Pokud poslanci Evropského parlamentu na apríla odhlasují zrychlenou proceduru. O odložení nefinančního reportingu pro většinu firem o dva roky by mohli rozhodnout už 3. dubna.
Vyplývá to z předběžného programu jednání Evropského parlamentu, které začne právě 1. dubna. I tento program ale poslanci ještě musejí schválit.
Odklad reportingu o dva roky je součástí balíčku legislativních změn zvaných omnibus. Ten navrhla Evropská komise koncem února s cílem ulevit hlavně středním a menším firmám od přílišné administrativy. Omnibus obsahuje řadu změn, které se dotýkají směrnice CSRD o nefinančním reportingu, směrnice o náležité péči podniků (CSDDD), uhlíkového cla (CBAM) a taxonomie, tedy klasifikace činností firmy dle toho, nakolik jsou udržitelné.
Odklad o dva roky budou poslanci a posléze i Rada schvalovat jako první, protože se dotýká i firem, které měly zveřejnit svá nefinanční data – jako ta o uhlíkové stopě, spotřebě vody či chování k zaměstnancům – už za letošní rok. Ty totiž nyní nevědí, podle čeho se mají řídit, takže na trhu panuje velká nejistota.
K vyjasnění zmatků nepřispívá ani český stát. Ministerstvo financí nestihlo včas transponovat celou směrnici CSRD do zákona o účetnictví. Návrh týkající se letošního roku teprve leží v parlamentu a poslanci ODS a ANO už k němu lepí pozměňovací návrhy. Kvůli vývoji okolo omnibusu lze očekávat, že se schválením konečné podoby bude sněmovna vyčkávat.
Odklad reportingu navržený Evropskou komisí se týká firem spadajících podle CSRD do takzvané druhé a třetí vlny, které měly zveřejňovat povinně své reporty v roce 2026 a 2027. Jen v Česku mělo za letošní rok odhadem začít reportovat na tisíc firem.
S odkladem se spěchá
Dalším bodem jednání poslanců má být odsunutí náběhu směrnice mapující dodavatelské řetězce (CSDDD), a to o jeden rok.
Jak napsal už dříve web Politico, pokud Evropský parlament schválí odklad v dubnu, lze podle expertů čekat, že by změna mohla projít do letních prázdnin. Státy by ji tak mohly stihnout převést do svých národních legislativ do konce roku.
To naznačilo i jednání Rady EU minulý týden, kde jasně zaznělo, že odklad musí být schválen všemi orgány Evropské unie nejpozději do června.
Zároveň lze očekávat, že o dalších bodech návrhu Komise budou politici debatovat déle a tlaky budou z obou stran. K těm klíčovým patří určení hranice, od jaké velikosti mají firmy povinnost zveřejňovat nefinanční zprávu. Dosud se měla povinnost týkat firem nad 250 zaměstnanců, nyní Komise navrhla tisíc.
V kuloárech se ale podle expertů debatuje i o hranici 500 zaměstnanců, protože ta by zároveň odpovídala směrnici NFRD. To je směrnice o nefinančním reportingu předcházející nynější CSRD.
Evropská rada se každopádně zasazuje o to, aby schvalování bylo co nejrychlejší. V závěrech jejího jednání z 20. března stojí, že naléhá na další spoluzákonodárce, aby všechny části omnibusu dokončili „prioritně a s vysokou mírou ambicí co nejdříve v roce 2025“.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
