S tím, jak země jižní Evropy čelí vlnám veder, zintenzivněným klimatickou změnou, hledají turisté destinace, kde se trochu ochladí. Jako dovolenkové místo posilují severské státy nebo Baltské moře.
Požáry a extrémní vedra, kdy se teploty blíží 40 stupňům Celsia, se stávají čím dál větší hrozbou pro oblíbené turistické destinace na jihu Evropy, a naopak příležitostí pro severní státy.
„Tento trend začal již před Covidem. Část klientů míří na sever a část klientů míří místo k moři na hory. Stále se jedná o velmi malou část cestovatelů, o dvě až tři procenta, ale trend je patrný,“ potvrzuje Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláři ČR.
Podle studie provedené Evropskou unií mají měnící se klimatické podmínky potenciál způsobit v dosavadním modelu cestovního ruchu doslova zemětřesení. Pokud dojde na nejvíce alarmující scénář, kdy se globální průměrná teplota zvedne o čtyři stupně, Řecko přijde proti roku 2019 o více než sedm procent turistů, a naopak Skandinávie více jak šest procent získá.
Pro tento trend se podle agentury Bloomberg dokonce už vžil v lifestylových magazínech a u marketingových expertů termín „coolcationing“. Skandinávský turistický průmysl si díky tomu loni připsal na účet 124 miliard dolarů, což je o šest procent více než o rok předtím. Letos to bude podle zástupců severského turistického ruchu ještě lepší.
„Skandinávie získala oproti minulému roku o 27 procent rezervací více,“ uvedla pro agenturu Bloomberg Misty Belles, mluvčí společnosti Virtuoso, což je síť dvaceti tisíc cestovních poradců orientovananých na luxusnější turistický trh. U samotného Švédska jde o 47procentní skok, oproti tomu Itálie přidala pouze tři procenta.
Podle průzkumu European Travel Commision citovaného britským deníkem Guardian tři ze čtyř Evropanů přizpůsobuje svoje chování klimatické změně a pokud jde konkrétně o cestování, destinacím, kde je pravděpodobné extrémní počasí, se vyhýbá třetina Evropanů. Šestnáct procent lidí uvedlo, že hledá lokality se stabilním počasím a téměř jedna desetina cestuje raději v jiné než letní měsíce.
Nicméně i tak zůstávají červenec a srpen nejpopulárnější měsíce pro cestování a Itálie, Španělsko, Francie a Řecko stále patří k top destinacím.
Podle Jiřiny Ekrt Jiruškové, mluvčí společnosti Invia, největšího online prodejce zájezdů v tuzemsku, jsou Češi při výběru dovolenkových destinací dost konzervativní a každý rok okupují přední příčky top destinací přibližně stejné země. Letos jde o Turecko, Egypt, Řecko, případně Bulharsko, Albánii a Chorvatsko.
„Evidujeme ale pozvolna se zvyšující zájem o dovolenou u moře v Polsku. Zde se klienti vyhnou jak přeplněným plážím, tak i tropickým teplotám,“ dodává Jirušková.
Kromě toho podle jejich dat vzrůstá zájem o dovolenou mimo hlavní sezonu. „Tedy oblasti, kde je v létě horko, někteří Češi navštíví spíše před létem nebo v září či říjnu a vyhnou se tak vedrům, a navíc mnohdy i ušetří,“ uvedla.
Tento efekt, snaha cestovat mimo hlavní letní sezónu, bude dalším dopadem probíhajících klimatických změn i podle zmiňované studie EU. Méně lidí bude cestovat v hlavní sezóně, tedy v červenci a srpnu, a více mimo ni a v zimě.
Podle mluvčí Invie vyráží na podzim na dovolenou zhruba třetina Čechů ve srovnání s hlavní sezónou. Zájem o dovolenou u moře v září a říjnu přitom meziročně stoupá. Vyhledávají ju zejména senioři či bezdětné páry, které neřeší nástup dětí do školy.
Jan Papež za Asociaci cestovních kanceláří k tomu dodává, že právě „škola“ je ta hlavní brzda, proč nejezdí mimo sezónu více turistů. Tomu by pomohly tak zvané klouzavé prázdniny, tedy prázdniny v různých regionech už od června a až do září.
„Bohužel se na toto téma nevede odborná diskuse, jen velmi emotivní odmítání bez argumentů. Tím, že se proti tomuto nápadu fungujícímu dobře například v Německu velmi rázně postavily školské odbory, Ministerstvo školství téma nezvedne, poslanci mají před volbami, a tak můžeme jen s pokorou čekat, až se to téma prosadí nějak samovolně,“ uzavírá Papež.
Což se, jak vyplývá z informací výše, postupně děje. Oteplování postupuje podle expertů rychlým tempem. Letošní červen byl dvanáctým po sobě jdoucím měsícem, kdy teploty na Zemi přesáhly naměřené rekordy. Globální průměr byl o 1,64 stupně Celsia vyšší než úrovně před průmyslovou revolucí, které se berou jako základ pro srovnání.
K tomu se přidávají extrémní projevy počasí od vln veder po záplavové deště, kroupy, supercely. Což ovlivňuje zcela konkrétně i turismus. Například Řecko už bylo letos nuceno zavřít v nejteplejší dny Akropoli kvůli bezpečnosti turistů .
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
