Služba na rozvoz jídla Wolt nově nabízí zákazníkům, že si ho mohou objednat ve vratném obalu. Ten poskytuje firma REkrabička. Zákazník si může vybrat, zda si obal na jídlo „půjčí“ za zálohu 80 korun, nebo zvolí jednorázový plast.
Do systému vratných obalů se může zapojit každý podnik, který je součástí sítě Wolt. Nyní jich jsou zhruba čtyři desítky v Praze, Brně, Ostravě, Liberci a Českých Budějovicích. „Během tříměsíčního pilotního testování v patnácti podnicích z Prahy, Brna a Českých Budějovic si zákazníci Woltu za vratnou zálohu půjčili okolo 840 krabiček,“ uvádí ředitel českého Woltu Jan Forejt.
Společnost počítá s rozšiřováním do dalších měst. Forejt očekává nárůst podniků především proto, že rozvozová služba si za používání vratných obalů neúčtuje žádné poplatky. Restaurace zaplatí za využívání vratných obalů pouze REkrabičce, a to jednu až čtyři koruny za kus.
Zákazník může obal vrátit do jakékoliv partnerské provozovny REkrabičky, kterých je v současnosti po celé republice přes šest stovek. „Za loňský rok se nám celkově podařilo eliminovat 1,5 milionu jednorázových obalů, a zabránit tak vzniku 45 tun odpadu,“ uvádí Ondřej Širočka, výkonný ředitel REkrabičky.
Dáme jídlo jedná
Cílem spolupráce je snížit množství odpadu, byť neexistují přesné statistiky, kolik odpadu přesně z rozvozu jídla v jednorázových krabičkách vzniká. „Je to velmi individuální, záleží na typu obalů, které restaurace používá, a také na tom, jak zákazník třídí odpad. Celosvětové odhady ale říkají, že pouze 16 procent obalového odpadu se recykluje, zbytek se spaluje, nebo ukládá na skládky,“ tvrdí Forejt.
REkrabička se vyrábí z plně recyklovaného materiálu a lze ji použít až 400krát. „Jednou z hlavních výhod vratných krabiček, oproti jejich jednorázovým verzím, je kromě udržitelnosti i lepší těsnění, díky němuž se jídlo nevylije a zůstane déle teplé a čerstvé,“ tvrdí Forejt.
O zavedení vratných obalů v současné době jedná s REkrabičkou také společnost Dáme jídlo, další firma nabízející rozvoz jídla. Testy jiných šetrnějších obalů v minulosti totiž nevyšly. „Zkoušeli jsme například papírové obaly, které se ale úplně neosvědčily – jednoduše protékaly,“ uvádí Tomáš Kýček, vedoucí prodeje ve Dáme jídlo.
Udržitelné balení se neosvědčilo
Najít ideální obal, který co nejméně zatěžuje životní prostředí, není jednoduché. Firmě Zdravé stravování, která nabízí krabičkové diety, se přejít k vratným obalům zatím nepodařilo. „Obaly nesmějí přebírat barvu ani pachy a musí umožňovat mikrovlnný ohřev. Tím, že vyvíjíme výrobky i do obchodních sítí, musí obal zvládnout pasterizaci. Během tohoto šetrného konzervačního procesu se jídlo v obalu zahřívá a působí na něj zároveň teplota a protitlak a ekologické obaly to zatím nevydrží,“ vysvětluje jednatel společnosti Lukáš Drlík.
„V minulosti jsme testovali obaly na bázi cukrové třtiny. Jsou ale křehčí a kvůli tomu, že vlhnou, se znehodnotí jak obalový materiál, tak jídlo,“ dodává Drlík. Zkušební provoz musela společnost ukončit. Zdravé stravování nadále využívá krabičky vyrobené z polypropylenu, které od zákazníků sbírá a předává k recyklaci. Ročně firma spotřebuje přibližně 125 tun obalového materiálu.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
