Letecká doprava a s ní související infrastruktura jsou vnímány jako jedny z významných přispěvatelů ke klimatickým změnám. Ve skutečnosti ale emise z letecké dopravy tvoří asi jen dvě až tři procenta celkových emisí CO2 a evropská letiště, spolu s Letištěm Václava Havla Praha, patří mezi lídry v oblasti udržitelnosti. Právě na pražském letišti se udržitelnosti a implementaci projektů určených ke snižování dopadu na životní prostředí věnuje třicetičlenný tým v čele se Soňou Hykyšovou, ředitelkou Životního prostředí, udržitelnosti a ESG.

Agenda udržitelného týmu je široká a zahrnuje například nakládání s odpady, investiční projekty zaměřené na snižování emisí, management hluku z letecké dopravy, monitoring kvality ovzduší, spolupráci s okolními obcemi na zachování biodiverzity či horké téma ESG.

Jak velký význam má udržitelnost v aktivitách Letiště Praha?

V dnešní době už můžeme říci, že se promítá téměř do všeho, co děláme, a to v rámci celé skupiny Letiště Praha. Ve všech investičních projektech zvažujeme dopady na životní prostředí, při spolupráci s partnery klademe důraz na to, aby i oni snižovali svou uhlíkovou stopu, ve výběrových řízeních u dodavatelů posuzujeme kritérium udržitelnosti jejich řešení tam, kde je to možné. Kromě snižování uhlíkové stopy se zaměřujeme na ochranu biodiverzity, snižování hlukové zátěže, využívání recyklovaných materiálů a spolupráci s partnery.

Jakým způsobem jste se do této fáze dostali?

Už od roku 2010 jsme držiteli certifikátu managementu uhlíkové stopy v programu Airport Carbon Accreditation (ACA), který funguje pod záštitou Mezinárodního sdružení letišť (ACI). V rámci tohoto programu jsme si stanovili konkrétní plán snižování emisí s tím, že do roku 2030 chceme dosáhnout uhlíkové neutrality.

Přiblížíte nám, co takový plán obsahuje?

Stanovuje čtyři fáze cesty k uhlíkové neutralitě spolu s konkrétními opatřeními. V první fázi jsme museli naše emise zmapovat. Ve druhé fázi jsme zaváděli opatření na jejich snižování například prostřednictvím výměny osvětlení za LED světla, instalace nových kotlů, optimalizace provozu vzduchotechniky či nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů. V roce 2016 jsme se dostali ke třetí fázi, která zahrnuje kladení nároků na snižování emisí CO2 i na naše partnery. Oproti roku 2009 se nám podařilo uhlíkovou stopu snížit o 72 procent. Čtvrtá fáze je uhlíková neutralita ve zmiňovaném roce 2030 a tak zvaná čistá uhlíková neutralita v roce 2050. Ta spočívá v dosažení rovnováhy mezi emisemi vyprodukovaného CO2 a jeho pohlcováním z atmosféry například prostřednictvím nových technologií. Výsledkem je tedy čistá nula.

Když mluvíte o spolupráci s partnery v oblasti udržitelnosti, co konkrétního si pod tím můžeme představit?

Ještě před covidem jsme zahájili například projekt Plasty už neletí, který sestával z několika dílčích aktivit a záměrů. Jedním z nich byla náhrada jednorázových plastů například v restauracích provozovaných přímo Letištěm Praha. Řada nájemců jde rovněž tímto směrem. V tomto roce budeme nájemcům nabízet k využití elektřinu z obnovitelných zdrojů, čímž mohou snížit vlastní uhlíkovou stopu. Udržitelnost je tématem také při spolupráci s leteckými společnostmi. Snažíme se aerolinky různými způsoby motivovat. Vyhlásili jsme například soutěž o Top Sustainable Airlines, ve které se za rok 2022 budou hodnotit hluk a emise letadel provozovaných na Letišti Praha a přístup, závazky a aktivity aerolinek celkově v oblasti udržitelnosti. Motivujeme dopravce k letům na udržitelné letecké palivo přimíchané do kerosinu. Dlouhodobým motivačním nástrojem jsou i hlukové poplatky. Hlučnější letadla platí vyšší poplatky, v nočních hodinách pak mají nejhlučnější typy letadel přístup na letiště zakázaný.  Prvky udržitelnosti aplikujeme ve výběrových řízeních na celou řadu služeb, výrobků a materiálů. Příkladem může být výběrové řízení na provozování taxislužby, kde budeme na roční bázi hodnotit podíl kilometrů ujetých elektromobily na celkovém počtu kilometrů zakázek a zároveň nabízíme slevu z nájemného u jízd elektromobilem. Snažíme se tím budoucího taxioperátora motivovat ke zvyšování počtu elektromobilů.

