a postrádají dostatečně konkrétní opatření k dosažení těchto cílů.
Financování
Dohoda o čistém průmyslu navrhuje řadu nových finančních mechanismů na podporu dekarbonizace, včetně lepšího řízení nového evropského rozpočtu (Víceletého finančního rámce, MFF) nebo posílené role Evropské investiční banky v podpoře inovativních projektů. Pozitivní je, že také hledá cesty k efektivnějšímu zacílení investic, například skrze měřitelné milníky. Není ale zřejmé, jaká bude celková výše prostředků, což je pro úspěch dekarbonizace a souvisejících společenských a technologických změn zcela klíčové.
Konkurenceschopnost
Evropská komise vykročila dobrým směrem, když se zavázala představit plán, který by přesvědčivě ukázal, že dekarbonizace a zvyšování konkurenceschopnosti již ve střednědobém hledisku nejdou proti sobě, ale naopak se posilují. Některá opatření, jako fond konkurenceschopnosti, jsou ale nastíněna jen velmi obecně, a není proto zřejmé, zda budou v podpoře konkurenceschopnosti fungovat zamýšleným způsobem. Některá jiná potřebná opatření, jako například pravidla pro efektivní využívání výnosů z prodeje povolenek nebo specifická podpora lidí v průmyslových regionech, v plánu zatím chybějí.
Nejasná cesta k cílům
Z dosavadní komunikace Dohody o čistém průmyslu ani z doprovodných iniciativ není zřejmé, jak přesně chce Komise skrze uvedená opatření dosáhnout hlavního poslání – posílit průmyslovou konkurenceschopnost Evropy při splnění ambiciózních klimatických cílů. Jakkoliv jednotlivá opatření (například zohlednění kritéria udržitelnosti či cirkularity ve veřejných zakázkách) mohou přispět k oběma těmto cílům, jejich konkrétní přínos a potenciál synergického působení bude zřejmý až po zveřejnění příslušných legislativních návrhů. To platí zejména o novele evropského klimatického zákona a návrhu vnitrostátně určeného příspěvku (NDC) podle Pařížské dohody pro rok 2035, který má už nyní zpoždění.
To negativní
Sociální rozměr
Dohoda o čistém průmyslu ani související iniciativy v potřebné míře neřeší otázku sociálních dopadů a nereflektují stávající krizi životních nákladů řady domácností. Akční plán pro dostupné energie zahrnuje opatření, která by spotřebitelům přinesla úlevu například snížením některých daní nebo usnadněním změny dodavatele. Taková opatření ale nemohou nahradit systémové řešení energetické a dopravní chudoby nebo cílenou podporu ve strukturálně znevýhodněných regionech.
Biodiverzita
Dohoda ani související iniciativy zatím nepomohly objasnit, jak chce Komise řešit případy, kdy některá klimatická opatření (například výstavba infrastruktury) negativně zasahují do ochrany biodiverzity. Naopak některá deregulační opatření – i v rámci balíčku omnibus – vzbuzují v tomto směru spíše obavy. Klimatická krize a krize biodiverzity jsou přitom vzájemně propojené a nedají se řešit samostatně, bez vzájemného provázání.
Závislost na dovozu ruských fosilních paliv
Oproti očekávání dohoda neobsahuje závazek ukončit dovoz veškerých fosilních paliv z Ruska. O tomto cíli hovoří obecně pouze Akční plán pro dostupné energie, ani ten ale zatím není konkrétní. Do zveřejnění detailního plánu pro tuto oblast lze tedy hovořit jen o velmi obecné deklaraci, ne o konkrétním postupu. Ukončení závislosti na dovozu ruských paliv je přitom v zájmu energetické stability i bezpečnosti celé Evropy.
Heda Čepelová
Heda Čepelová se v nevládní neziskové organizaci Centrum pro dopravu a energetiku zaměřuje na téma kvalitní veřejné správy v oblasti ochrany klimatu. Vystudovala sociologii se zaměřením na veřejnou politiku, má zkušenosti z oblasti komunikace, veřejného sektoru i evropské legislativy.
Štěpán Vizi
Štěpán Vizi se věnuje problematice klimatické a energetické politiky na evropské i národní úrovni. Témata související se zelenou transformací a klimatickou politikou komentuje pravidelně v médiích.
