Chtěli jste si udělat tůň kvůli zadržení vody v krajině, ale nakonec máte vodní nádrž nebo rybník. To je bohužel častá praxe. Jaký je rozdíl mezi tůní a vodní nádrží? A jak udělat opravdovou tůň, která bude vodu zadržovat, nikoliv ji odsávat z krajiny?

Inspirovat se můžete tůní farmáře Davida Ježka, který má propachtované pozemky v Cholupicích v Praze. Po přívalových nebo vytrvalých deštích se podél sousedova pole vždy vytvořil dočasný potok, který s sebou bral značné množství půdy a nechával za sebou hlubokou erozní rýhu a také poškozený porost na poli.

David Ježek dlouhodobě situaci sledoval a každý rok to bylo stejné. Erozi “srovnala” orba, ale v nové sezóně se vše opakovalo. Voda na mírném svahu neměla čas zasáknout, a tak odtekla pryč. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a půdy (VÚMOP) proto navrhli několik zasakovacích tůní, které by vodu z přívalových dešťů zachytávaly. Nakreslili koncept, jak by měly tůně vypadat a fungovat. Kapacitu tůní vypočítali podle dat za posledních 20 let. Během roku 2021 byl projekt připraven a na jaře loňského roku se konečně začalo se stavbou.

Na vybraném místě odstranil suché bezy a husté keře a uvolnil plochu pro bagr. Potom už šlo všechno snadno. Bagr měl tůně hotové raz dva, včetně přívodního koryta a rýhy v sousedním poli, která vodu zachytává a odvádí do tůní. Tohle naprosto jednoduché opatření funguje bezchybně.

Tůně neměly z počátku pevné břehy a tak po každém jejich naplnění vyžadovaly ruční opravy. Břehy ale postupně zarůstají rostlinami a jejich kořeny je zpevňují. Okraje tůní osadil farmář vrbami křehkými a trojmužnými. Zároveň ale tůně potřebují zůstat přístupné a nezastíněné, aby přitáhly a podpořily další život ve svém okolí.

Nejdůležitější je, že opatření funguje. Voda již nezpůsobuje vodní erozi a neničí porost plodin pěstovaných na sousedním poli. Místo toho zůstává v tůních, pomalu se zasakuje a je užitečná pro život v okolí.

Zemědělství, Životní styl
Jak sázet stromy na poli. Pozor na neznalé úředníky a nesmyslné poplatky

Proč vodní nádrž ani rybník neprospívají krajině?

Problém současné zemědělské krajiny je hlubší a komplexní. Budování jednotlivých vodních nádrží či rybníků má smysl jen pokud jsou vzájemně propojeny a realizovány na širším území, například jako komplex opatření v dané části povodí. Ta mohou zahrnovat například revitalizaci drobných vodních toků, trvalé zatravnění údolnice, vytvoření zasakovacích pásů, svodné průlehy či suchou nádrž.

Budování vodních nádrží by mělo probíhat jen pro dobře definované účely, jako jsou závlahy (ale jen pokud kolem existují závlahové systémy a je jasně dán provoz a provozovatel závlah), rekreace, chov ryb a podobně. Jako takové však nezmírňují sucho v krajině. V dobré víře budované malé vodní nádrže, často prezentované jako multifunkční, nejčastěji končí jako produkční rybníky nebo vany na vodu velmi pochybné kvality, které celkovou situaci ještě zhoršují.

Vodu nestačí zadržovat ve vodních nádržích na dolním toku, ale je potřeba co nejvíce vody zadržet tam, kde spadne. Podle odtokových linií ve Veřejném registru půdy zjistíte místa, kudy odtéká voda po přívalových deštích (často i s ornicí) a můžete tam učinit některá z výše uvedených opatření.

Byznys, Zemědělství
Přírodní neznamená udržitelné. Výroba éterických olejů roste a podepisuje se na životním prostředí

Jak se tůně liší od rybníku nebo nádrže

Je třeba si dát pozor, aby vám tůň nepřerostla do rybníku nebo nádrže. Podle Standardu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (B02 001 Vytváření a obnova tůní) je tůň vodní plocha vytvořená hloubením, obvykle bez hráze, bezpečnostního přelivu a spodní výpusti.

Jejími hlavními znaky jsou:

  • Tůň vzniká hloubením v terénu, tedy nemá hráz.
  • Tůň obvykle nemá spodní výpust.
  • Jelikož nemá hráz, tůň nepotřebuje bezpečnostní přeliv. Tůně nejbližší přírodě mohou zcela postrádat odtokový objekt a voda z nich volně přetéká do okolního terénu (ekologicky příznivý efekt plošného zamokření), jinak může být tůň vybavena pouze jednoduchým odtokovým objektem, stabilizovaným například kamenným záhozem nebo rovnaninou.

Článek byl publikován na webu Živá půda.

Redakce Živá půda

Organizace Živá půda je projekt neziskových organizací Nadace Partnerství a Frank Bold. Živá půda pomáhá zastavit znehodnocování půdy. Vlastníkům radí, jak zlepšit kvalitu půdy a zhodnotit ji, zemědělcům pomáhá hospodařit lépe a udržitelně.