Audio verze článku:

Italský plán obnovy a odolnosti loni podpořil agrovoltaiku štědrou dotací. Dvojí využití půdy se rozhodla vyzkoušet pětistovka projektů o celkové kapacitě přesahující 1,5 gigawattu. Nedůvěra Italů v obnovitelné zdroje i zájmy mafie jim však komplikují situaci.

Rozlehlá plošina Murge je jednou z nejúrodnějších v Itálii. Nachází se v jižní části země poblíž třistatisícového města Bari. Právě zde v roce 2008 u města Laterza založila skupina nadšenců na dvou hektarech komunitní agrovoltaickou vinici. Jejich cílem je, aby bylo pro ně farmaření ekonomicky i ekologicky co nejudržitelnější.

Nejprve zkusili různé plodiny, nakonec jim vyšla jako nejvhodnější pro pěstování ve stínu panelů právě vinná réva. Teď zkoumají, jaké odrůdě se bude dařit nejlépe. Ve hře jsou i druhy révy vhodné na šumivé víno.

Claudio Campanella a Donato Giorgio jsou původně technici, ale postupně se z nich stali odborníci i na zemědělství. „Agrovoltaika není pouhým součtem dvou metod, ale hledáním optimální rovnováhy mezi dvěma zdánlivě vzdálenými světy. Je nezbytné mít správné dovednosti pro obě odvětví,“ říkají redaktorům zpravodajského webu lavialibera, s nímž Ekonews spolupracují v rámci projektu financovaného Journalismfund Europe.

Agrovoltaika je pro ně investicí do kvality vína a současně do udržitelnosti životního prostředí. Důležitá je pro ně zejména komunita, pravidelně například pořádají programy pro rodiny s dětmi.

Na projektu spolupracují s univerzitou v Bari, která zkoumá dopad panelů na révu. „Podle našeho názoru fotovoltaika zemědělství pomáhá, a dokonce ho zlepšuje,“ říkají Campanella a Giorgio.

Vinice Domaine de Nidolères na francouzské straně Pyrenejí kryjí fotovoltaické panely společnosti Sun'Agri a révě to zatím prospívá. Foto: poskytnuto společností Sun'Agri
Révě ve Francii se pod soláry daří lépe než bez nich. V Česku agrovoltaiku stát omezuje na pár plodin

Miliarda na agrovoltaiku

Italská vláda si v roce 2021 vytyčila cíl, podle něhož mají zemědělskou půdu doplnit soláry o maximálním výkonu jednoho gigawattu. Emise skleníkových plynů by se díky nim mohly snížit až o 0,8 milionu tun ekvivalentu oxidu uhličitého.

Na finanční podporu si zájemci ale museli počkat. Až v prosinci roku 2023 vyčlenila vláda na podporu agrovoltaiky 1,1 miliardy eur z Italského plánu obnovy a odolnosti. Celkově Itálie získala z Fondu obnovy EU 191 miliard eur. Na ekologickou transformaci pak putovalo přes 68 miliard eur.

Instalace podpořené dotací musí splňovat poměrně přísné podmínky. Zájemci si kromě panelů musí pořídit monitorovací systémy sledující dopad na plodiny a zvířata, zadržování vody, úrodnost půdy, mikroklima a odolnost vůči změně klimatu.

Projekty mohly o podporu žádat loni od června do září. Příspěvek pokryje až 40 procent nákladů na instalaci a správu panelů. Přihlásilo se přes šest set zájemců. Z nich italské ministerstvo životního prostředí vybralo 540 projektů o celkové kapacitě 1,5 gigawattu. Provoz musí zahájit do poloviny příštího roku.

Aktuální maximální výkon slunečních elektráren v Itálii dosahuje 34 gigawattů. Během předchozího roku Itálie vyrobila poprvé více elektřiny ze zelených zdrojů než z fosilních paliv. Počet nových slunečních elektráren loni výrazně rostl, podobně jako v Česku zatím převažují domovní instalace.

Panely nad rostlinami v květináčích ve Školkách Litomyšl ochránily loni rostliny před supercelou. Foto: Karolína Chlumecká, Ekonews
Ochrání před sluncem i lijáky. Jak v Litomyšli spojili pěstování malin a květin s výrobou elektřiny

Aby to nebyl „agrowashing“

„Itálie má vynikající předpoklady stát se laboratoří agrovoltaiky na mezinárodní úrovni,“ vysvětluje Alessandra Scognamigliová, prezidentka Italské asociace pro udržitelnou agrovoltaiku.

Klíčové je podle ní ukázat, že agrovoltaika není klasická pozemní elektrárna. „Největší výzvou je vybudovat důvěru a povědomí o agrovoltaice, ukázat, že je proveditelná a má značný potenciál, pokud jde o odolnost zemědělství vůči změně klimatu,“ dodává Scognamigliová.

Popisuje, že se v Itálii některé projekty jako agrovoltaika pouze tváří. „Jsme svědky pokusů označit takto systémy, které jsou ve skutečnosti jen fotovoltaikou na zemědělské půdě,“ říká.

