Obřím vertikálním farmám se v posledních letech příliš nedařilo a řada těch největších v zahraničí skončila. Jejich provoz totiž potřebuje velké množství energie a řada společností neustála jejich prudké zdražení. Některé projekty zaměřené na hydroponické pěstování padly i v Česku.
Provoz obřích vertikálních farem, které hydroponicky pěstují například saláty nebo bylinky, spotřebuje velké množství energie, u kterých došlo v minulých letech ke skokovému zdražení. Aby se takový způsob pěstování i nadále ekonomicky vyplatil, musí farmy přecházet k alternativním energetickým zdrojům a více energií šetřit.
Podle serveru BBC bankrot v červnu 2023 vyhlásila i americká hydroponická farma AeroFarms, která do té doby patřila mezi největší producenty. Do úpadku se loni dostala i francouzská firma Agricool, svoji činnost ukončila společnost Fifth Season se sídlem v Pensylvánii, firma Iron Ox z Kalifornie propustila téměř polovinu svých zaměstnanců a společnost Infarm ukončila svoje působení v Evropě a propustila přibližně 500 zaměstnanců.
Infarm podle BBC uvedla, že se firma „rozhodla přesunout svoje geografické zaměření z Evropy do oblastí s vysokým potenciálem pro vnitřní zemědělství, které jsou lépe přizpůsobeny nízkým cenám energie“.
V České republice se k realizaci vůbec nedostal projekt Farm Planet, připravovaný Tomášem Lichtenbergem, spoluzakladatelem sítě Fruitisimo. Jednat se mělo o farmu na hydroponické pěstování salátu. „Projekt je v této chvíli pozastavený. Museli jsme to ukončit kvůli vysokému nárůstu cen energií,“ uvedl Lichtenberg pro Ekonews.cz.
Skončila také vertikální farma společnosti Fosfa, Feel Greens, která fungovala v jejím areálu a která o sobě uváděla, že je první v Česku. To, že již nefunguje, potvrdila paní na info lince, webové stránky již také neexistují. Na oficiální vyjádření čekáme.
Menší farmy přežily
Nejtěžší byl rok 2022 i pro malou pražskou hydroponickou farmu Herba Fabrica. „Na energiích jsme dopláceli velké částky, naštěstí tento rok jsme již na normálu. Ceny energií se srovnaly a nemáme tedy abnormální výdaje,“ uvedla Karolína Pumprová, jednatelka Herba Fabrica.
Větší hydroponické farmy to mají kvůli velkým nákladům na energie podle Pumprové složitější. „Na rozdíl od většiny společností jsme začali s vlastními zdroji a budujeme firmu krok za krokem. Organicky roste. Nebýt zatížen úvěry nebo investory je velká výhoda. V případě velkých farem ani jiná možnost není, vstupní náklady na vybavení jsou vysoké, a přece jenom salát je salát, neprodáte ho za 200 korun. Proto pak jakákoliv změna trhu může být pro firmu fatální,“ vysvětluje.
Důraz na minimalizaci spotřeby energie klade i česká společnost GreeenTech, která se specializuje na vývoj technologií pro hydroponické pěstování. Své systémy instalují v tuzemsku i v zahraniční například v Dubaji či Německu. Celkem jich mají nainstalováno patnáct. Jejich technologie využívají online prodejci potravin, supermarkety, restaurace i kanceláře.
„Naše farmy jsou od začátku vyvíjeny s ohledem na spotřebu vody a elektřiny. Nejmenší spotřebuje kolem jednoho kilowattu za hodinu, ta největší přibližně osm kilowattů za hodinu,“ uvádí Dmitrij Lipovskij, zakladatel společnosti.
V závislosti na druhu pěstované zeleniny se spotřeba elektřiny ve Herba Fabrica pohybuje mezi 150 až 200 watty na metr čtvereční. Ještě před třemi lety produkovala firma tisíc balíčků rostlinných výhonků týdne. Podle Pumprové se jejich obrat v loňském roce zvýšil o 95 procent. Jejich produkci odebírají především velcí gastro dodavatelé. Do budoucna by prý Herba Fabrica prý své zákazníky ráda více diverzifikovala.
Nejmodernější farma v Británii
Podle serveru BBC se teď otevřela nejmodernější vertikální farma Británie v Gloucestershiru. „Je to přeměna zemědělství v technologicky pokročilou továrnu. Tohle je něco úplně jiného,“ uvedl hlavní pěstitel Glyn Stephens.
V rozlehlém prostoru se pěstují saláty a bylinky. Navzdory vysoké spotřebě elektřiny z obnovitelných zdrojů, která napájí světla, vzduchotechniku a nespočet dalších systémů na úpravu ovzduší, provozovatelé trvají na tom, že jejich produkce je efektivnější a šetrnější vůči životnímu prostředí. „V porovnání s náklady a emisemi dovozu napříč Evropou, nebo dokonce letecké dopravy, šetříme uhlík,“ uvádí Stephens. Vertikální zemědělská produkce rovněž nepodléhá nepříznivým vlivům počasí či sucha. Cenově se potraviny z této farmy pohybují stejně jako konkurence na britském trhu.
Podle Jamese Lloyda-Jonese, zakladatele a generálního ředitele společnosti Jones Food Company, je nová vertikální farma v Gloucestershiru efektivnější a bude snáze čelit výkyvům energetického trhu.
Po možnostech alternativního napájení se před nějakou dobou poohlížela i společnost Herba Fabrica. „Alternativy mají vysoké vstupní náklady, což si nemůžeme dovolit. Bohužel by byla investice nenávratná, proto jsme od tohoto směru upustili,“ vysvětluje Pumprová.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
