Vláda zrušila povinnost přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. Žluté lány řepky ale nejspíš nezmizí. Výrobci pohonných hmot budou muset nadále snižovat emise a biopaliva jsou pro ně nejlevnějším řešením.
Povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot bylo zavedeno v roce 2007 pro naftu, později i pro benzin. Jejich dodavatelé museli povinně přimíchávat alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty.
K „ozelenění” pohonných hmot se v Česku používají biopaliva první generace, jež vznikají nejčastěji z řepky. Největšími tuzemskými výrobci jsou společnosti Preol a Primagra ze skupiny Agrofert, které bývalý premiér Andrej Babiš v roce 2017 převedl do svěřenského fondu. Snahy o zrušení biopaliv tu byly už dříve. Naposledy se o to pokoušeli v roce 2019 opoziční poslanci v čele s Piráty, vláda Andreje Babiše ale jejich návrh odmítla.
Vláda Petra Fialy nicméně přimíchávání biopaliv nedávno zrušila. Opatření zdůvodnila snahou o zlevnění pohonných hmot, jejichž ceny rostou v důsledku války na Ukrajině. Po zrušení biopaliv už dlouho volali někteří ekologové, zejména kvůli negativním dopadům pěstování monokultur na životní prostředí.
„Jsem rád (za zrušení biopaliv) hlavně kvůli naší zemědělské krajině, kde se biopaliva pěstují na 20 procentech orné půdy. Tímto rozhodnutím není dotčena kukuřice do bioplynek (bohužel), ale z hlediska kvality půd, vod a biodiverzity je to krok správným směrem. Biopaliva první generace (metylester řepkového oleje a biolíh) mají jen velmi malý vliv na redukci skleníkových plynů v atmosféře,” uvedl přírodověděc Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny.
Nejlevnější způsob, jak snížit emise
Biopaliva tím ale nekončí a řepka se na českých polích pěstovat nepřestane. Vláda totiž sice zrušila povinnost výrobců pohonných hmot přimíchávat biosložky, ne ale povinnost snižovat emise v benzinu a naftě. Ta trvá dál. Snižování emisí je hlavní cíl zelené politiky EU ve snaze o zpomalení globálního oteplování planety. A podle petrolejářů je přimíchávání vypěstovaných biopaliv v současné době nejjednodušší a nejlevnější cestou, jak toho dosáhnout.
„První, po čem dnes distributor sáhne, jsou biopaliva, protože jsou prostě nejlevnější. Kdybychom je tam (do pohonných hmot) nedali, museli bychom to řešit jinak a všechny další, dnes známé a dostupné cesty, jsou dražší. To by znamenalo zvýšení ceny paliv. Takže ukončení biopaliv nic neřeší, protože je tam (do pohonných hmot) stejně budeme lít dál,” uvedl v reakci na vládní opatření šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.
Podle něj je ale dobře, že vláda povinnost zrušila. „Vytváří se tím lepší prostředí proto, aby se hledaly efektivnější cesty ke snižování emisí,” míní Indráček.
V nejbližší době ale řepka na českých polích zůstane. „Jednak se naprostá většina řepky využívá na výrobu potravin, jednak je už dávno v zemi. Pokud se vypěstovaná řepka nezpracuje u nás na biosložku, velice snadno se vyveze na zahraniční trhy, kde je po ní velká poptávka,“ uvedl v reakci na opatření vlády předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
První generace biopaliv se vyrábí z potravinových plodin. Biopalivo se získává ze škrobu, cukrů a rostlinného oleje. Ve světě se nejčastěji využívá řepka, obilí, kukuřice a cukrová třtina. Hlavním cílem EU v oblasti biopaliv bylo kromě snížení dovozu ropy a vytvoření nových pracovních míst v zemědělství také snižování emisí v pohonných hmotách. Postupem času se ale ukázalo, že první generace biopaliv někdy produkují ještě více celkových emisí CO2 než fosilní paliva vyrobená z ropy.
Hnojiva pro řepku kazí vodu
Poukazuje na to například loňská studie organizace Transport & Environment, podle níž evropská směrnice o povinném přimíchávání biosložky do pohonných hmot zavedená v roce 2010 způsobila zejména v jihovýchodní Asii zničení pralesů a lesů o rozloze Nizozemska. I když řada zemí řeší biopaliva lokálně, na pokrytí spotřeby to nestačí a dovážejí se z Jižní Ameriky či právě jihovýchodní Asie, kde se kvůli plochám pro pěstování plodin na biopaliva likvidují lesy.
Pěstování biopaliv má rovněž lokální dopady na životní prostředí a biodiverzitu. Například řepka je náročná na hnojiva a chemické postřiky, které kontaminují vodu v krajině. Na problém kvality povrchových i podzemních vod dlouhodobě upozorňuje Český hydrometeorologický ústav. Nejčastěji se ve vodě vyskytují herbicidy používané právě pro ošetření řepky, kukuřice a řepy.
Evropská unie požaduje, aby do roku 2030 minimálně čtrnáct procent energie v dopravě pocházelo z obnovitelných zdrojů. Není ale podmínkou, aby šlo o biopaliva z potravinářských zdrojů, která se navíc přimíchávají do klasických paliv. Unie preferuje takzvaná pokročilá biopaliva (vyrobená z odpadu, například, z použitých fritovacích olejů) nebo elektromobily.
Právě elektromobily ve spojení s fotovoltaikou jsou mnohonásobně účinnější než biopaliva.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
