V posledních letech se objevují stále silnější hlasy mladých českých parfumérů, kteří v rozhovorech a na sociálních sítích zmiňují, že udržitelnost synteticky získávaných vonných složek je mnohem větší než u některých esenciálních olejů. Co je na tom pravdy a jaké vůně zvolit, aby nám dělaly společnost a bylo to dobré pro nás i pro přírodu?
Parfémoví influenceři nakupují niche vůně jako zběsilí a při jakékoliv zmínce o potenciální toxicitě syntetických vonných látek točí někteří z nich posměšná videa ve smyslu, že člověk něco vydrží a za ten zážitek a pocit to stojí. Porodní asistentka Soňa Klingerová, která působí v Kanadě, však ukazuje, že tam jsou už myšlenky na potenciální toxičnost parfémů a parfemací obecně na zcela jiné úrovni. Na hlavním vchodu nejmenované vancouverské nemocnice je dokonce velká červená cedule „Prosím, vyvarujte se navoněných produktů, poškozují zdraví našich pacientů, návštěvníků a personálu.“
Syntetické vůně proto nejsou žádoucí ani ve skutečně přírodní kosmetice, ideálně je složka parfum označena hvězdičkou a vypsáno, z jakého přírodního zdroje pochází. Pokud je složka parfum v INCI na zadní straně obalu bez jakéhokoliv vysvětlení, v green beauty lze takovou parfemaci obecně akceptovat, v oblasti přírodní kosmetiky, což je užší kategorie, je to nepřijatelné.
Zajímavý je z hlediska udržitelnosti a vlivu na zdraví z posledních let například koncept parfémů Henry Rose, které na americký trh uvedla Michelle Pfeiffer. Každá vůně deklaruje totiž přesné složení, a navíc využívá jen složky, které mají v rámci principu předběžné opatrnosti potvrzenou jakousi „netoxičnost“ k reprodukčnímu, nervovému a dalším systémům dle organizace Environmental Working Group. Na českém trhu jsou k dostání třeba parfémy Abel, které také deklarují kompletní složení a 100% původ v přírodě. Jejich výhodou je navíc to, že jsou funkční a voňavé stejně jako konvenční.
Syntetika, nebo příroda – co je udržitelnější?
Potravinářský, kosmetický a parfumářský průmysl se nás již desítky let a v poslední době stále intenzivněji snaží přesvědčit o kvalitě syntetiky v podobě „přírodně identických“ složek. Nejčastěji se ohání nedostatkem surovin/ potřebou zdrojů navzdory nedostatku a v druhém plánu pak nestálostí vonných složek rostlin – dle půdy, počasí a dalších faktorů může esenciální olej vonět každý rok zcela různě.
Některé společnosti kombinují přírodní a syntetické složky, aby optimalizovaly udržitelnost a bezpečnost. Činí tak například ve svých aromaterapeutických produktech eko kosmetika Kneipp, aby dosáhla vyššího vonného účinku a nepřetěžovala zdroje, zatímco je její kosmetika produkována masově – udržitelné řešení vhodné pro velký objem zákazníků a s pádnými argumenty.
Přírodně identické vonné oleje fungují tak, že kopírují molekuly esenciálních olejů bez vyčerpání rostlinných zdrojů. Nabízejí tak střední cestu, která ovšem stále nese rizika syntetiky, není-li potvrzeno, že na zdraví žádný negativní vliv nemají.
Ano, syntetické vonné složky nemusí být zdraví škodlivé – takové skutečně existují a ano, mohou snížit zátěž, kterou představuje nekontrolované masové pěstování rostlin a zátěž z použité chemie na ekosystémy. Zároveň jsou ale některé vonné syntetické složky z petrochemického průmyslu, a tudíž z neobnovitelného zdroje, což je pro green beauty zcela nepřijatelné.
Udržitelnější přístup by mohl zahrnovat odpovědné získávání esenciálních olejů z ekopěstování a omezení jejich používání na opravdu na to potřebné. Příklad z praxe: majitelka značky Pravájá například omezila výrobu parfémového oleje Omamný zájem ve chvíli, kdy byl nedostatek kvalitního hyacintu a ona jej chtěla využít pro výrobu pleťové péče, kde kromě toho, že voní, zároveň pečuje o pleť a nabízí příjemné účinky pečujícího rituálu. Pozitivní psychologický vliv éterických olejů je totiž doložen řadou výzkumů, zatímco syntetika má za sebou stále jen to, že dobře voní – abychom jí nekřivdili, někdy může být vhodnější pro citlivou pleť, proto syntetické parfemace využívá například slovenská green beauty značka iloveme!
