S nástupem Kamaly Harrisové do boje o Bílý dům nejde jen o to, kdo bude stát v čele Spojených států další čtyři roky. V sázce je také otázka, zda bude USA pokračovat v přístupu prezidenta Joea Bidena, nebo zda se znovu odpojí od Pařížské dohody.
Kamala Harrisová se má v těchto dnech stát oficiální kandidátkou na prezidentku USA za Demokratickou stranu. Za viceprezidenta si zvolila guvernéra Minnesoty Tima Walze.
Bidenova administrativa byla jednou z nejvíce pro-klimatických orientovaných vlád v americké historii a Harrisová má všechny předpoklady na tento odkaz navázat. V době, kdy v Americe padají teplotní rekordy, se očekává, že klimatická změna bude jedním z důležitých témat její kampaně.
Data organizace Environmental Voter Project podle CBS uvádí, že má Harrisová potenciál získat podporu více než čtyř milionů voličů registrovaných v 19 státech. Právě pro ty je zásadním tématem změna klimatu, a přitom nešli k volbám před rokem 2020.
Podle analýzy Coloradské univerzity z letošního roku hrál názor veřejnosti na změnu klimatu ve volbách v roce 2020 významnou roli. Pravděpodobně se jednalo o jeden z aspektů, které přispěly k vítězství Demokratické strany.
Existenciální hrozba
Harrisová zatím konkrétní cíle ohledně své případné budoucí zelené politiky nespecifikovala. Z jejího dosavadního jednání je však pozice jasná. V roce 2020, kdy byla Harrisová taktéž prezidentskou kandidátkou, byly její názory ostřejší než názory současného prezidenta. Podporovala například zákaz těžby pomocí hydraulického štěpení a změnu klimatu nazývá „existenciální hrozbou“. Navíc reprezentovala Spojené státy na klimatické konferenci COP28 v Dubaji.
Harrisová se v klimatických otázkách angažovala také během svého působení v roli senátorky. Byla například jednou z prvních spolupředkladatelek takzvaného Green New Dealu. Tento návrh byl komplexní americkou snahou o zajištění stoprocentně čisté energie současně se zajištěním pracovních míst a zdravotní péče pro pracovníky, kterých by se odstoupení od fosilního průmyslu dotklo. Kongres však návrh neschválil.
Jako kalifornská generální prokurátorka vyšetřovala americkou nadnárodní ropnou a plynárenskou společnost Exxon Mobil za údajné klamání veřejnosti a akcionářů ohledně klimatických rizik. Taktéž se zasadila o mnohamilionová vyrovnání automobilky Volkswagen za falšování údajů o emisích, či společností Phillips 66 a ConocoPhillips za porušování předpisů na ochranu životního prostředí.
Budou volit mezi protiklady
Přístup demokratické kandidátky je výrazně odlišný od politiky bývalého prezidenta a republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Ten za své administrativy odstoupil od Pařížské dohody a podle aktuálně dostupných prohlášení by od ní odstoupil opět po svém znovuzvolení. Trump nazývá klimatickou změnu „hoaxem“ a přislíbil návrat k mohutné těžbě ropy a plynu.
Podle magazínu Forbes by se v případě vítězství Trumpa vrátila Amerika „zpět do doby uhelné“. To dokazuje dokument priorit potenciální Trumpovi administrativy, kterou Republikánská strana zveřejnila. Z dokumentu vyplývá, že považuje za zásadní zvyšování spotřeby energie z fosilních paliv a ignoruje klimatickou krizi.
Tereza Koudelová
Tereza studuje žurnalistku na FSV UK. Je spoluzakladatelkou české pobočky mezinárodní organizace Sea Shepherd, která se zabývá ochranou mořských ekosystémů. Nejradši píše o všem, co se pojí s oceány.