Italská asociace pro udržitelnou agrovoltaiku se proti tomu snaží bojovat a vytváří pravidla, jak má správné dvojí využití půdy vypadat. Sdružuje projekty a firmy, které se segmentu věnují, a uděluje jim vlastní certifikaci.

Pěstování citronů nedaleko Cosenzy na jihu Itálie kombinují s výrobou elektrické energie. Foto: Natalie Sclippa, lavialibera
Pěstování citronů nedaleko Cosenzy na jihu Itálie kombinují s výrobou elektrické energie. Foto: Natalie Sclippa, lavialibera

Mafie sleduje pečlivě celý sektor

V mnoha regionech od Apulie až po Benátsko či Sardinii nicméně v posledních měsících roste proti vznikajícím agrovoltaikám odpor. Panuje strach z toho, že se z nového oboru stane byznys založený na spekulacích s půdou. Loni v září neznámý pachatel na jihu Sardinie dokonce zapálil dva tisíce panelů už připravených k zapojení.

Na Sardinii se totiž osud agrovoltaiky prolíná s vyhrocenou debatou provázející rozvoj obnovitelných zdrojů. Ostrov by se díky ideálním podmínkám mohl stát jedním z hlavních center zelené energetiky v Evropě. Státní podporu ale v minulosti opakovaně zneužívala mafie a spekulanti, kteří jen půdu přeprodávali. Místní se tak na nové iniciativy dívají s nedůvěrou.

Mafie v Itálii sleduje celý sektor obnovitelných zdrojů energie a hledá cesty, jak do něj proniknout. Využívají je na praní špinavých peněz a ještě se díky nim tváří ekologicky.

Web lavialibera se korupci a organizovanému zločinu věnuje dlouhodobě a sleduje jejich prolínání do státních struktur. Při mapování agrovoltaických farem v Itálii redaktoři pečlivě ověřovali, zda nejde právě o takové projekty.

„Nákupy pozemků energetickými společnostmi jsou běžně považovány za potenciálně rizikové z hlediska organizovaného zločinu vzhledem k jeho dlouhodobému zájmu o tento sektor,“ vysvětluje pro lavialibera Enzo Serata, ředitel Finanční informační jednotky Italské národní banky.

„I když jsou signály zatím slabé, přezkoumané finanční toky naznačují koncentraci těchto podniků zejména na Sicílii a v Apulii,“ dodává. Jako prevenci Serata zmiňuje několik opatření, která mají zabránit zneužívání veřejných financí. Klíčovou roli hraje systém hlášení podezřelých transakcí a úzká spolupráce s veřejnou správou.

Odpor na Sardinii vyvrcholil loni v prosinci. Na popud občanské iniciativy, která shromáždila více než 200 tisíc podpisů, schválil ostrov zákon omezující další rozvoj obnovitelných zdrojů. Teď mohou vzniknout na pouhém jednom procentu území. Nezisková ekologická organizace Legambiente dokonce tvrdí, že vzniknout už nemohou prakticky nikde.

Koncem ledna centrální vláda tento zákon napadla s tím, že je „v rozporu s národními a evropskými předpisy“. Nyní se čeká na rozhodnutí ústavního soudu, který určí, zda může sama Sardinie o omezení rozhodnout.

Milan Kroulík z České zemědělské univerzity zkoumá vliv agrovoltaiky na plodiny. Foto: Karolína Chlumecká, Ekonews
Maliny sbíráme každé tři dny a už se zabýváme možností robotizované sklizně, říká vědec zkoumající agrovoltaiku

Není jasné, kolik projektů existuje

Projekty podpořené minulý rok by ale měly být v tomto ohledu v pořádku. Redakce webu lavialibera analyzovala data italského ministerstva životního prostředí a zjistila, že dotace pro agrovoltaiku získaly výhradně zemědělské subjekty.

Resort podle webu ale eviduje dalších 1298 potenciálně problematických projektů. Jde převážně o velké instalace navržené energetickými společnostmi, u nichž není povinné sledování dopadů na krajinu.

logo Journalismfund Europe

Podle webu lavialibera je nejvíce schválených projektů právě na Sardinii, Sicílii a v Apulii. Z portálu však nelze zjistit, kolik z nich bylo skutečně uvedeno do provozu, a ministerstvo na dotazy webu lavialibera neodpovědělo. Komplexní data o tom, kolik agrovoltaických instalací v Itálii je, chybí.

Tento článek vznikl za podpory Journalismfund Europe.

Paolo Valenti

Paolo Valenti je redaktor italského zpravodajského webu lavialibera, s nímž Ekonews spolupracovaly v rámci projektu zaměřeného na agrovoltaiku a financovaného Journalismfund Europe.

Natalie Sclippa

Natalie Sclippa je redaktorka italského zpravodajského webu lavialibera, s nímž Ekonews spolupracovaly v rámci projektu zaměřeného na agrovoltaiku a financovaného Journalismfund Europe.

Karolína Chlumecká
Karolína Chlumecká

Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.