Dle autorky knihy Voňavá lékarna Valerie Ann Worwoodové patří k nejuspokojivějším aspektům medicínského a kosmetického používání éterických olejů skutečnost, že velmi účinně vstupují do těla a stejně tak z něj i vystupují a nezanechávají po sobě toxická rezidua. Nejefektivnější způsob využívání esenciálních olejů je pak dle Worwoodové šetrná vnější aplikace a inhalace.
Proč vůně pěstovat?
Dle článku v online magazínu Bioscience z roku 2010 pěstování rozmanitých druhů rostlin, například i těch, které se používají v přírodní kosmetice a pro výrobu esenciálních olejů, zlepšuje strukturu půdy a zvyšuje mikrobiální aktivitu. Tyto biologické aktivity zvyšují schopnost půdy zadržovat uhlík a živiny. Pěstováním víceletých rostlin a používáním udržitelných zemědělských postupů můžeme zvýšit přirozenou schopnost půdy ukládat uhlík. To nejen pomáhá snižovat množství atmosférického uhlíku, ale také podporuje biologickou rozmanitost a úrodnost půdy, čímž vzniká regenerační systém, který prospívá jak ekosystémům, tak zemědělské produktivitě.
K tomu dodává marketingová ředitelka česko-rakouského bio producenta Sonnentor Kamila Šťastná: „V nabídce Sonnentoru máme esenciální oleje v bio kvalitě od ověřených zdrojů. Využití těchto silic nevnímáme jako něco, co by bylo protichůdné k smysluplné výrobě potravin. Rostliny, ze kterých se oleje získávají, podporují biodiverzitu v přírodě, umožňují při opylování včelám druhovou rozmanitost, což je pro přírodu rovněž obohacující. Výsledkem jsou navíc produkty, které vhodně doplňují stravovací návyky, tedy pečují nejen o tělo, ale také o duši, na kterou v péči dost často zapomínáme.“
Co jsou vlastně esenciální oleje a co umí s psychikou?
Dle Nového vonného průvodce Freda a Ingrid Wollnerových z roku 2009 jde o vůně, které jsou uloženy v různém množství ve formě drobných olejových kapiček v různých částech rostlin, například v kořeni, listu, květu, plodu či ve slupce. Slouží rostlině k zajištění jejího vlastního přežití přitahováním hmyzu, k obraně proti mikroorganismům, jako jsou houby nebo bakterie, a také k navázání kontaktu rostliny s okolím.
Mají svou roli také v metabolismu rostlin, což lze přirovnat k funkci lidských hormonů na člověka. Mají navíc vlastnosti, které jsou typické pro celou rostlinu. V samém základu je lze tedy považovat za podstatu, esenci, duši rostliny. Z chemického hlediska jsou pak jednotlivé esenciální oleje už hotovou kombinací až 500 různých složek, především alkoholů, esterů, fenolů, terpenů, aldehydů a ketonů uspořádaných ve zcela unikátní kombinaci.
Pomineme-li dávnou lidskou historii užití esenciálních olejů v Číně, Indii, starověkém Řecku či Egyptě, ve 12. století přinesli znalosti o možnosti péče pomocí éterických olejů do Španělska a jižní Francie arabští imigranti. Až do první třetiny 19. století pak byly jediným vonným zdrojem při výrobě parfémů a vůní, začaly být tedy vedle léčení využívány převážně k estetickým účelům. Začátek 20. století na jednu stranu nahrál syntetice, ale na stranu druhou vzniklo biodynamické zemědělství, jenž bylo předchůdcem toho ekologického, a své kořeny zapustila antroposofie nebo kontrolovaná přírodní kosmetická značka Weleda.
Ve 20. a 30. letech 20. století bylo vědecky prokázáno mnoho psychologických účinků esenciálních na psychiku, jak uvádí Igor V. Sakov v knize Vůně pro duši – ať už je to důkaz profesora Rovestiho z Milána, že vdechováním vůní určitých rostlin lze léčit depresi a úzkost, další vědci v témže desetiletí prokázali působení siličnatých rostlin na nervovou soustavu atd.
Vůně pro pacienty?