Jakým způsobem nakládáte s příjmy z hlukových poplatků?

Investujeme je do protihlukových opatření v Ochranném hlukovém pásmu letiště a na kontinuální monitoring hluku na čtrnácti měřicích stanicích. Jsme si vědomi našeho dopadu na okolní obce. Snažíme se jim být dobrým sousedem a dopady z našich aktivit co nejvíce eliminovat. Část je dána legislativou, například v minulosti provedená výměna oken za taková, která mají vyšší neprůzvučnost. My ale jdeme ještě dál, za rámec zákonem daných opatření, a to zcela dobrovolně. Vyhlásili jsme už několik výzev v Programu ventilace, který se zaměřuje na instalaci ventilačních zařízení v domech, bytech či školách v hlukově nejzatíženějších lokalitách v okolí letiště. Ventilace umožňují nepřetržitou výměnu vzduchu bez nutnosti přímého větrání, současně zlepšují kvalitu vnitřního ovzduší, odstraňují pyl, plísně a další alergeny.

Jaké projekty v rámci udržitelnosti vás čekají v budoucnu?

V nejbližší době je to například instalace fotovoltaických panelů na Terminálu 3. Pracujeme také na snižování množství skládkovaného odpadu, v dlouhodobějším horizontu směřujeme k Zero waste airport. Do budoucna počítáme s větším využitím recyklovaného materiálu ve stavbách a na recyklaci vlastního stavebního odpadu. Jedním pilířem naší strategie udržitelnosti je také zvyšování biodiverzity, kdy naším záměrem je vytvořit kolem letiště prstenec zeleně, který propojí lokality kolem letiště pro lidi a přispěje k druhové pestrosti. V plánu jsou například cyklostezky, vysazování dřevin ve spolupráci s okolními obcemi nebo zadržování vody v krajině.

Horkým tématem je ESG. Jak na vás nová legislativa dopadá?

Vzhledem k tomu, že udržitelnost a společenská odpovědnost jsou na Letišti Praha velmi dobře zakotveny a své aktivity už dlouhou dobu reportujeme v každoroční Zprávě o udržitelnosti, není to pro nás příliš velká novinka. V oblasti životního prostředí monitorujeme zhruba čtyřicet parametrů nad rámec požadavků legislativy, součástí jsou i data z tak zvaného biomonitoringu, kdy sledujeme škodliviny v pylu a medu od vlastních včel a v zemědělských plodinách v okolí letiště. Online data o kvalitě ovzduší přímo na letištní ploše si může kdokoli najít na webových stránkách ČHMÚ. Kromě zmiňovaných aktivit v oblasti životního prostředí už od roku 2004 máme grantový program „Žijeme zde společně“ pro okolní obce, program „Dobré sousedství“, zaměřený na podporu veřejně prospěšné činnosti, podporujeme jazykové vzdělávání v okolních školách, naši zaměstnanci několikrát do roka vypomáhají v okolních neziskových organizacích v rámci dobrovolnických dnů a mnoho dalšího. Věnujeme také pozornost tématům posilujícím transparentnost společnosti, například prevenci střetu zájmů, korupce a dalších nekalých jednání, bezpečnosti nebo utváření kvalitních vztahů na pracovišti i s našimi partnery. ESG principy jsou nedílnou součástí našich aktivit a díky tomu jsme například získali i výhodnější podmínky rámcového úvěru na sedm miliard korun, který nám v loňském roce poskytlo konsorcium bank. I využití těchto prostředků bude navázáno na principy odpovědného podnikání.

 

Redakce

Ekonews je web o udržitelnosti, který hledá v ekologických tématech ekonomické souvislosti a mezi byznysmeny chuť dělat věci ohleduplněji k životnímu prostředí.