Ministerstvo zdravotnictví ještě rok po kontrolní akci hygieniků analyzuje vzorky vody odebrané ze školských zařízení, kde se ukázala kontaminace olovem. Přestože olověné trubky měly být dávno vyměněné, zřizovatelé to často nechávají na vedení škol. A ta mají často jiné investiční priority.
Z prezentace Státního zdravotního ústavu, kterou má Ekonews k dispozici, vyplývá, že ze 431 škol a školských zařízení jich 15 procent loni vykázalo alespoň jeden výsledek nad současný limit 10 mikrogramů na litr (µg/l). Nový limit pět mikrogramů, který začne platit od roku 2036, by prolomilo výsledkem alespoň jednoho vzorku 18 procent škol. Maximální nalezená hodnota činila 1160 mikrogramů na litr pitné vody. Ministerstvo zdravotnictví výsledky podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba zatím „podrobně analyzuje“.
Nejvíce „nadlimitních“ škol se nachází ve Středočeském, Moravskoslezském, Královehradeckém a Olomouckém kraji, píše se v materiálu zdravotního ústavu. Některé nálezy navíc odporují tvrzení, že ve škole došlo k výměně potrubí.
Děti možná vodu nepijí
Olovem kontaminovaná voda může mít na zdraví dětí negativní účinky. „Olovo je kumulativní jed, který je zvláště nebezpečný pro malé děti. I při nízké úrovni expozice, která byla dříve považována za bezpečnou, poškozuje vývoj mozku a nervového systému, což vede k poruchám chování a snížení inteligence dětí. Hlavním zdrojem je potrava. Pitná voda může představovat významný příspěvek expozice olovu ve starých budovách s původními olověnými rozvody vody,“ píše se v odborném textu Krajské hygienické stanice Pardubického kraje z roku 2015.
„V zařízeních s nalezeným nadlimitním obsahem olova v pitné vodě byla bezprostředně přijata příslušná nápravná opatření, to jest okamžitá provozní opatření typu odpouštění vody po noční stagnaci, omezení použití pitné vody k pití a přípravě pokrmů a následná, která zakládají povinnost pro zřizovatele objektů provést v potřebném rozsahu rekonstrukci vnitřní vodovodní sítě,“ sdělil Jakob.
Nález nadlimitní hodnoty olova v konkrétním vzorku pitné vody z konkrétního vodovodního výtokového kohoutu podle něj ještě neznamená, že děti tuto vodu standardně pijí. „Většinou se jednalo o nálezy ve vzorcích vody odebraných po noční stagnaci, zatímco během dne se hodnoty pohybují hluboko pod současným limitem,“ dodal Jakob.
Školy a nemocnice mají necelé čtyři roky
Cílené sledování obsahu olova v pitné vodě, které provedly v loňském roce krajské hygienické stanice, proběhlo zejména kvůli novému požadavku směrnice Evropské unie. Ta ukládá provozovatelům či zřizovatelům „prioritních prostorů“ – jako jsou starší budovy s olověnými rozvody, školy, školky a zdravotnická zařízení a oblasti s prokázaným výskytem zvýšené hladiny olova – povinnost do poloviny roku 2028 zpracovat posouzení zdravotních rizik vnitřních vodovodů a přípojek se zaměřením na výskyt olova v pitné vodě. V případě zjištění nepřijatelných rizik pak mají přijmout účinná nápravná opatření.
„Věříme, že posouzení a řízení rizik prioritních prostor povede v důsledku i ke snížení obsahu olova v těchto objektech, pokud je tam olovo aktuálně problematický parametr,“ sdělila Radka Hušková ze Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR). Vzorky pitné vody se v Česku odebírají na výstupu z úpravny vody a na různých místech v distribuční síti tak, aby se podchytily možné změny v kvalitě dodávané vody v průběhu její distribuce a také na výstupu z kohoutku spotřebitelů.
„Zde je cílem zjistit, zda voda splňuje hygienické požadavky v místě, kde je přímo konzumována. Polovina vzorků se odebírá na stálých odběrných místech a polovina na variabilních odběrných místech,“ doplňuje Hušková.
Četnost vzorkování závisí na velikosti systému zásobování vodou a na počtu zásobovaných obyvatel. Navíc se provádějí i mimořádné kontroly. Výsledky testů jsou provozovatelé vodovodů povinni hlásit do celostátní hygienické databáze pitné vody (PiVo).
„Pokud bychom našli na kohoutku spotřebitele zvýšenou koncentraci olova, tak jednak se provede opakovaný odběr k potvrzení nálezu a jednak informujeme o nálezu vlastníka (provozovatele) nemovitosti a příslušnou hygienickou stanici,“ upřesnila Hušková.
Barely s vodou a cedule s varováním
Nadlimitní výsledky naměřili hygienici i v Olomouci. Podle ředitelky Fakultní základní školy Tererovo náměstí Evy Buchtové škola ukončila výměnu olověných trubek na obou pracovištích. Zaplatil ji zřizovatel, kterým je město Olomouc. Budovy jsou různého data, některé z 60. let a jedna dokonce z roku 1930, tam byl problém největší. Nejnáročnější práce probíhaly o letních prázdninách, jinak se výměna prováděla i za provozu. Práce, které začaly letos v lednu, jsou prý už hotové.
„Se souhlasem hygieny jsme tu měli barely na pitnou vodu. Rodiče i studenti byli o situaci informováni, na kohoutcích v umývárnách byly varovné cedule,“ líčí opatření Buchtová. Sama je prý ve funkci čerstvě, takže nemůže říci, proč se trubky nevyměnily už dříve. Nyní ale bude chtít vodu kontrolovat častěji, byť hlavní důvod k obavám už patrně pominul.
Zřizovateli škol jsou nejen obce, ale také kraje. V Královéhradeckém kraji podle jeho mluvčí Martiny Svatoňové ve druhém čtvrtletí letošního roku aktualizovali plán investic na rekonstrukce, opravy a údržbu škol, jejichž zřizovatelem je kraj. „V rámci akcí, které realizujeme přednostně, jsou zahrnuty rekonstrukce rozvodů vody,“ sdělila Svatoňová.
„Systémový problém ze strany státu“
Proč nejsou staré olověné trubky vyměněné po celém kraji, je podle ní systémový problém ze strany státu. Kraj v tuto chvíli investuje do projektů, které si zvolí vedení jednotlivých škol. Letos z krajského rozpočtu podle mluvčí vyměnili rozvody vody ve Střední škole gastronomie a služeb v Nové Pace právě kvůli přítomnosti olova ve vodě.
Výměnu stoupaček si postupně ze svého fondu investic zajišťuje Gymnázium Trutnov, také tam bylo ve vodě olovo. Další škola, která byla Krajskou hygienickou stanicí upozorněna na přítomnost olova, je Střední zemědělská škola a Střední odborné učiliště chladicí a klimatizační techniky v Kostelci nad Orlicí. Olovo ve vodě zjistila i Speciální základní škola Augustina Bartoše v Červeném Kostelci.
Zatímco ještě v roce 2020 byl v Česku ministerstvem životního prostředí vyhlášen dotační program na výměnu olověných rozvodů pitné vody určený zejména pro vlastníky bytových domů, školy nebo nemocnice, v této chvíli se neplánuje. Ekonews to napsala mluvčí resortu Veronika Krejčí.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
