Kvalitní kousky se dají pořídit i ve fast fashion. České návrhářky radí, podle čeho je poznat

Většina z desítek tisíc tun textilního odpadu vznikajícího v Česku pochází přímo od zákazníků. Nejjednodušší způsob, jak snížit spotřebu oblečení, je pořizování kvalitnějších kousků. Při výběru je důležité se zaměřit na pár kritérií. Která to jsou, radí tuzemské návrhářky a odbornice na látky.

Zda je oblečení kvalitní, či ne lze podle Leony Průchové, majitelky a zakladatelky české oděvní značky Minile, poznat na první pohled a dotek. „Pokud oblečení na první dotek není příjemné, nebude se příjemně ani nosit a skončí na dně šatníku,“ uvádí. „Kvalitní materiál je pevný, příjemný a nevytahává se,“ radí Lenka Baarová ze společnosti Textile Mountain, která se snaží o co největší využití textilu.

Dalším krokem je podívat se na štítek se složením materiálu. Přírodní materiály by podle Baarové neměly obsahovat příměsi umělých vláken, pokud v případě látky nemají speciální účel. Kvalitní ale mohou být i syntetické materiály. „Také u umělých materiálů je dobré posoudit pevnost, stálobarevnost a to, jak je materiál příjemný,“ dodává Baarová.

Na těle je lepší přírodní materiál

Materiálové složení má člověk vybírat podle účelu a způsobu nošení. Kousky, které se přímo dotýkají těla, je lepší pořídit z přírodních materiálů, jako je len, viskóza, tencel, bambus, bavlna nebo vlna.

„Nedá se tvrdit, že to, co je přírodní, je dobré a to, co je syntetické, je špatné. Každý materiál má svá pro a proti. Při běžném odívání na doma určitě oceníme pohodlí bavlny s elastanem. Do práce zase přijde vhod materiál s příměsí syntetiky, která zajistí nemačkavost,“ vysvětluje Petra Wagner, majitelka a zakladatelka české oděvní značky Petra Wagner.

Syntetické materiály, jako je polyester, nylon nebo akryl, mají své výhody. „Polyester není potřeba mít v tričku, ale ideální je využít jeho přednosti u svrchního oblečení, aby bylo odolné proti větru a vodě,“ dodává Leona Průchová.

Výrobci oblečení nejsou povinni informovat o gramáži látek, z nichž se oblečení skládá. Někdy ale i ta může posloužit jako vodítko. Neznamená to však, že čím vyšší gramáž látka má, tím je kvalitnější.

„Gramáž udává mimo jiné to, jak je látka hrubá. Například látka s vyšší hmotností není průsvitná, ale nehodí se na všechny typy oblečení,“ uvádí Barbora Lysá, zakladatelka prodejny s látkami Siyusi.

Podle Wagner je gramáž látky nápovědou, jak vybrat kousek pro konkrétní roční období. „Na podzim a zimu je ideální sáhnout po vyšší gramáži. Kousek nás lépe ochrání před chladem. Naopak v létě, kdy potřebujeme lehčí prodyšné či lehce průsvitné kousky, je ideální zvolit gramáž nižší,“ říká.

Za certifikát se platí víc

Záleží však hlavně na vlastnostech materiálu. „Přírodní materiály ve vyšší gramáži na těle umějí krásně zahřát, ty umělé, jako je třeba polyester, nezahřejí vůbec. Merino vlna má i při malé gramáži krásnou hřejivost a naopak tencel mívá zpravidla vyšší gramáž, ale příliš nezahřeje, má chladivý efekt a používá se spíše na letní měsíce,“ tvrdí Průchová.

Při výběru nového oblečení je vhodné se orientovat i podle textilních certifikací, které jsou uvedené na štítku. „Produkty s certifikací mají obvykle vyšší cenu, ale také déle vydrží,“ uvádí Lysá ze Siyusi.

Textilních certifikací je přitom spousta. Certifikace Oekotex má zaručit, že látky nebyly barveny toxickými barvami a nejsou škodlivé pro životní prostředí a zdraví člověka. Nejpřísnější certifikací pro bavlnu je GOTS, která potvrzuje, že se při výrobě látky postupovalo šetrně k životnímu prostředí i zaměstnancům. U vlněných výrobků se může objevovat certifikace Mulesing free, která zaručuje šetrnější způsob stříhání ovcí. Množství materiálů organického původu ověřuje certifikace Organic Content Standard 100.

„Existují i méně známě certifikace, jako je Oeko-tex Leather standard pro kožené výrobky, Oeko-tex Step, který hlídá celý výrobní proces a certifikace Made in Green, která zaručuje, že výrobek neobsahuje žádné škodlivé látky a že neškodil přírodě ani lidem během celého výrobního procesu,“ dodává Průchová z Minile.

Pokaždé je potřeba zkontrolovat švy

O tom, zda je oblečení ušité kvalitně, se lze přesvědčit kontrolou švů. Ty se nesmějí otáčet do stran ani se vlnit. Ze švů by neměly ani trčet nitě. Dolní lemy mají být pružné a nitě v nich při natažení nesmějí praskat

„Důležité je i zkontrolovat, zda se kolem švů v látce netvoří dírky a vlákna se z nich nevytrhávají. Také je dobré si prohlédnout oblečení z rubu, protože i rubová strana by měla působit vypracovaně a čistě,“ radí Wagner.

Nejtěžší je poznat, zda po vyprání oblečení neztratí tvar ani barvu. Podle Průchové to na první pohled není ani možné. „Doporučuju se řídit pracími symboly a neodstřihávat je. Pokud člověk nerad žehlí, je lepší se vyhnout saténu, hedvábí, viskóze nebo saténové bavlně, protože bez žehlení svůj tvar ztratí,“ dodává. Tvar neztrácí oblečení s příměsí elastanu či polyesteru, ale aby byl daný kousek pro nošení příjemný, v materiálovém složení výrobku jich musí být méně než přírodního materiálu.

Pozor na greenwashing

Nakupování nového oblečení do šatníku pouze u slow fashion značek se může značně prodražit. Na kvalitní a dlouhonositelné kousky se však dá narazit i v běžných řetězcích. „Existují obchody, které mají i základní kousky do šatníku a pracují s přírodními nebo recyklovanými materiály. Vzhledem ke stále se zpřísňujícím regulím a tlaku na udržitelnost ani fast fashion značkám nezbývá než se pomalu ale jistě přizpůsobovat,“ tvrdí Průchová.

Wagner se domnívá, že etická stránka výroby se mezi rychlou módou a lokální výrobou porovnávat nedá. Zákazníci by si podle ní měli nicméně dát pozor na greenwashing.

„I když jsou některé modely ušity z certifikovaných nebo recyklovaných látek, samotný fakt, že se jedná o fast fashion značku, která znečišťuje svou masovou výrobou životní prostředí, je natolik určující, že uvedení ,udržitelného produktu‘ nic neřeší,“ vysvětluje. „Pokud ale v řetězci narazíme na nadčasový kousek, o kterém víme, že má v našem šatníku místo na několik sezon dopředu a materiálově a střihově se nám jeví jako vyhovující, nevidím problém v tom si ho pořídit,“ dodává Wagner.