Poslanci Evropského parlamentu prvního dubna rozhodnou, jestli budou o odkladu nefinančního reportingu pro firmy hlasovat zrychleným postupem pro takzvané naléhavé případy. Žádost o něj podala Evropská lidová strana, která je v Evropském parlamentu nejsilnější. Má zahnat nejistotu.
Bod s hlasováním o zrychleném postupu je nyní zařazen na program další plenární schůze začínající 31. března na první dubnový den v poledne. Z jednacího řádu Evropského parlamentu vyplývá, že pokud poslanci schválí tento typ hlasování, je daný návrh projednán přednostně před jinými body v příslušném výboru. I ten přitom může použít zjednodušený postup, tedy schválí návrh hned bez pozměňovacích návrhů, pokud je pro alespoň desetina poslanců.
Povinnost zveřejňovat nefinanční zprávu o svém podnikání už mají největší společnosti. Od tohoto roku se mělo připojit dalších několik desítek tisíc. Evropská komise ale koncem února přišla s návrhem balíčku legislativních změn zvaným omnibus, který mimo jiné hovoří o odkladu povinnosti o dva roky.
Omnibus má ulevit hlavně středním a menším firmám od přílišné administrativy a obsahuje řadu změn, které se dotýkají směrnice CSRD o nefinančním reportingu, směrnice o náležité péči podniků (CSDDD), CBAM (uhlíkového cla) a taxonomie, tedy klasifikace činností firmy dle toho, nakolik jsou udržitelné.
Na trhu panuje nejistota
Odklad o dva roky mají poslanci a posléze i Rada schvalovat jako první, protože se dotýká i firem, které měly zveřejnit data o své uhlíkové stopě, spotřebě vody či o svém přístupu k zaměstnancům už za letošní rok. Tyto společnosti nyní nevědí, co budou muset podle zákona splnit, a na trhu panuje velká nejistota. Ty odpovědnější už přitom s přípravami začaly.
Odklad reportingu se týká firem spadajících podle CSRD do takzvané druhé a třetí vlny, které měly zveřejňovat povinně své reporty v roce 2026 a 2027. O jeden rok se má odsunout i náběh směrnice mapující dodavatelské řetězce (CSDDD).
Jak dříve informoval web Politico, pokud Evropský parlament v dubnu odklad schválí, lze podle expertů čekat, že by změna mohla projít do letních prázdnin. Státy Unie by ji tak mohly stihnout převést do svých národních legislativ ještě do konce roku.
Zároveň lze očekávat, že o dalších bodech návrhu Komise budou politici debatovat déle a tlaky budou z obou stran. K těm klíčovým patří určení hranice, od jaké velikosti mají firmy povinnost zveřejňovat nefinanční zprávu. Dosud se měla povinnost týkat firem nad 250 zaměstnanců, nyní Komise navrhla tisíc.
V kuloárech se podle expertů debatuje i o hranici 500 zaměstnanců, protože ta by zároveň odpovídala směrnici NFRD. To je směrnice o nefinančním reportingu, která byla předchůdcem současné směrnice CSRD.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