Klinická aromaterapie je běžná v mnoha zemích. Například pediatrička Esther Martínez García pro magazín Wearephyto, který na český trh přináší značka terpenic labs, uvedla, že „aromaterapie je základním pilířem našeho přístupu k integrativní dětské onkologii“. Při vytváření Pediatric Cancer Center v Barceloně v roce 2018 se lékařka inspirovala v USA a Kanadě, kde je použití esenciálních olejů běžnou součástí péče a vůně syntetické, jak zmíněno výše, jsou naopak nežádoucí: „Když jsme šli do Presbyteriánu v NYC, už aromaterapii dávno používali a byla součástí terapeutického arzenálu Oddělení integrativní onkologie, takže nám to dodalo mnohem více odvahy, chuti a důvodů ji implementovat v naší nemocnici.“
Uvítací aromaterapeutická sada je jednou z věcí, která je dle Garcíové pacienty přijímána nejlépe v rámci celkově těžké diagnózy. Aromaterapie je představena již při první návštěvě pacienta, když se diagnóza stanovuje. Doplňková léčba je prezentována jako součást léčby, jako součást jejího plánu, ne jako možnost. Pacient ji tedy může odmítnout, ale je součástí léčby.
Tato sada v barcelonské nemocnici obsahuje pět esenciálních olejů, které umožňují předcházet toxicitě nebo vedlejším účinkům konvenční léčby. Garcíová uvádí detaily: „Sada obsahuje esenciální olej ylang ylang, mandarinku, citron, mátu luční a levanduli. Nejprve se používají ke zvládání nevolnosti a zvracení, což je první nepříjemnost, kterou naši pacienti zažívají. Jako první možnost využíváme především citronový esenciální olej. Jako druhou možnost, pokud nám to věk a stav pacienta dovolí, mátu luční, a jako třetí možnost mandarinkový esenciální olej. Pro zvládání stresu, nespavosti, úzkosti jak pacientů, tak rodiny – protože sada je pro celou rodinu – používáme levanduli, zrovna jako mandarinku, jak společně v kombinaci, tak samotnou.“
Základem účinku je kvalita, která v první řadě značí respekt
Opravdu kvalitní éterický olej, aby nabídl všechny své benefity a potenci, by měl být v bio kvalitě. Známý francouzský aromaterapeut Jean Valnet uvádí, jak poznat kvalitní produkt slušného výrobce. Kvalitní esenciální olej pochází pouze z rostliny, jejíž botanické jméno následně najdete na obalu, není odbarvován, okysličován ani koncentrován. Není smíchaný s žádným jiným produktem, jako je alkohol, olej, éterický olej z jiné rostliny, nejde-li přímo už o aromaterapeutickou směs, a neobsahuje žádná aditiva, jako jsou konzervační látky či barviva. Balení v lahvičkách z hnědého skla pak silici chrání před slunečním zářením a rychlejší oxidací.
Autorka Knihy Aromaterapie do kapsy Marie Noe se v úvodu věnuje tématu, proč je bio vhodnější: „Ekologické zemědělství, které produkuje bio produkty, jako jsou v případě kosmetiky například bio hydroláty, bio éterické a bio rostlinné oleje, je důležité pro zachování zdravého půdního fondu. Chceme-li, aby půda zůstávala v co nejlepší kvalitě a živila i budoucí generace, je to jediný možný způsob pěstování.
Ani v případě pěstování rostliny pro získávání éterických olejů nejde o to, jestli následně má víc živin, ale o to, že je pěstována šetrně, bez chemických postřiků a s respektem k surovině i člověku. Navíc díky pravidlům pro zpracování bio surovin je s rostlinou nakládáno mnohem šetrněji – surovina je tudíž čistší a kvalitnější.“
Katarina Svoboda dle Noe výzkumy prokázala, že zbytky pesticidů se do esenciálních olejů zpracovávaných destilací nedostávají, což je dobrá zpráva, ale esenciální oleje se nezískávají jen destilací, ale třeba i lisováním, jako citrusy, nebo extrakcí CO2 a tam už zbytky pesticidů být mohou.
V dnešní době je podle Noe třeba mít na paměti, že i z aromaterapie se stal obrovský byznys, o čemž svědčí třeba plné sklady kanystrů se silicemi nejmenované české firmy, která se chystá na své předvánočně naladěné zákazníky a inzeruje své kanystry na sociálních sítích, nebo neskutečný boom vonných svíček. Lidé už se naučili eliminovat z hoření parafín a dát přednost sójovému vosku, ale stále nějak trvají na intenzivních vůních, což pak vede k nadspotřebě právě esenciálních olejů a kolotoči nekontrolovaného byznysu, který s udržitelností nemá nic společného.
Vůně ano, ale s mírou
Dobrý esenciální olej provoní místnost, auto, lze jej přidat jako aroma do pečení – například v Maroku se takto hojně využívá voda z pomerančových květů. Dále si s jeho pomocí můžete ve správném naředění s olejem či solí dopřát doslova wellness péči o tělo a pleť i s patřičným efektem některých konkrétních typů, třeba na vrásky či rozjasnění. V případě sójové svíčky uvolňuje své aroma teplem rozehřátého vosku, ještě lepší pro rozptýlení v interiéru je ale difuzér. Esenciální olej je vždy blahodárný fyzicky i psychicky, je-li použit ve správnou chvíli a ze správného kvalitního zdroje.
Kvalitní výrobce, jakým je třeba německá kontrolovaná značka aromaterapeutické přírodní kosmetiky Primavera, vyzdvihuje a přímo definuje své zdroje. Jmenuje konkrétní projekty v různých zemích, se kterými mnohdy pracuje desítky let – kajeput z divokého rodinného sběru v Kambodže a citronová tráva taktéž z divokého sběru v Bhútánu – obojí destilováno přímo na místě; bylinné esenciální oleje jako fenykl, šalvěj nebo levandule z francouzské kooperativy Agronatura v biodynamické demeter kvalitě atp.
Rostlinu jako celek i s jejími pečujícími účinky, nejen jako zdroj vůně a psychické pohody, vnímá společnosti Wala, která vyrábí značku Dr. Hauschka.
Jako jedna z mála firem s kontrolovanou přírodní kosmetikou má německá společnost dokonce dva parfuméry. Jörg Zimmermann, formulátor vůní společnosti Wala, pracuje s esenciálními oleji podobně jako parfuméři v roce 1830 před tím, než z průmyslu vzešla jakákoliv syntetická parfemace. Ke své práci pro Walu Zimmermann dodává: „U značky Dr. Hauschka je vůně díl skládačky, který dokonale odpovídá aplikaci výrobku a jeho účinku. Kvalitě esenciálních olejů přikládáme velký význam, nesou v sobě historii a zkušenosti příslušné rostliny, jejího životního prostředí.“
Pozor a opatrně, příroda má sílu
Čisté esenciální oleje jsou velmi silné, proto se nesmí nanášet přímo na pokožku, a to ani ty v bio kvalitě, a je třeba je před aplikací ředit nějakým médiem/nosným olejem – takový úkon je ideální nechat na odborníkovi v podobě formulátora, maséra či aromaterapeuta. Užívání esenciálních olejů je možné, ale opět jen v podobě z nějakého ověřeného certifikovaného zdroje nebo z rukou odborníka.
A co se týká dětí? „Aromaterapie ve formě květových vod neboli hydrolátů může člověka provázet od prvního nádechu. Do porodnice ráda klientkám doporučuji růžovou vodu, kterou pro miminko uplatníte při péči o zarudlou či podrážděnou kůži. Samozřejmě se musí jednat o čistý hydrolát bez konzervantů, ideálně v bio kvalitě. Éterickým olejům je dobré se vyhnout ideálně celý první rok. Případně je používat jen po konzultaci s vystudovaným aromaterapeutem v bezpečném ředění,“ uvádí aromaterapeutka Anna Krutová, jejíž přednášku o psychoterapii formou vůní můžete absolvovat na Pečující konferenci 8. 11. v Praze.
Všechna výše zmíněná tvrzení v lidech probouzejí strach, že v případě esenciálních olejů více než u syntetiky jde o něco toxického, nebezpečného či nežádoucího, o čemž nás přesvědčuje spousta omezení, která pro bezpečí euroobčanů (a je to dobře) formuluje EU. S esenciálními oleji je tomu ale právě naopak! Jde o mocné přírodní zdroje, které vám mohu přinést, jsou-li v bio kvalitě a dostávají-li se k vám z rukou odborníka, spoustu benefitů pro vaši psychiku v rámci kosmetické péče a potěšit jednoduše i váš čich. Kvůli jejich extrémní potenci je však důležité s nimi nakládat opatrně a s respektem. Vždy, když přírodě projevíme respekt, dostaneme něco dobrého na oplátku.
